Po celý život miloval jedinou ženu a Boha. Král spaghetti westernů zvládal jako geniální dítě školy levou zadní, dvakrát zabodoval na olympiádě a prosadil se i jako hudební skladatel. Tajnosti slavných

Foto: Youtube, repro

Popisek: Legendární italský komik Bud Spencer, takhle si ho pamatujeme...

Ve věku 86 let zemřel v pondělí 27. června 2016 v Římě italský herec Bud Spencer. Populární komik, vlastním jménem Carlo Pedersoli, byl po celý život věrný jediné ženě, Bohu a parťákovi Terenci Hilllovi. Pěsti měl jako buchary, ale srdce ze zlata.

Proslavil především italskými komediemi a spaghetti westerny, v nichž rozdával na všechny strany rány. Méně už je známo, že mohutný sparring partner modrookého Terence Hilla (Maria Girottiho) z řady úspěšných komedií byl nejen obrovská hora svalů a skvělý herec, ale také sportovec a muzikant. Hudbě se věnoval od mládí a psal mimo jiné i pro slavnou Ritu Pavone. Daleko známější jsou jeho sportovní výkony.

V roce 1985 v komedii Superpolicajti z Miami

Již na základní škole se začal věnovat vodním sportům. Brzy se prosadil, mistrovství Itálie v plavání vyhrál dokonce dvanáctkrát. Na olympijských hrách v Helsinkách 1952 získal stříbrnou medaili jako člen italského družstva vodních pólistů a další cenu přidal do sbírky na olympiádě v Melbourne v roce 1956. Titul mistra Itálie ve volném stylu si udržel až do konce sportovní kariéry.

Geniální dítě

Narodil se 31. října 1929 v Neapoli a jako syn bohatého průmyslníka byl zpočátku veden k dráze finančníka. Nakonec ale všechno dopadlo jinak. Ekonomická situace podniku, a tím i rodiny se během jeho dětství neustále horšila, což během druhé světové války ani nebylo divu, a tak v roce 1940 rodina opustila Neapol a přestěhovala se do Říma, kde otec vybudoval nový podnik. Malý Carlo začal chodit na klasické gymnázium a stal se členem římského plaveckého klubu.

Na olympijských hrách v Helsinkách v roce 1952

V roce 1946 odmaturoval a v necelých sedmnácti letech složil náročné přijímací zkoušky na římskou univerzitu. Začal studovat chemii, během pár měsíců však školu opustil. Rodina se totiž přestěhovala za obchodem na jihoamerický kontinent. O dva roky později se Carlo na římskou univerzitu vrátil, původní chemii však vyměnil za práva.

Stará láska nerezaví

Poprvé si zahrál osobního strážce císaře Nera v legendárním hollywoodském projektu Quo vadis? v roce 1950. Od té doby střídal plavecký bazén s malými rolemi v řadě snímků slavných režisérů, takže mu na skripta nezbýval čas a práva ukončil až v roce 1957. Pouhý den po promoci odjel znovu do Jižní Ameriky. Živil se, jak se dalo, mimo jiné stavěl silnici Pan-Americana z Panamy do Buenos Aires, prodával auta a pracoval v chemické laboratoři.

S parťákem Terencem Hillem ve filmu Pravá a levá ruka ďábla

Po třech letech ho stesk po domově zavál zpátky do Evropy. Nedokázal totiž zapomenout na svou první lásku, o šest let mladší Marií Amato, kterou poznal již v patnácti. V roce 1960 se s ní oženil a snažil se prosadit jako skladatel populárních písní. Skutečnost, že Maria byla dcerou jednoho z největších italských filmových producentů, ho nechávala chladným. Dostal totiž nabídku od nahrávací společnosti RCA, psal hudbu k filmům a skládal hity, mimo jiné i pro legendární Ritu Pavone. Rok po svatbě mu Maria porodila syna Giuseppeho a v roce 1962 dceru Christinu. O deset let později k ní přibyla ještě Diamante.

Zrodila se nerozlučná dvojka

V roce 1965 Carlo založil vlastní produkční firmu, zaměřenou především na tvorbu dokumentárních filmů pro italskou televizi. Krátce nato mu přítel, známý režisér Giuseppe Colizzi, nabídl roli vousatého hromotluka s ušlechtilým srdcem ve spaghetti-westernu Bůh odpouští... já ne! Díky tomu se zrodila slavná dvojice Bud Spencer a Terence Hill a Carlo s Mariem přijali pseudonymy. Jejich společný pátý film Čtyři mouchy na šedém sametu se stal v roce 1970 kasovním trhákem v celé Evropě a udělal z Buda a Terence top stars. Následovala série nezapomenutelných komedií (Pomsta černého korzára, Malý unavený Joe, Jestli se rozzlobíme, budeme zlí…), Budovou opravdu srdeční záležitostí se však stal až v roce 1977 snímek Dva výtečníci, pro nějž dokonce složil hudbu.

S manželkou Marií Amato

V roce 1985 stanul poprvé i za kamerou při natáčení filmu Superpolicajti z Miami, o rok později v Aladdinově lampě se objevila na plátně i jeho mladší dcera Diamante. Celkem si připsal do své filmografie téměř osmdesát úspěšných titulů. Na přelomu tisíciletí se však stáhl do ústraní a od té doby se objevil jen v několika malých rolích. Veškerou energii totiž věnoval hudbě. A také politice. Stal se mluvčím pravicové strany Forza Italia, za niž dokonce kandidoval v komunálních volbách v Římě. Jenže tvrdě narazil na nelibost veřejnosti, která nechtěla herce politikem. Ve volbách neuspěl a tímto fiaskem ukončil své angažmá v politice.

Život plný překvapení

„Je jako naivní dítě,“ říkával o svém otci Giuseppe a dodával, že „má jen většího ducha. Žije ve svém vlastním světě, než aby se zaobíral nepříjemnosti každodenního života, žije raději svými tisícero vášněmi. Když něco dělá, dělá to s nadšením a neskutečnou energií. Měl by se připravovat na závěrečnou fázi svého života, ale on na to nemá čas, žije ze dne na den.“ A Carlo rád svého syna doplňoval: „Nemá význam něco plánovat, život je plný překvapení. A nečekaně krásných.“

V legendární komedii z roku 1974 Jestli se rozzlobíme, budeme zlí

Zatímco ve filmech hrál drsňáky, rozdávající tvrdé rány na všechny strany, v soukromí byl velmi jemný muž, oddaný manžel a pozorný otec, který začínal každý den modlitbou. „Neobtěžoval se ani otevírat poštu a platit složenky. Ale taky nikdy nešel s jinou herečkou ani na kávu!“ prohlásila kdysi jeho žena.A obklopen svými nejbližšími také navždy odešel. „S nejhlubším zármutkem oznamujeme, že v pondělí v 18:15 tatínek odletěl na svou novou pouť. Netrpěl, měl nás všechny u sebe a jeho poslední slovo bylo děkuji,“ oznámil jeho syn Giuseppe. „Jsem zdrcený, ztratil jsem nejdražšího přítele. Odpočívej v pokoji, kamaráde,“ vzkázal mu jeho filmový parťák Terence Hill.

Čtěte také:

Nestárnoucí Jana Švandová se dočkala. Nejdůležitější muž jejího života se k ní konečně vrátil, jenže je otázkou, jak dlouho mu to vydrží. V čem je problém?

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská