Začalo to špekáčky a syrečky... Absurdistán EU nabírá stále víc na síle. I roboti by prý měli mít povinnosti, třeba platit sociální pojištění. To fakt není fór

Foto: Ekolist

Popisek: Budova Evropského parlamentu v Bruselu

Pokroky v robotice podle Evropského parlamentu dospěly na tak vysokou úroveň, že je třeba vytvořit právní rámec pro roboty. Ti nejpokročilejší z nich by měli být klasifikováni jako „elektronické osoby“ a měly by se na ně vztahovat povinnosti jako například placení sociálního pojištění.

„Jejich zvyšující se inteligence, všudypřítomnost a autonomie vyžaduje promyslet všechno znovu od začátku, od danění po právní odpovědnost,“ shrnuje agentura Reuters návrh Evropského parlamentu. Podle německé strojírenské asociace VDMA, která zastupuje například i Siemens, je na řešení takových otázek ještě příliš brzy. „Nutnost vytvořit právní rámec pro elektronické osoby – ta nenastane za deset, ale nedjříve za padesát let,“ řekl ředitel oddělení robotiky automatizace VDMA Patrick Schwarzkopf. „Bylo by to podle nás příliš byrokratické a zastavilo by to vývoj robotiky,“ sdělil reportérům na mnichovském veletrhu robotiky Automatica.

Ve zprávě se také píše, že pokroky v robotice a automatizaci mohou vyústit ve vyšší nezaměstnanost a mohly by také ohrozit „životaschopnost systémů sociálního zabezpečení“. Je také údajně třeba dohledat, kolik peněz společnosti ušetřily neplacením příspěvků na sociální zabezpečení, když místo lidí používají roboty. Podle Schwarzkopfa však neexistuje žádná prokázaná souvislost mezi větším počtem robotů ve společnosti a nezaměstnaností. Uvedl také, že za posledních několik let počet zaměstnanců v německém automobilovém průmyslu vzrostl.

Europoslanci zdůrazňují nutnost, aby standardy zůstaly v režii EU

Návrhu Evropského parlamentu také vyčítá přílišnou složitost. Ten se totiž s roboty potýká velmi zeširoka. „Již od Frankensteinova monstra Mary Shelleyové po klasický mýtus Pygmalionu přes příběh pražského Golema až k robotu Karla Čapka, který dal vznik onomu slovu, lidé fantazírovali o možnosti vytvoření inteligentního stroje, nejčastěji v podobě androida s lidskými rysy,“ stojí v samotném úvodu zprávy.

Europoslanci se v návrhu věnují i kontrole a regulaci robotického průmyslu a zdůrazňují nutnost, aby tyto standardy zůstaly v režii Evropské unie a jejích členských států. V případě, že by si někdy nějaký robot uvědomil sebe sama, je podle nich nutné, aby se jeho tvůrci řídili třemi zákony robotiky, jak je vytvořil spisovatel Isaac Asimov.

Jak to myslel Asimov

Americký spisovarel a biochemik Issac Asimov ve svých povídkách a později románech formuloval zákony robotiky, jsou považovány za obecné shrnutí základních požadavků na vývoj a používání robotů. Poprvé byly uvedeny v březnu 1942 v povídce Hra na honěnou (Runaround), v níž také poprvé použil termín robotika. Asimovova představa byla, že by roboti měli mít zabudovány bezpečnostní pojistky. Tak vznikly tři zákony robotiky.

V původní podobě existovaly následující tři zákony:
1) Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
2) Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
3) Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

Časem přidal Asimov ještě tzv. nultý zákon robotiky a ostatní zákony byly upraveny přidáním „kromě případů, kdy je to v rozporu s nultým zákonem“. Tento zákon vyvolal rozporuplné reakce a obvykle není považován za jeden ze základních, protože robotům dovoluje ochraňovat celé lidstvo na úkor jednotlivců. Tento zákon zní:
0) Robot nesmí ublížit lidstvu nebo svou nečinností dopustit, aby mu bylo ublíženo.

Čtěte také:

Napsal jsem mu, že exšéf ČEZu Roman je největší zločinec v této zemi, největší zmrd… Binec kolem jediného rozhovoru. A kdo že je „voditelem loutky dočasně bývalého zelináře z Plzně, Chovance“?

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská