Odmítla přečíst hanlivý text na prezidenta, a tak jela z televize jako namydlený blesk. „Já se můžu podívat do zrcadla, zato ti, kteří mě vyhodili, jsou už na smetišti dějin,“ prohlásila populární moderátorka
24.06.2016
Foto: Avon
Popisek: Někdejší televizní hlasatelka Ada Straková je jednou z tváří slovenského Avon Pochodu proti rakovině prsu
Déle než čtvrt století patřila nejen k hlasatelským ikonám Československé televize, ale také k módním vzorům. Pak se ale populární Ada Straková zřejmě někomu znelíbila, a tak na ni vymysleli fintu, aby jí mohli dát výpověď.
Divačky odjakživa sledovaly, co má na sobě nebo jaký účes právě zvolila. A když si Ada Straková nechala udělat jako jediná z dvanácti tehdejších televizních hlasatelek melír, mohly se vzápětí kadeřnice po celé republice doslova zbláznit z návalu práce. „Vždy jsem sledovala módní trendy a zajímala se o ně. Můj manžel tenkrát hodně cestoval do zahraničí, protože pracoval v Podniku zahraničního obchodu. Z německých časopisů jsem vyčetla, že existuje melír, tak mi ho dovezl. Přinesl prášek a to bylo všechno. Nevěděly jsme, že k tomu také existuje čepice a speciální ‘vytahovátko‘ na prameny. Obětovala jsem tedy jednu koupací čepici, s maskérkou jsme do ní udělaly dírky a háčkem jsme povytahovaly prameny. Byla jsem tehdy za strašnou hvězdu,“ zavzpomínala s úsměvem plavovlasá dáma, které elegance a šarm zůstaly i v nynějších sedmašedesáti letech.
Kdosi se jí chtěl zbavit?
Na obrazovce Československé a později i Slovenské televize se objevovala pravidelně šestadvacet let a diváci ji zbožňovali. Pak se ale zřejmě někomu znelíbila, a tak na ni management upletl léčku. „Bylo to 3. května 1996, kdy jsem měla normální večerní službu, a byl mi na vysílací pracoviště doručen text, který byl urážlivý pro tehdejší hlavu Slovenské republiky Michala Kováče. Měla jsem prezidenta zhanobit. Jeho práci, všechno, co udělal, jak pracoval. Bylo to zmanipulované a načasované. Já jsem si prostě řekla, že tenhle text nepřečtu,“ prozradila až po dvaceti letech serveru idnes.cz.
Mladičká Ada okouzlila celé Československo
Řekla si prý, že prostě něco takového nevypustí z úst, i kdyby to měla být její poslední služba. A nemýlila se. Ještě dva týdny management uvažoval, jestli ji vyhodí, nebo jí dá disciplinární trest. „Tehdejší vedení se odhodlalo a 22. května 1996 mi přišla oficiální výpověď pro vážné porušení pracovní disciplíny. Dodnes si nejsem vědoma, že bych ji porušila. Já se ale dnes můžu podívat s klidem do zrcadla a všichni ti, kteří mě tenkrát vyhodili, jsou na smetišti dějin. Já v povědomí lidí stále funguji. Takže jsem na sebe hrdá,“ dodala Ada Straková.
Tatínkovi natruc
Rodačka z Kremnice vystudovala na pedagogické fakultě v Banské Bystrici slovenštinu a francouzštinu. Právě dopisovala diplomovou práci, když jednoho dne z obrazovky oznámili, že se chystá konkurz na programové hlasatelky. „Tatínek mi v žertu řekl, jestli bych to nezkusila. A já řekla proč ne?!“ vyprávěla. Sice už tenkrát měla zajištěné místo na jazykové škole, přesto na konkurz šla. Tím se prý otci poprvé v životě vzepřela a on s ní kvůli tomu týden nemluvil. „Na konkurzu nás bylo 120 dívek z celého Slovenska a já to vyhrála. To pak tatínka obměkčilo,“ prozradila.
V reklamě mobilního operátora - s Adou měli diváci Vánoce každý den v roce
Od 1. srpna 1970 nastoupila do Československé televize. Bylo jí tenkrát dvaadvacet a již 12. září měla svoji první večerní službu. „Nikdy na to nezapomenu, protože jedním z dokumentů, který šel do celostátního vysílání, byl film o historii hornictví v mém rodném městě Kremnica. Celé město sedělo před obrazovkou a čekalo. Rodiče na druhý den přijímali gratulace od lidí, kteří viděli na obrazovce svoji rodačku, která jim uvedla dokument o historii hornictví,“ zavzpomínala.
Zůstává československou občankou
Pražské a bratislavské hlasatelky spolu prý vycházely vždycky dobře a každoročně se setkávaly mimo jiné v Brně, v předvečer udílení televizních cen Zlatý krokodýl. „To bylo velmi příjemné. Já jsem Zlatého krokodýla dostala v roce 1983 a až do roku 1989 jsem každý ten slavnostní večer moderovala,“ prozradila Ada. Byl to přímý přenos, což prý velmi milovala. „Českým kolegyním jsme nezáviděly. Byly jsme přece jeden tým. Dokonce jsme spolu moderovaly různé přenosy, federální Silvestry. Jeden takový jsme dělaly se Saskií Burešovou. Nikdy jsme se s pražskými kolegyněmi nedomluvily, co si oblékneme. Vždy se očekávalo, že budeme mít slavnostní šaty, budou tam třpytky, bude to krásné, napomádované. Když jsem přijela, měla jsem černozlaté šaty na jedno rameno. Vešla jsem do studia a skoro jsem omdlela. Saskie měla úplně stejné šaty, jen na jiné rameno. Já měla na pravé a ona na levé. Diváci psali, že konečně viděli Silvestr, který byl kostýmovaný.“
O svůj vzhled důsledně dbá i s téměř sedmi křížky na krku
V Praze žila sedmnáct let, i poté, co byla z televize ‘odejita‘. Její jediná dcera se totiž vzepřela, že v Bratislavě studovat nebude. Uváděla plesy, tematické večery, předávání různých cen, spolupracovala ale také se slovenskou ambasádou či Klubem slovenské kultury. A také měla vlastní pásmo poezie, s nímž jezdila po České republice. Na obrazovku se vrátila až před osmi lety, když slovenská televize Joj spouštěla filmový a retro seriálový kanál Joj Plus. „Já měla tu čest, že jsem měla úplně první službu. Uváděla jsem Slavnosti sněženek,“ pochlubila se. Pracovala tam dva roky a jediný rozdíl byl v tom, že už hlasatelky měly k dispozici čtecí zařízení. Přesto dál všechno říkala z hlavy, jak byla zvyklá. Poslední čtyři roky působí na audiotextové televizi TV8, kde v pořadu Živio hraje jubilantům k narozeninám, svátkům či výročím. „Máme žádosti o gratulace i z Prahy nebo Aše i Moravy. Dalo by se říct, že je to československá záležitost,“ prozradila a dodala: „My jsme československá rodina. Neznáme hranice. My jsme děti Československa, narodili jsme se v Československu a hrdě zůstanu občankou Československé republiky.“
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská