Zašlapaný Němečkův protikuřácký zákon nikomu chybět nebude, ale přesto: Kde a jak se (ne)kouří v Evropě, pravda, kterou vám zamlčují

Autor: Youtube, repro

Popisek: Slavná britský kuřák Keith Richards z Rolling Stones - ilustrační foto

Sněmovna včera neschválila tzv. protikuřácký zákon, což vyvolalo spory ve vládní koalici. Proti zákonu totiž hlasovala i část poslanců vládního hnutí ANO, přestože vláda zákon schválila. ČSSD a ANO se obviňují z porušení koaliční dohody či podrazů. Zákon měl zakázat kouření v restauracích, barech a podobných zařízeních i omezit podávání alkoholu. Nyní si restaurace mohou vybrat, zda budou nekuřácké, nebo kuřácké. Nepřijetí zákona přivítali hospodští i prezident Miloš Zeman.

To nebyla kuřácká lobby, ale politikaření našich poslanců

Pro normu hlasovalo 80 ze 175 přítomných poslanců, 42 bylo proti. Ke schválení chybělo osm hlasů. Z poslanců koaličního hnutí ANO hlasovala pro vládní návrh jen zhruba čtvrtina, konkrétně 13 zákonodárců. „Nahráli tím tabákové lobby a poškodili zájem občanů," řekl k tomu premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Nezdravé emoce a velká slova zbytečně provázely v kontextu ostatních důležitějších zákonů projednávání absolutně bezvýznamné vládní normy o zákazu kouření. Zde vůbec nešlo o kouření, o jakési tabákové lobby, která měla údajně ovlivňovat úplně každého ale o politikaření, o naschvály, které si dělají členové vládní koalice.

Protikuřácký zákon za nic nestál

Největším problémem byl sám navrhovaný protikuřácký zákon, který připravilo ministerstvo zdravotnictví. Byl příliš složitý, jednostranně přísný a nekompromisní, v mnoha případech až absurdní a logicky vyvolával u poslanců velkou chuť jej nějak změnit. Přes 240 jejich pozměňovacích návrhů bylo pak jen očekávaným důsledkem špatně připraveného zákona. Z toho nemohlo nic dobrého vzejít a dobře, že jej nakonec poslanci nepřijali jako celek.

Občané o nic nepřišli, pane ministerský předsedo! Proti kouření bojujeme již mnoho let přibližně tak, jako naše okolní státy a navíc naše společnost alespoň nebyla v této věci opět rozdělena a poštvána proti sobě v dresech kuřáků a nekuřáků. A že někteří politici zřejmě vůbec nevědí o platnosti českého zákona omezující kouření z roku 2010 a neříkají celou pravdu, jak je to s kouřením v našich okolních státech a dodržováním, spíše obcházením zákona v celé Evropě, je více než o neznalosti, o politické naivitě a nevyzrálosti.

Kuřáci nejsou lidi?

Česká politická scéna je významně řízena výsledky z průzkumů veřejného mínění, jak je kdo oblíbený. Proč se ale úplně v neschváleném protikuřáckém zákonu zapomnělo na práva kuřáků, kteří vědí, že podlehli závislosti na cigaretách, snaží se toho zbavit, nechtějí obtěžovat kouřem nekuřáky a je jich u nás skoro třetina? Třetina nespokojených voličů, kuřáků, kteří by se více než zákazy chtěli odnaučit kouřit dobrovolně a třeba za účasti státu vyvolat celostátní debatu na téma kouření.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček se přesto na rozdíl od veřejnosti obává toho, že do konce volebního období už podobný předpis nestihne prosadit. Konec předpisu považuje za velký podraz na nekuřáky a pošlapání možnosti chránit lidské zdraví a životy.

Asociace hotelů a restaurací nepřijetí zákona uvítala, podle ní návrh od začátku ignoroval dopady restrikcí na podnikatele v pohostinství. Potěšení vyjádřil také prezident Zeman. „Všimněte si, jak jsem se sladce usmál pln radosti, že tento zákon neprošel, protože jsem řekl, že bych byl v konfliktu zájmů, neboť bych ho nemohl vetovat jako silný kuřák. A když neprošel, mám radost," řekl.

Prakticky všechny země v Evropě v současnosti nějakým způsobem alespoň částečně omezují kouření ve veřejných uzavřených prostorách, ale zároveň mají různé výjimky, jak kuřákům umožnit dál podléhat své slabosti. Absolutní zákaz kouření platí například v Řecku, v Irsku, Bulharsku, nebo Británii, zároveň jsou to ale země, kde se zákazy různě nejvíce porušují a obcházejí.

Například irský ministr zdravotnictví McGrath navíc nedávno otevřeně vystoupil na podporu kuřáků a prosil o zachování jejich práva dát si v restauraci po jídle cigaretu a nijak tím neotravovat nekuřáky. Řekl doslova:  „Irsko by mělo umožnit kouření na vyhrazených místech v hospodách a barech, stejně tak, jak se to děje v jiných evropských státech. Které tím asi myslel, pane ministře zdravotnictví Němečku, když se podle vás už dávno nikde nekouří? Vzpomínal konkrétně Německo a Portugalsko, kde v posledních týdnech byl na návštěvě.

Kde a jak se (ne)kouří v Evropě

S určitým omezením se k nevoli oficiální propagandy ministerstva zdravotnictví a protikuřáckých aktivistů kouří ale opravdu i jinde v Evropě. Přehledně je to znázorněno v tomto výčtu zemí podle abecedy:

DÁNSKO - Zákaz kouření ve veřejných prostorách začal platit v roce 2007, později se přidal i zákaz kouření na nástupištích. Výjimku tvoří bary a kluby pod 40 metrů čtverečních rozlohy, kde se kouří bez omezení.

ESTONSKO - Od roku 2005 je zakázáno kouření ve veřejných uzavřených prostorách, na restaurace a bary byl zákaz rozšířen v roce 2007, ovšem umožňuje oddělené kuřácké místnosti.

FINSKO - Zákaz kouření platí v restauracích, kavárnách a hospodách od června 2007. Kouření je povoleno pouze v barech v uzavřených kuřáckých prostorách, kde se nesmí obsluhovat nebo konzumovat jídlo nebo pití.

CHORVATSKO - Od května 2009 byl zaveden zákaz kouření na pracovištích a úřadech (s výjimkou kuřáren) i v restauracích (s výjimkou zahrádek). Omezení pro restaurace ale byla asi po půl roce zmírněna - menší podniky mohou být za splnění určitých podmínek kuřácké, větší podniky musí mít pro kuřáky oddělené prostory.

ITÁLIE - Od ledna 2005 zakazuje kouření v uzavřených veřejných zařízeních, včetně restaurací a barů, všude ale mohou být speciální kuřácké místnosti.

NIZOZEMSKO - V roce 2008 byl v Nizozemsku vydán zákaz kouření v restauracích a barech. Zákon byl po dvou letech zmírněn, kouření je povoleno v barech, které nejsou větší než 70 metrů čtverečních.

NĚMECKO - Od září 2007 platí v Německu zákaz kouření ve všech spolkových institucích a veřejných dopravních prostředcích; dále si pravidla určují samy spolkové země. Více než polovina z nich zakazuje kouření v barech a restauracích s výjimkou oddělených kuřáckých místností.

POLSKO - Od ledna 2011 je zakázáno kouřit ve všech veřejných vnitřních prostorách, existují však výjimky pro restaurace, které mohou mít uzavřené prostory pro kuřáky.

PORTUGALSKO - Od ledna 2008 zakazuje kouření v téměř všech veřejných prostorách, velké restaurace mohou vyčlenit kuřárny.

RAKOUSKO - Kouření je zakázáno na veřejných místech včetně barů a restaurací od ledna 2009. Menší restaurace a kavárny o velikosti do 50 metrů čtverečních se mohou rozhodnout, zda budou kuřácké nebo nekuřácké. Větší podniky musí mít oddělenou kuřáckou část.

SLOVINSKO - Od roku 2007 zakazuje kouření v uzavřených veřejných prostorách, včetně restaurací a barů, umožňuje však zřízení kuřáren.

SLOVENSKO - Od dubna 2009 je omezeno kouření ve veřejných uzavřených prostorách, včetně restaurací, kde musí být od září 2009 oddělené místnosti pro nekuřáky, nebo musí být restaurace zcela nekuřácká. Tam, kde se ale prodávají jen nápoje, je na rozhodnutí majitele, zda bude jeho podnik kuřácký, či nikoli. V červnu 2013 byl zákaz kouření rozšířen také na obchodní domy.

SRBSKO - Zákon o zákazu kouření na veřejnosti byl schválen v listopadu 2010, podniky menší než 80 metrů čtverečních si mohou vybrat, zda budou kuřácké nebo nekuřácké, větší podniky musí oddělené prostory pro kuřáky.

ŠVÉDSKO - Od června 2005 platí zákaz kouření uvnitř budov, kde se servíruje jídlo a pití. Restaurace mohou mít zvláštní kuřácké místnosti, kde se ale jídlo ani pití podávat nesmí.

ŠVÝCARSKO - Od května 2010 platí federální zákon zakazující kouření v uzavřených veřejných prostorách a na pracovištích pro více osob. Restaurace a bary mohou zřídit kuřácké místnosti. Některé kantony mají příslušný zákon přísnější.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová