Internetem koluje informace, že úředníci Evropské unie mohou odejít do předčasného důchodu již v 50 letech. A navíc dostanou 9000 euro měsíčně. Co je na tom pravdy?

Foto: Ilustrační foto Hans Štembera

Popisek: Měna Euro

Internetem se v těchto dnech šíří jako lavina ‘staronová‘ zpráva, kterou zveřejnil již 7. května 2014 server Svetkolemnas.info – Kontroverzní realita. Uvádí se v ní, že úředníci orgánů EU mohou odejít do předčasného důchodu již v padesáti letech, navíc s královskou penzí. Je tomu skutečně tak, nebo jenom kdosi oprášil další ‘kachnu‘, která má umocnit nechuť k evropským institucím?

Možná jste ji už také dostali. Český internet v posledních dnech ‘oprášil‘ dva roky starou zprávu, nazvanou Raději si sedni – ať to s tebou nešlehne. Koluje od jedné e-mailové schránky k druhé a uvádí se v ní, že úředníci orgánů Evropské unie mají další výhody, o nichž nikdo raději nemluví nahlas. Na rozdíl od ostatních občanů údajně mohou odejít do starobního důchodu mnohem dříve, a navíc jim budou vypláceny tak vysoké částky, o jakých se ostatním ani nesní. Ve zprávě se uvádí:

Krajské listy oslovily europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) s prosbou, aby uvedl šířené informace na pravou míru a prozradil, jak je tomu doopravdy. „Z textu nelze ani pochopit, hovoří-li se o penzi poslanců Evropského parlamentu či úředníků. Penze jsou samozřejmě rozličné, a to v návaznosti na typ smlouvy, jež dotyčný s institucemi má,“ uvádí se v odpovědi. Pan poslanec nám však poskytl přesné odkazy na dokumenty, v nichž jsou stanovena jasná pravidla.

Pro odchod europoslanců do důchodu a výši jejich starobních penzí platí následující pravidla

Podle statutu mají bývalí poslanci nárok na starobní důchod počínaje 63. rokem věku. Výše starobního důchodu činí 3,5 procenta platu za každý dovršený rok výkonu mandátu, úhrnem však nejvýše 70 procent. Tyto důchody jsou hrazeny z rozpočtu Evropské unie. Doplňkové důchodové pojištění poslanců EP, jež bylo zavedeno v roce 1989, bylo pro nové poslance od července 2009 uzavřeno a postupně je ukončováno.

Pokud jde o výši platu europoslanců, obecně platí, že pobírají stejný plat v souladu s jednotným statutem, který vstoupil v platnost v červenci 2009. Základní plat je stanoven jako 38,5 procenta základního platu soudce Evropského soudního dvora. Od 1. července 2015 tudíž činí hrubý měsíční plat poslanců EP podle jednotného statutu 8213,02 eur. Hrazen je z rozpočtu Parlamentu a odvádí se z něj daň EU a příspěvky na pojištění. Po těchto odvodech činí základní čistý měsíční příjem europoslance 6400,04 eur.

Při odchodu do důchodu má europoslanec tudíž nárok na 287,46 euro za každý celý rok, odsloužený v EU, maximálně však 5749 eur – v přepočtu podle aktuálního kurzu tedy na 155 223 českých korun. Na tuto částku by ovšem dosáhl pouze v případě, že by strávil v lavicích Evropského parlamentu dvacet let života. Za pětileté funkční období si přilepší k budoucímu starobnímu důchodu v přepočtu o zhruba 38 800 korun.

Penze úředníků jasně stanovuje služební řád

Úředníci Evropské unie se podle služebního řádu dělí na administrátory (12 platových tříd), asistenty (11 platových tříd) a administrativní pracovníky (6 platových tříd) podle úrovně dosaženého vzdělání a praxe.

Základní měsíční platy úředníků:

(platí podle služebního řádu pro úředníky, kteří nastoupili před 1. květnem 2004, částky jsou uvedeny v euro)
Další podrobnosti najdete na http://www.europarl.europa.eu/meps/cs/about-meps.html

Platy parlamentních asistentů:

(částky jsou uvedeny v euro)

Starobní důchod je vyplácen po deseti letech služby, ale i dříve, pokud úředníci dosáhnou důchodového věku. Horní hranice důchodu je limitována 70 procenty posledního základního platu, přičemž za každý odsloužený rok jim náleží 1,8 procenta této částky. Nejlépe placený úředník má tudíž nárok za každý odsloužený rok na měsíční důchod ve výši 332 euro, tedy v přepočtu na zhruba 9000 korun. Aby ale dosáhl na částku, kterou uvádí zpráva, kolující po internetu, musel by v orgánech Evropské unie odsloužit plných 27 let. Jenže Česká republika je členem EU teprve třináctým rokem.

Úředníci, kteří ke dni 1. května 2014 dosáhli věku 35 a více let a kteří nastoupili do služebního poměru před 1. lednem 2014, mají nárok na starobní důchod po dosažení důchodového věku:

(Úředníci, kterým bylo ke dni 1. 5. 2014 méně než 35 let, mají nárok na starobní důchod po dosažení 65 let věku.)

Když úředník odejde do důchodu ve služebním zájmu před 31. prosincem 2016, má nárok na výplatu starobního důchodu již v 55 letech. Jestliže ale k této situaci dojde až po letošním Silvestru, bude moci dostávat starobní důchod až od 58 let. Další podrobnosti najdete na
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:01962R0031-20140501&from=EN

Čtěte také:

Přežil totální nasazení i koncentrák, a pak měl stejně utrum; jako jediný herec se totiž odvážil v roce 1968 napsat Brežněvovi. Jak žije plachý introvert po smrti celoživotní lásky? Tajnosti slavných

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská