Jožo Ráž: Komunisti byli proti těm dnešním papalášům měkkoty. Co ukradli, není nic proti tomu, co se krade teď, horlí. Svět se bortí, všechno je stále horší, dodává

Foto: Facebook

Popisek: zpěvák Jožo Ráž

Jožo Ráž, frontman slovenské skupiny Elán, strávil v roce 1999 dva měsíce v komatu po motocyklové nehodě. Když si poslechneme rozhovor Martina Veselovského z DVTV s tímto populárním zpěvákem, někdo by si mohl říci, jaké přesně následky na něm to kóma na chudákovi zanechalo...

 Zdá se, že největší současnou zálibou Jožo Ráže je stěžovat si na dnešní drsnou dobu a vykládat, jak dřív bylo líp. No, jemu určitě. „Já jsem neměl žádný problém, že bych nebyl svobodný. Dělal jsem si, co jsem chtěl, a to dělám také teď. Kapitalismus a komunismus se liší v jedné věci. V kapitalismu je největší šéf ten, co všechny nejvíc obalamutí, okrade, oblbne. V socialismu je největší šéf okresní tajemník. Ale komunisti proti těm dnešním papalášům byli měkkoty. Co ukradli, není nic proti tomu, co se krade teď. Oni si sice přisvojili vše, co se dalo, ale to byly maličkosti. Proti tomu, co se teď krade, to byla sranda. Já věřím, že komunismus je ideologicky a prakticky správnější režim s tím, že lidé ho neunesli. Lidé jsou blbí, to je celé. Kapitalismus, to je cesta do pekla, protože to je honba za ziskem,“ končí Ráž tirádu.

Komunista a katolík, prašť jako uhoď

Sám ovšem ve straně nebyl. V podstatě je totiž katolík. Asi. „Svým přesvědčením jsem komunista, i když jsem nikdy nebyl v žádné straně,“ říká. „Mám světonázor velice podobný tomu, který hlásají komunisti nebo křesťanská víra, které jsou velice kompatibilní oba. Hlásají v podstatě to samé, každému podle jeho zásluh a nepídit se za materiálním bohatstvím, ale spíš pracovat na sobě,“ prohlásil.

Bojím se Ameriky, ne Rusů

„Svět se bortí, všechno je stále horší. Daně jsou vyšší, víc předpisů, víc všeho. Ceny jsou vyšší. Směřujeme k válce,“ uvedl poněkud skepticky. Jako jedinou jistotu vidí spojenectví s Ruskem. „Rusko považuji za jistotu. Za zabezpečení toho, že tu máme ještě jakýs takýs klid a mír. Protože Rusko je šíleně dobře vyzbrojené a drží relativně stabilní situaci okolo. A všichni jsou proti nim. Naštěstí Rusové jsou velice silní a drží to. Čína v pozadí číhá taky. Já se bojím Ameriky, Rusů ne,“ dodal Jožo Ráž.

Krásy matičky Rusi

Jeho vize Ruska je značně idylická. „Já mám Rusko velmi rád. Projel jsem ho celé od Užhorodu po Nachodku, od Murmansku po Soči. Mnoho měsíců jsme tam žili a hráli. Já na to vzpomínám strašně hezky, protože v Rusku jsme se setkali se strašně vzdělanými a výbornými lidmi. Prostě v Rusku si můžete s řidičem autobusu povídat o filozofii, o básnících, o všem. A v Americe jenom o Coca Cole a hamburgrech. A když stiskne tlačítko a nevypadne mu Coca Cola, tak je nešťastný. Ale to Rusové ne. Ameriku jsem projel taky dvakrát horem dolem a nechci tam už jít. Nemám si tam s kým o čem povídat,“ řekl Ráž.

Drahé koncerty a navíc je jich málo

Další věc, která ho na kapitalismu štve, je to, že ho nikdo neposlouchá. Momentálně má maximálně patnáct koncertů ročně. Ale za „totáče“ to prý bylo až 250 koncertů ročně. A jak jsou dneska ty koncerty drahé! „Sedm kamionů, 160 tisíc wattů aparatury. Čtyřicet lidí staví scénu dva dny, ochranka, zdravotní sestřičky... Naše honoráře v tom nehrají roli, moc na tom nevyděláme. A protože je koncert drahý, tak jej málokdo koupí. Takže na koncertech taky moc nevyděláme. Takže i když jsme nejúspěšnější kapela, jaká tu kdy byla, tak se v penězích netopíme, to je celé,“ dodal Jožo Ráž s tím, že jeden jejich koncert vyjde na tři miliony.

Desky, co nikdo nekupuje

A navíc zaspal dobu, když si myslí, že dnes se dá vydělat prodejem desek. Kdysi jich totiž prodával statisíce, dnes s bídou tři tisíce. A navíc se v prohnilém kapitalismu krade. „Když vydáme cédéčko, tak prodáme jen to, co prodáme v prvních třech dnech. Pak to vezmou piráti a my se díváme, jak piráti mají dva roky výborný kšeft. Autorská práva jsou totálně zapomenuta. Většina provozovatelů, co hraje naše písničky, za ně odmítá platit. Takže ani na tom moc nevyděláme,“ posteskl si.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Lucie Kolouchová