Češi se stali levnými sluhy a v zahraničí jsou za žebráky. Naše elity neřeší zásadní problémy, např. obří odliv kapitálu, ale elektronické účtenky. Čekají nás obrovské problémy

Autor: Pixabay.com

Popisek: Ilustrační foto

Známá česká ekonomka Ilona Švihlíková vydala knihu „Jak jsme se stali kolonií“, která upozorňuje na zásadní ekonomické problémy v naší zemi po roce 1989. Podle Švihlíkové jsme promrhali svůj náskok a stali se kolonií, ekonomicky zcela závislou na zahraničí. Říká také, že lacino prodáváme svoji práci a náš nesmyslný kurz koruny z nás v cizině dělá žebráky.

Hned v úvodu Ilona Švihlíková také upozorňuje na to, že se v České republice nedostává kritického myšlení a snaží se to touto knihou alespoň částečně vynahradit. Nikoliv publikováním dogmat, ale nemilosrdných faktů. Mimo jiné je nutné narušit  obraz, který šíří mainstreamová média, podle nichž bylo před rokem 1989 vše špatné a nyní směřujeme k lepším zítřkům.  Podle ní se téměř každý, kdo se snaží o vyváženější pohled na naši minulost, vystavuje riziku, že bude  onálepkován jako bolševik. 

Jsme laciní sloužící a v zahraničí za žebráky

Za jeden ze základních problémů transformace české ekonomiky  po roce 1989 považuje docentka  Švihlíková fakt, že probíhala pod vlivem neoliberalizace, globalizace a financializace. Naše země měla v rámci východního bloku značný náskok, ten byl ale doslova promrhán. Důsledkem toho se Česká republika ocitla  až na 23. místě v zaměstnávání lidí ve vědomostních oborech, velmi lacino prodává do zahraniční  práci zdejších zaměstnanců jako laciných sloužících. „Část národní práce vyvážíme zdarma a neurčujeme cenu našeho zboží,“ varuje.   Za posledních deset let také neustále narůstá odliv kapitálu, jenom loni z  Česka odteklo 488 miliard, například v podobě dividend.  V cizině z nás navíc dělá žebráky nesmyslný kurz koruny a eura. „Podobnou politiku dělají rozvojové země. My se podbízíme pod cenou. Naopak potřebujeme, aby koruna posilovala,“ oponuje politice České národní banky. 

Místo strategie pouze údržba

„Stali jsme se politickou periferií, která v zahraničněpolitické orientaci nemá dodnes definován ná­rodní zájem, protože jen v předklonu plní zájmy upadajícího hegemona,“   upozorňuje Ilona Švihlíková na další problémy. Za jeden z nejzávažnějších  vůbec  považuje  neschopnost našich vládnoucích elit  vnímat, jaké jsou naše strategické  zájmy. Většinou se omezují pouze na  údržbu, běžnou operativu,  řešení marginálií nebo na  mechanické přebírání vzorů ze Západu, což je značné plýtvání domácím potenciálem. „Hlavní politický spor české scény jsou elektronické účtenky,“ postěžovala si minulý týden v rozsáhlém rozhovoru pro Český rozhlas. 

Obavy z budoucnosti

Podle Švihlíkové však bude nutné, aby byly do koncepce ekonomického rozvoje zapracovány změny ve světové ekonomice, které jsou již nastartovány  a k nám  dorazí později. Jde například o konfliktní geopolitické prostředí, demografickou krizi ve vyspělých zemích nebo zásadní vliv úsporných technologií na ekonomiku a zaměstnanost. Například v Německu se s ohledem na automatizaci a robotizaci očekává největší pokles pracovní síly v Evropě. Z tohoto úhlu pohledu může masový příliv uprchlíků do Evropy znamenat stále větší přebytek lidí na pracovním trhu. „Obavy z budoucnosti jsou obrovské,“ přiznává Ilona Švihlíková.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Adéla Hofmanová