Legendární komentátor se potřetí oženil pouhé čtyři měsíce před smrtí. Proč mu manželka řekla, že je kurevník, a jak to bylo s Kokotem? Tajnosti slavných
08.02.2016
Foto: Twitter
Popisek: Měl se stát operním pěvcem, pak přešel k herectví a nakonec se Karol Polák stal legendárním sportovním komentátorem
Znali ho i takoví antitalenti, kteří nerozeznali tenisový míček od golfového. Málokdo ale ví, že se legendární sportovní komentátor měl původně stát operním pěvcem. S kým podváděl třicet čtyři let svou ženu a proč se ženil potřetí? Odpoví vám Tajnosti.
Stačila dvě tři slova a hned bylo každému jasné, kdo před komentátorským mikrofonem sedí. Jeho hlas byl totiž nezaměnitelný, velmi brzy se stal značkou a díky němu se Karol Polák stával velmi často snadnou kořistí imitátorů. Vůbec mu to ale nevadilo. Dovedl se totiž dobře bavit nejen na účet druhých, ale také na svůj vlastní. Jedinečným zážitkem bylo například jeho komentování krasobruslení v dobách, kdy jsme ho sledovali pouze na černobílých obrazovkách. Jeho líčení kostýmů krasobruslařek, popisování barev, ozdobných prvků a všelijakých sámečků, nášivek a kanýrků bylo prostě neskutečné a dokázal jím proměnit napínavé mezinárodní klání v zábavnou show, u níž brečeli smíchy i naprostí sportovní antitalenti, kteří by si jinak podobný program nikdy nepustili. Mimořádný sportovní komentátor sice 17. ledna zemřel, jeho briskní humor a fantastický sportovní přehled ale zůstanou navždy v paměti nejen všech fanoušků.
Počítač neměl a internetu se vyhýbal. Přesto si dokázal udržet ve svém oboru perfektní přehled
Měl se stát operním pěvcem
Narodil se 7. září 1934 v Bratislavě, a že sport určitě jeho život poznamená, bylo jasné již od kolébky. Jeho otec byl totiž fotbalista 1. ČSŠK Bratislava, a tak i Karol stanul ve fotbalové brance týmu Červená hviezda Bratislava již jako dorostenec a později zazářil i pod basketbalovými koši. Kdyby mu tenkrát někdo řekl, že se jednou bude živit komentováním výkonů jiných sportovců, nejspíš by se mu vysmál. Honění se za kulatým nesmyslem ale zdaleka nebylo jediným talentem, který u něj rodiče cíleně podporovali. Objevili v něm totiž i nadání hudební. „Dali mě na housle. Mám za sebou pětiletou hudební školu i s absolventským koncertem. Bydleli jsme v Zochově ulici v Bratislavě, kde byl kapucínský kostel, a tam jsem chodíval zpívat na chór,“ prozradil kdysi v jednom rozhovoru.
Polákův zaměstnanecký průkaz z roku 1959
Místní varhanice byla jeho hlasem tak okouzlená, že mu dokonce předpověděla kariéru operního pěvce, a na její popud se Karol ocitl na konzervatoři. „Potom přišel do divadla Janko Borodáč (zakladatel slovenského profesionálního divadla – pozn.red.), tehdy již pedagog na VŠMU, a řekl: Karle, vykašli se na tu operu, hlas máš dobrý, dobře vypadáš, z tebe bude herec!“ zavzpomínal Polák a upřesnil: „Vlastně mě převelel z konzervatoře na Divadelní fakultu VŠMU, kde jsem později končil například s Oldo Hlaváčkem či Milošem Pietorem. Během studia jsem hrával v jedné malé kapele jako houslista, moderoval v Divadle hudby a chodil i do rozhlasu na noční služby jako hlasatel.“
V prvopočátcích vysílání Československé televize
Noční zkušenosti se vyplatily
Právě rozhlasové zkušenosti a náhoda rozhodly nakonec o jeho budoucí profesi. „V srpnu 1958 jsem se už chystal do Martina, kde jsem dostal angažmá. Tehdy jsem potkal na ulici Dušana Gábora, který pracoval v televizi jako šéf hlasatelů. Potřebovali zaskočit za Gustíka Täubera, který onemocněl. Ty máš zkušenosti, už jsi seděl za mikrofonem, prohlásil a ani nečekal na odpověď. Odvezl mě na Kamzík a večer už jsem hlásil Televizní noviny,“ vylíčil své začátky před kamerou.
Léta tvořil úspěšnou komentátorskou dvojici s Vítem Holubcem (vpravo)
„Moc ale nechybělo a skončil jsem už za tři dny,“ smál se po letech historce, z níž mu tenkrát nebylo do smíchu ani náhodou. „Zemřel prezident Antonín Zápotocký a novým se stal Antonín Novotný. Já jsem ve zprávách ohlásil v reportáži jméno zesnulé hlavy státu. Okamžitě následovaly telefonáty z ÚV – Vyhodit! Sabotáž! Co je to tam za debila… Po skončení zpráv jsem se bál vyjít z hlasatelny. Vyšel jsem a tam náměstek: Ty kopyto! Cos to vykládal! Už jsem byl jednou nohou venku z televize, ale zachránili mě.“
S diskařem Imrichem Bugárem (vlevo) na vyhlášení ankety sportovních novinářů o nejúspěšnějšího
sportovce ČSFR 1980
Jak to bylo s Kokotem
Jako první sportovní přenos komentoval krasobruslařskou exhibici v roce 1959 a v roce 1962 se stal komentátorem v nově vzniklé sportovní redakci Československé televize. Svým osobitým stylem komentoval řady přenosů z olympijských her, mistrovství světa či mistrovství Evropy a jeho občasné prohřešky kupodivu ‘vrchnost‘ nakonec tolerovala déle než třicet let. Některé se zrodily díky adrenalinu z přímého přenosu, jiným pomohl na svět Polákův svérázný smysl pro humor.
Druhá manželka Eva a syn Karol
Památným se stal především ten, který vznikl během komentování atletického mítinku v Postupimi, kde startoval tehdejší mistr Evropy v běhu na sto metrů Manfred Kokot. „Řekl jsem: Ten Kokot vyhrál suverénně a naši dva sprinteři Mandlík a Janeček byli sedmý a osmý. Tedy předposlední a poslední. Nato jsem řekl, jaká škoda, že u nás doma nemáme takové Kokoty. A následoval telefonát z Prahy: Soudruhu, tos to nemoh říct nějak jinak?“ připomněl.
V Banské Bystrici v roce 1979 s tehdy patnáctiletým synem
Univerzálnost se cenila
Jeho sportem číslo jedna byl stále fotbal, nejednou se nechal slyšet, že je to jeho láska na celý život. Stal se ale spolehlivým komentátorem, i když šlo o krasobruslení a prakticky jakýkoli sport. Zatímco sportovců byla spousta, komentátoři bývali zpravidla dva, a tak byla flexibilita velmi oceňována. „Ce své profesi jsem se vypracoval na špičku, což bych v herectví sotva dokázal, to bych se musel stát národním umělcem v Národním divadle,“ připomínal často, že jeho kariéra vlastně začínala studiem herectví. Být špičkou ale vyžadovalo absolutní nasazení. Do poslední chvíle upřednostňoval při práci jenom pero a papír, neměl počítač, internetu se vyhýbal, nepoužíval ho vůbec. Přesto měl rozsáhlý archív se spoustou informací a stále si udržoval dobrý přehled ve sportovním dění.
S manželkou Evou
Z televize odešel v roce 1991, poté co se nepohodl s vedením, přesto toho stihl za více než třicet let velmi mnoho. Zúčastnil se šesti zimních a šesti letních olympijských her, sedmi mistrovství světa a Evropy ve fotbalu, s mikrofonem v ruce přibližoval divákům neopakovatelným způsobem dvaatřicet mistrovství světa a Evropy v krasobruslení, třicet ročníků Závodu míru a řadu dalších významných sportovních klání. Po odchodu z televize pracoval v sázkové kanceláři, moderoval soukromé akce a rozhlasové relace a občas se objevoval všude tam, kde se dělo něco významného kolem sportu.
Syn Karol na rozdíl od otce od herectví nezběhl
Láska vždy až na druhém místě
S jeho láskou k mikrofonu se musely smířit i ženy, které mu vstoupily do života. O prvenství v jeho srdci musely bojovat a nevydržela to každá. Z prvního manželství měl Karol Polák dceru Vieru, z druhého syna Karola. A právě druhé manželství s Evou nebylo nejšťastnější – nebo by se spíš o něm dalo říct, že bylo zvláštní. Trvalo dlouhá léta a stejně dlouhou dobu Polák svou manželku podváděl s půvabnou Košičankou Agátou, která měla z předchozího vztahu syna. Seznámili se na košickém maratónu. „Bylo mi tehdy čtyřicet sedm, Agátě dvacet sedm. Ona je Košičanka a já jsem každý rok jezdil komentovat maratón. Objevil jsem ji na recepci hotelu Slovan a začali jsme spolu chodit,“ přiznal.
Přítelkyně Agáta v době seznámení
Problémem ale byla zákonitá manželka. „To byl obrovský problém a korunu tomu nasadily Agátina matka a sestra, které napsaly mé manželce dopis, zda ví, s kým se stýkám. Samozřejmě se doma skloňovalo slovo rozvod, ale nakonec mi manželka řekla, že jsem byl, jsem a stále budu kurevník, takže to se mnou už nějak vydrží,“ přiznal otevřeně. Když Eva loni zemřela na srdeční zástavu, Poláka to pořádně sebralo. Přesto se rozhodl znovu oženit. Vztah se svou láskou zpečetil před oltářem v září 2015, pouhé čtyři měsíce před svou smrtí. „Agáta si v Košicích vytrpěla své, stále jí říkali, ať se na mě vykašle, že ji stejně odkopnu. Velmi si cením, že tomu tlaku odolala. No a když zemřela moje žena, cítil jsem morální povinnost požádat ji o ruku. Samozřejmě i proto, že se máme rádi, a protože nám ta láska vydržela tolik let,“ vysvětlil v jednom z posledních rozhovorů.
Dva měsíce po Evině smrti se s Agátou oženil
O jeho nemoci neměl nikdo ani ponětí
Agáta o něj pečovala do poslední chvíle, a i když to navenek vypadalo, že si smrt v jeho případě políčila na úplně zdravého člověka, nebylo tomu tak. Počátkem prosince musel být hospitalizován v Podunajských Biskupicích kvůli problémům s trávením. Podrobil se operaci, která sice dopadla dobře, krátce před propuštěním se ale jeho zdravotní stav opět zkomplikoval. „Po druhé operaci začal opouštět sám sebe, měl velké bolesti kvůli proleženinám. Byl utrápený,“ prozradila Agáta o posledních chvílích svého manžela. V neděli 17. ledna selhalo Karlu Polákovi srdce. Bylo mu jednaosmdesát let.
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská