Nejsou tady žádné kavárny, ani bary nejsou otevřené, jen o víkendu. A ta obrovská svoboda, která hraničí s chaosem… Uprchlíci si hořce stěžují na Švédsko

Autor: Youtube, repro

Popisek: Uprchlíci ve Švédsku, ilustrační foto

Pro některé syrské uprchlíky je Švédsko země s natolik odlišnou kulturou, že se raději rozhodli vrátit na Blízký východ. Informuje o tom arabská mutace deníku Huffington Post. Překlad přinášejí Britské listy.

Zmíněný list přináší příběh například osmadvacetiletého Nael Hamadina, který přišel z Turecka do uprchlického tábora v Jonkopingu v jižním Švédsku. Má bakalářský titul inženýra z univerzity v Damašku. Rozhodl se vrátit zpět na Blízký východ, i když ještě neví kam. „Vrátím se do společnosti, která je mi kulturně bližší. Začínat tu úplně z ničeho je nesnesitelné,“ vysvětlil Hamadi s tím, že by musel ještě „čekat dlouhá léta“. Trvalo by rok, než by dostal trvalý pobyt a další rok, než by dostal povolení přivézt si rodinu. Manželku a tříměsíční dceru nechal v Turecku.

Trvalo by osm let, než bych tu byl schopen začít žít nový život

„A pak bude trvat mnoho let, než se naučím jazyk, než nostrifikuji svůj univerzitní titul a najdu si zaměstnání,“ řekl. „Prakticky řečeno bych na to potřeboval sedm nebo osm let, než bych byl schopen tu začít nový život, a to je tak obrovská doba, kterou nejsou ochoten proplýtvat.“

Obrovská svoboda, která tu je, mě pronásleduje

Huffington Post píše také o osmačtyřicetiletém Abu-Adelovi, který se rozhodl vzít svou rodinu zpět do Turecka. Má tři -náctileté dcery a mladšího syna. „Nemohu je tady vychovávat. Ta obrovská svoboda, která tady je a hraničí s chaosem, se proměnila v ducha, který mě pronásleduje, kamkoliv jdu. Nezávislost, kterou tady děti mají, a jejich svoboda, aby si dělaly, co chtějí, a neustálá hrozba, že o ně přijdu, pokud bych je nutil, aby dodržovaly naše zvyky a tradice, to se pro mě stalo noční můrou, takže nespím,“ cituje list uprchlíkova slova.

„Nemůžu dovolit, aby moje dcery měly sexuální vztah s nějakým mladým mužem jen pod záminkou přátelství. A nemohu sedět v nečinnosti, kdyby se můj syn rozhodl pít alkohol. Tady je všechno dovoleno a to je pro mě nepřijatelné,“ řekl dále Abu-Adel.

Nespolečenští introvertní Švédové, kteří neumějí komunikovat

Dvaadvacetiletý Hamza Agaan si zase stěžoval, že Švédové jsou „nespolečenští, introvertní a neumějí komunikovat. Ulice jsou tady ve Švédsku po šesté hodině večer naprosto prázdné. Nejsou tady žádné kavárny. Ani bary nejsou otevřeny, jen o víkendu. Prostě, tohle je země nudy a mizérie. Je obtížné naučit se jazyk a najít zaměstnání. Ztrácím naději, že se tady budu schopen integrovat. Je to tady pro nás imigranty nesmírně obtížné a čelíme tady taky otevřenému rasismu. Chci se vrátit k rodině a k přátelům a pokusím se vybudovat svou budoucnost v nějaké zemi, které rozumím a která rozumí mně. Tohle je úplně jiná planeta, která se radikálně odlišuje od toho, odkud jsem,“ řekl Agaan listu Huffington Post.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová