Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nejsou tady žádné kavárny, ani bary nejsou otevřené, jen o víkendu. A ta obrovská svoboda, která hraničí s chaosem… Uprchlíci si hořce stěžují na Švédsko

03.01.2016
Nejsou tady žádné kavárny, ani bary nejsou otevřené, jen o víkendu.  A ta obrovská svoboda, která hraničí s chaosem… Uprchlíci si hořce stěžují na Švédsko

Foto: Youtube, repro

Popisek: Uprchlíci ve Švédsku, ilustrační foto

Pro některé syrské uprchlíky je Švédsko země s natolik odlišnou kulturou, že se raději rozhodli vrátit na Blízký východ. Informuje o tom arabská mutace deníku Huffington Post. Překlad přinášejí Britské listy.

Zmíněný list přináší příběh například osmadvacetiletého Nael Hamadina, který přišel z Turecka do uprchlického tábora v Jonkopingu v jižním Švédsku. Má bakalářský titul inženýra z univerzity v Damašku. Rozhodl se vrátit zpět na Blízký východ, i když ještě neví kam. „Vrátím se do společnosti, která je mi kulturně bližší. Začínat tu úplně z ničeho je nesnesitelné,“ vysvětlil Hamadi s tím, že by musel ještě „čekat dlouhá léta“. Trvalo by rok, než by dostal trvalý pobyt a další rok, než by dostal povolení přivézt si rodinu. Manželku a tříměsíční dceru nechal v Turecku.

Trvalo by osm let, než bych tu byl schopen začít žít nový život

„A pak bude trvat mnoho let, než se naučím jazyk, než nostrifikuji svůj univerzitní titul a najdu si zaměstnání,“ řekl. „Prakticky řečeno bych na to potřeboval sedm nebo osm let, než bych byl schopen tu začít nový život, a to je tak obrovská doba, kterou nejsou ochoten proplýtvat.“

Obrovská svoboda, která tu je, mě pronásleduje

Huffington Post píše také o osmačtyřicetiletém Abu-Adelovi, který se rozhodl vzít svou rodinu zpět do Turecka. Má tři -náctileté dcery a mladšího syna. „Nemohu je tady vychovávat. Ta obrovská svoboda, která tady je a hraničí s chaosem, se proměnila v ducha, který mě pronásleduje, kamkoliv jdu. Nezávislost, kterou tady děti mají, a jejich svoboda, aby si dělaly, co chtějí, a neustálá hrozba, že o ně přijdu, pokud bych je nutil, aby dodržovaly naše zvyky a tradice, to se pro mě stalo noční můrou, takže nespím,“ cituje list uprchlíkova slova.

„Nemůžu dovolit, aby moje dcery měly sexuální vztah s nějakým mladým mužem jen pod záminkou přátelství. A nemohu sedět v nečinnosti, kdyby se můj syn rozhodl pít alkohol. Tady je všechno dovoleno a to je pro mě nepřijatelné,“ řekl dále Abu-Adel.

Nespolečenští introvertní Švédové, kteří neumějí komunikovat

Dvaadvacetiletý Hamza Agaan si zase stěžoval, že Švédové jsou „nespolečenští, introvertní a neumějí komunikovat. Ulice jsou tady ve Švédsku po šesté hodině večer naprosto prázdné. Nejsou tady žádné kavárny. Ani bary nejsou otevřeny, jen o víkendu. Prostě, tohle je země nudy a mizérie. Je obtížné naučit se jazyk a najít zaměstnání. Ztrácím naději, že se tady budu schopen integrovat. Je to tady pro nás imigranty nesmírně obtížné a čelíme tady taky otevřenému rasismu. Chci se vrátit k rodině a k přátelům a pokusím se vybudovat svou budoucnost v nějaké zemi, které rozumím a která rozumí mně. Tohle je úplně jiná planeta, která se radikálně odlišuje od toho, odkud jsem,“ řekl Agaan listu Huffington Post.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace