Zažila si doma peklo, o to více pak ocenila, když jí do života vstoupilo slunce, druhý manžel. Emília Vašáryová po něm stále truchlí, Vánoce pro ni prý přestaly existovat. Tajnosti slavných
20.12.2015
Foto: TV Markíza
Popisek: Od manželovy smrti Emília Vášáryová už prý jenom přežívá
Trvalo to půldruhého roku, než vůbec byla schopná promluvit o smrti nejdražšího člověka v životě. „Není pravda, že čas léčí. U mne to neplatí. Od té doby, co zemřel, svátky přestaly existovat,“ říká populární slovenská herečka Emília Vášáryová.
Kdyby všechny ženy vypadaly v sedmdesáti letech tak jako ona, zkrášlovací kliniky by to mohly rovnou zabalit. Nejenže slovenská hvězda Emília Vášáryová, která ztvárnila v úspěšném seriálu České televize Doktor Martin Alžběru Lipovskou, vypadá stále skvěle. Navíc si nikdy nepostěžuje, že by snad mohla být unavená, že ji zmáhají přesuny během natáčení či při zájezdových představeních, nebo dokonce že objednaný hotel není dostatečně komfortní či že by snad dámy v jejích letech měly mít automaticky nárok na samostatný pokoj. Je ztělesněním pokory a jakékoli hvězdné manýry jsou jí naprosto cizí.
Sváteční štěstí pouze na obrazovce
I když svým uměním ozdobí i letošní vánoční svátky, protože v jedné z nových pohádek Johančino tajemství ztvárnila zapomnětlivou sudičku Teu, která provází hrdinku prakticky celým příběhem, aby odčinila svůj předchozí prohřešek, Vánoce jsou jednou ze životních kapitol, s níž se herečka ve svém soukromí již jednou provždy rozloučila. Důvodem je stesk po manželovi, kostýmním výtvarníkovi a pedagogovi Milanu Čorbovi, který zemřel 12. května 2013 na rakovinu tlustého střeva. V době, kdy onemocněl, dokonce zcela vážně uvažovala, že se s herectvím definitivně rozloučí. „Už jsem myslela, že pracovat nebudu, že se budu starat pouze o svého muže,“ přiznala v rozhovoru pro server Korzár.sk. Nakonec ale zjistila, že práce je nejlepší lék na všechny bolesti a starosti, který jí nechává alespoň na chvíli zapomenout a uniknout ze smutné reality.
O samotě už jenom přežívá
Po boku milovaného manžela prožila herečka šťastných třicet šest let. Čorba měl odjakživa pověst elegána, kterému nebyl cizí ani svět bratislavských kavárniček, v nichž se setkávali umělci. „Milan byl vysloveně městský člověk, říkávala jsem mu kavárenský povaleč, ale byl to vtip. Můj Milan nepil kávu a v kavárně se vyskytoval, jen když ho tam zavolali Milan Lasica a Tomáš Janovic,“ zavzpomínala. Kdekoli se manželé objevili, vždy patřili k nejreprezentativnějším a nejelegantněji oblečeným párům. Přestože byl její manžel kostýmní výtvarník a elegán z povolání, o garderobu své ženy se prý vůbec nezajímal. „Nestaral se o to, jak chodím oblečená. V našem manželství jsme nepěstovali ten model typu: Miláčku, co by sis přál k snídani? Miláčku, uvážu ti kravatu. Miláčku, kdy přijdeš domů? A tudíž ani z druhé strany nikdy nezaznělo: Miláčku, já ti něco navrhnu a ty to budeš nosit,“ přiznala herečka v knize rozhovorů Pr(a)vá dáma s tím, že si každý kupoval oblečení sám.

Emília s manželem Milanem
Svatba bez prstýnku
Jejich život skrýval mnoho tajemství, o nichž herečka dokáže vyprávět až nyní, s odstupem času. Prozradila například i to, že nikdy neměli snubní prstýnky. „Když jsme se s Milanem brali, půjčili jsme si prstýnky od mojí maminky. Po svatbě jsme je vrátili, ale vlastní jsme si už jaksi nekoupili…“ vysvětlila. Je to paradoxní, protože jako pravá dáma se vždycky chtěla líbit. „Mám ráda náramky, cingrlátka, těch mám spoustu, v tom se projevuje moje jižanské, indicko-cikánské pozadí,“ konstatovala s úsměvem. V poslední době ale šperky už spíš sbírá než vystavuje na odiv. „Mám je schované, někdy je vytáhnu, dívám se na ně. Prý to není správné, brilianty se mají nosit, ale já je nemůžu nosit do divadla. Když jdu na scénu, musela bych je nechat v šatně a potom zapomenout, ztratit…“
Předtím si zažila peklo
Emília Vašáryová tak milovala svého muže možná i proto, že její první manželství bylo plné fyzického i psychického týrání. Dodnes o tom prakticky nemluví, i ve své knize Stále na cestě se o tom zmiňuje minimálně a jen náznaky… Rány na duši, ale i na těle jí přineslo první manželství se sportovním lékařem Ivanem Horským. Milka, jak herečku často přezdívají, si svého prvního manžela vzala v roce 1968 v Topolčanech a to pouze po třítýdenní známosti. V té době už byla velká československá hvězda, nádherná žena se spoustou obdivovatelů. Už o rok později se do jejich rodiny narodil syn Tomáš.
Mimo syna Tomáše Emília „vyženila“ i nevlastní dceru Evu, kterou má dodnes jako svou vlastní. První manžel Vášáryové byl podle jejího okolí však násilník a chorobný žárlivec. Herec Juraj Slezáček na tu dobu vzpomíná se slovy: „Ivan se k Emílii choval jako hrubián. Hodně ji bil a žárlil na každého.“ Herečka si nakonec našla svého druhého manžela, ale jejich začátky byly těžké. Horký se s ní totiž nechtěl nechat rozvést. Konečnou tečku za manželstvím udělal až soud, který je rozvedl po šestnácti stáních a dlouhých sedmi letech.
Milan přinesl do života slunce
Po manželově boku se začala víc smát a vnesl prý do jejího života slunce. V den, kdy se dozvěděla o jeho smrtelné nemoci, se ale navždy smát přestala. „Všimla jsem si, že je unavený. Občas žertoval, že je unavený ze mě. Stále spal,“ zavzpomínala. Na její naléhání se pak přece jen vypravil k lékaři, a když si přišel pro výsledky vyšetření, lékař mu bez okolků řekl: Pane profesore, máte rakovinu. Bác! A Milan se nesesypal, zůstal klidný, řekl prý na to pouze: Aha. A dál… A lékař odpověděl: Vy teda máte nervy, pane profesore. Zatímco celá rodina byla vyděšená a v pozoru, Čorba nezpanikařil a diagnózu přijal. „To je moje záležitost, budu to řešit,“ tvrdil. O jeho nemoci věděla pouze nejbližší rodina a lékaři, i na chemoterapie chodil zásadně sám. „Nedovolil, abych ho doprovázela, zakázal mi mluvit s doktory. Absolvoval třicet chemoterapií, po každé proceduře přišel z Kramárů sám pěšky domů, něco snědl a šel do školy učit. Operaci odmítl. Nesnesl, aby ho někdo litoval, byl nesmírně statečný, velmi jsem ho obdivovala…“ rozpovídala se paní Emília. Ještě chtěli společně na dovolenou do Izraele, nakonec ale sám cestu zrušil, odešel do nemocnice a už se z ní nevrátil. „Od té doby už jen tak přežívám. Hodně pracuji, práce mi pomáhá dále žít,“ dodala herečka.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská