Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Úřad na ochranu osobních údajů objasňuje, na co se máme přichystat po nové regulaci prostředí pro elektronické transakce. Týká se těch, kdo používají elektronický podpis

16.12.2015
Úřad na ochranu osobních údajů objasňuje, na co se máme přichystat po nové regulaci prostředí pro elektronické transakce. Týká se těch, kdo používají elektronický podpis

Autor: repro

Popisek: Ilustrační foto

Zákon o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, který společně s nařízením EU č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, plně nahradí dnešní zákon o elektronickém podpisu z roku 2000, má sice velmi neatraktivní název, bezprostředně se však jen v Česku týká zhruba milionu lidí, kteří pro svou identifikaci používají či v nejbližší budoucnosti používat budou elektronický podpis. V současné době návrh čeká na vypořádání připomínek, jeho schválení se předpokládá v roce 2016.

Soukromí v elektronické komunikaci

Hlavním cílem návrhu zákona, který předkládá ministerstvo vnitra, je adaptace českého právního řádu na požadavky EU a ve vytvoření prostředí, které zajistí ochranu osobních údajů a soukromí při využívání elektronické komunikace.

Zcela nový zákon však rovněž přináší změny úpravy svobodného přístupu k informacím či autorského práva a klade si za cíl stanovit pravidla, která by regulovala poskytování informací povinnými subjekty ve formě otevřených dat.

Dohled nad údaji bude mít ministerstvo vnitra

Připravovaný zákon se v poměrně stručné formě (15 paragrafů), protože těžiště právní úpravy je v nařízení EU, věnuje mj. postavení a povinnostem poskytovatelů tzv. služeb vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, čímž se v podstatě rozumí vytvoření a zajištění bezpečného prostředí pro elektronickou komunikaci. Dále stanoví podmínky zápisu dat do kontaktního elektronického čipu občanského průkazu a působnost ministerstva vnitra v této oblasti.

Předloha také specifikuje dobu, po kterou budou uloženy podklady sloužící k vydání certifikátu k elektronickému podpisu (10 + 15 let), a určuje, že dohled nad touto agendou bude vykonávat ministerstvo vnitra, které rovněž povede seznam certifikátů pro elektronické podpisy. Návrh zákona specifikuje přestupky a správní delikty v této oblasti a stanoví pokuty ve výši až 2 miliony korun.  

Žádný úřad nebude smět odmítnout elektronický dokument

Dne 1. července 2016 nabyde účinnosti unijní nařízení zvané eIDAS, které bude znamenat pro obyvatele celé Evropské unie podstatnou změnu. Toto nařízení již v první fázi stanoví, že žádný úřad v rámci celé EU už nebude moci odmítnout přijetí dokumentu v elektronické formě, pokud bude opatřen všemi náležitostmi, jako např. elektronickým podpisem.

Na loňské odborné konferenci v Praze, která hostila zástupce velkých společností, softwarových odborníků, soudních znalců a dalších specialistů, se její účastníci shodli, že masivní nástup používání technologie biometrických podpisů, kterou už řadu let využívají zejména banky a telekomunikační operátoři, se dá v nadcházejících letech očekávat nejen v komerčním sektoru, ale i ve státní správě a samosprávě.

Podle průzkumu, jehož výsledky byly na konferenci prezentovány, plánuje do roku 2017 zavést biometrický podpis až 70 % velkých společností.

Ušetří se milióny listů papíru

Výhoda elektronického podpisu spočívá především v tom, že nevzniká „papírová“ smlouva, tj. listina. Přijetí papírové smlouvy do systému dnes trvá více než týden, zatímco smlouvy podepsané elektronicky jsou zpracovány nejpozději do dvou dnů. Zároveň se tím ročně ušetří milióny listů papíru.

K připravovanému zákonu o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce zaslal v rámci legislativního procesu své připomínky také Úřad pro ochranu osobních údajů. Týkají se především toho, že ochrana osobních údajů a soukromí je v návrhu zákona řešena nedostatečně a tuto pasáž bude nutné dopracovat. Zákonná úprava otevřených dat by měla být předmětem samostatné diskuse, která zohlední všechny relevantní aspekty, včetně ochrany soukromí.

Nepřehlednost a nevhodná terminologie

Návrh zákona je rovněž v některých odkazech nepřehledný a používá terminologii, která neodpovídá novému občanskému zákoníku. Legislativně nevhodným řešením je smíšení kmenového zákona a doprovodného zákona do jednoho právního předpisu.

Zásadní připomínka Úřadu pro ochranu osobních údajů namítala to, že podle návrhu zákona by se mohlo nesprávným výkladem dojít k tomu, že ministerstvo vnitra má úplnou kompetenci v této oblasti, zatímco ÚOOÚ ani zbytkovou. Úřad proto požaduje výslovné zakotvení vzájemné součinnosti, především ve zpřístupnění výsledků kontrol a hlášení o porušení ochrany osobních údajů.

Partner článku:

úooú

Vložil: Lucie Bartoš

Tagy
ÚOOÚ,
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace