Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Peklo v Calais: Prohodili mi předním oknem špičatý dřevěný kůl, mohli mě zabít, vypráví český kamioňák. Máme foto i reportáž z džungle, jak říkají uprchlickému táboru

01.12.2015
Peklo v Calais: Prohodili mi předním oknem špičatý dřevěný kůl, mohli mě zabít, vypráví český kamioňák. Máme foto i reportáž z džungle, jak říkají uprchlickému táboru

Autor: Youtube, repro

Popisek: Calais, běžný obrázek

FOTO, VIDEO Internetový deník Echo24.cz informoval o mimořádně nepříjemném setkání s uprchlíky, které zažil minulý týden český řidič kamionu Eduard Rosenthal ve francouzském Calais. Skupina migrantů se ho totiž pokusila zastavit tím, že mu prohodila dvoumetrový špičatý kůl předním sklem. Řidiči se ale naštěstí povedlo uniknout bez zranění.

Rosenthal jezdí podle svých slov s kamionem už řadu let a prý už zažil leccos. Na poslední listopadovou středu však jen tak nezapomene. „Původně jsem měl jet do Dunkerque. Tam ale měli nával, a tak jsem upřednostnil Calais, abych byl v Anglii dřív,“ popsal prý Rosenthal Echu, co ho zavedlo do francouzského přístavu.

„Jeli jsme v koloně, řidič přede mnou jel celkem pomalu. Na jednom úseku dálnice nebyla osvětlená a tam se objevili oni. Jeden z nich mi předním sklem prohodil špičatý dřevěný kůl. Další mi na přední sklo hodili deku, abych nic neviděl a nemohl ujet,“ popsal šedesátiletý řidič, jak přepadení začalo, a dodal, že měl neuvěřitelné štěstí, že migrant s kůlem mířil na pravou stranu kabiny. „Ten kůl prošel skrz sklo a zastavil se až o sedačku. Ani si nechci domýšlet, co by se stalo, kdybych měl vedle sebe spolujezdce nebo kdybych měl volant na pravé straně jako Angličané,“ zhrozil se toho nejhoršího scénáře.

Británii dochází trpělivost. Iniciovala výstavbu plotů kolem Calais

Český kamioňák si prý oddechl, až když se mu povedlo sjet z dálnice do přístavu v Calais, kam už si migranti nedovolí vstoupit. V bezpečí pak upozornil na své přepadení policisty, kteří se údajně zeptali, jestli byl při incidentu někdo zraněn, a když řekl že ne, tak se přestali případem zabývat. „Na pět tisíc imigrantů je tam padesátka policistů. Ti chlapi to nemůžou uhlídat, ani kdyby chtěli, nemají šanci,“ uvědomil si Rosenthal posléze, že jsou tam policisté spíše chudáci a že je tak chápe.

„Na jednu stranu rozumím tomu, že těm lidem je zima a mají hlad, ale jsou prostě věci, které si dovolovat nemohou,“ poznamenal řidič i to, že imigranty z lidského hlediska chápe. Jeho šéfa Vlastimila Hájka incident z Calais ale pořádně rozzuřil. „Je neuvěřitelné, co si ti lidé dovolují. Myslím si, že by se proti nim mělo postupovat daleko tvrději, protože přece nemůžou jen tak ohrožovat Evropany. Rozbité sklo nám sice pojišťovna proplatí, ale kluci se tam už bojí jezdit, protože tam jde skutečně o život. A to jsme v Evropě,“ řekl prý deníku Echo24.cz Hájek a poznamenal, že pokud s problémem nezačne Evropská unie pořádně něco dělat, tak budou společnosti muset začít více účtovat ceny svým zákazníkům. „To je totiž každou chvíli rozbité okno, urvané zrcátko,“ podotkl.

Problém s imigranty v Calais a blízkém okolí je dlouhodobý. Videa mnohých řidičů jsou snadno k dohledání po celém internetu. Velké Británii, která patří po boku Německa a Švédska mezi vysněné země imigrantů, už ale pomalu začíná docházet trpělivost. Británie nedávno z tohoto důvodu iniciovala výstavbu plotů kolem dálnic, jež vedou k přístavu v Calais, kolem přístavu samotného, ale i kolem ústí Eurotunelu, kde již došlo k mnoha tragickým úmrtím při střetu běženců například s vlakem.

Starostka Calais zakázala demonstraci proti uprchlíkům. Bále se násilností

4. října po druhé hodině odpoledne měla ve francouzském přístavním městě Calais začít demonstrace proti uprchlíkům, jenže nezačala, tedy alespoň ne legální cestou. Starostka Calais Natacha Bouchart ji zakázala, protože se obávala fyzických násilností.

Hnutí „Calaiských naštvaných“ chtělo uspořádat demonstraci namířenou proti uprchlíkům. Přístavní město se totiž už dlouho potýká s problémy, které způsobují především běženci, jež se snaží prakticky za jakoukoli cenu dostat do Velké Británie. Nejmocnější žena v Calais, starostka Natacha Bouchart ale akci zakázala, neboť se bojí násilností.

„Pro klid,  a aby se předešlo problémům  vyplývajících z demonstrace, které mohou být závažné", píše se v odůvodnění rozhodnutí. „Akce by mohla přerůst z verbálního do fyzického násilí a to není řešení," dodala starostka. S odvoláním na francouzské zdroje o tom informuje server První zprávy.cz.

Drsná videa z Calais: Na pár policistů se valí imigranti ze všech stran. A tragická smrt při útěku

Server The Guardian udělal již v srpnu reportáž z uprchlického tábora v Calais, kterému místní říkají „džungle“. Odhaduje se, že je v táboře nyní na 3000 lidí, kteří čekají na možnost dostat se do Velké Británie skrz tunel pod kanálem La Manche.

Tábor se nachází hned u dálnice, která vede přímo k tunelu. Nedávno nechala britská vláda za vlastní peníze oddělit tábor od dálnice vysokým plotem, který je zakončen ostnatým drátem a brutalita policejních zásahů se stále zvyšuje. Táborem proudí mnoho lidí, někteří zůstávají, jiným se podaří dostat se na dodávku či vlak a skrz tunel do Británie. Někteří však při těchto pokusech i zemřou. Bratranec Hussaina, muslimského uprchlíka, zemřel, když spadl z jedoucího vlaku. Hussain se dnes snaží dostat jeho tělo zpátky k rodině do Pákistánu. „Snažíme se najít, kde je, v jaké nemocnici, ale všechno je tu hrozně složité,“ říká Hussain, stojící u provizorní nemocnice, kterou spravuje charitativní organizace Médicins du Monde.

„Chtěli jsme někam do bezpečí, kde bychom třeba našli práci a posílali peníze zpátky rodině. To už se ale nestane,“ říká Hussain, který pochází z pákistánského venkova a do džungle dorazil před třemi měsíci. Jeho bratranec Sadiq je jedním z přinejmenším osmi lidí, kteří v džungli nedávno zemřeli. Místní však věří, že jich zemřelo výrazně víc.

 

 

V táboře si uprchlíci postavili již prodejnu potravin, provizorní kostel a dokonce i školu, kde dobrovolníci z místních škol vyučují francouzský jazyk a mnoho dalšího. Mezi uprchlíky jsou ženy i děti, kteří jsou nyní na mrtvém bodě. Obehnáni plotem nemají kam jít. „Staráme se o stále větší počet raněných lidí, mnozí z nich ve vážném stavu, kteří buď spadli z aut, či se stali obětmi policejní brutality. Skoro všichni opustili své domovy kvůli ozbrojeným konfliktům, politické, náboženské a rasové perzekuci. Mnozí z nich přestáli extrémně dlouhou, náročnou a nebezpečnou cestu,“ říká Leigh Daynes, ředitel Médicins du Monde

„Nikdo sem nepřijde a nemluví s námi, tak jak o nás mají něco vědět?“ říká Adil, kterému je 24 a původem je ze Súdánu, v táboře žije již čtyři měsíce. „Je jednodušší nechat nás žít takhle, když o nás mluvíte jako o zlých věcech a ne jak o lidech.“

„Žijeme v tomhle nepořádku o jednom jídle denně. Lidé jsou pořád nemocní a mnozí z nich umírají... Každý den jdu spoustu kilometrů, abych se zkusil dostat na dodávku nebo do vlaku. Jsem pořád unavený, hladový a nemám žádné peníze,“ říká dvacetiletý Tewedros, který opustil Etiopii dva roky poté, co tam zabili jeho otce.

Součástí článku je i videoreportáž, ve které The Guardian ukazuje životy místních uprchlíků, včetně osmiletého syrského chlapce Khalida, který se svojí matkou opustil před třemi lety zemi poté, co ho armáda unesla a přejela mu nohu. Jeho matka se snaží jej dostat do Velké Británie, kde Khalid sní o získání občanství, vzdělání a o tom, že se mu dostane léčby, po které bude normálně chodit. „Lidé sem přicházejí plni nadějí a pak narazí na realitu. Jejich problémy se akorát násobí,“ říká jeden z uprchlíků, který čeká na vyřízení žádosti o azyl.  

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace