Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Fuj, fakt hnusná videa: Bojovníci střílejí na ruského pilota na padáku a pak nad jeho mrtvolou ječí radostí Alláhu Akbar. A okrádají mrtvé tělo

26.11.2015
Fuj, fakt hnusná videa: Bojovníci střílejí na ruského pilota na padáku a pak nad jeho mrtvolou ječí radostí Alláhu Akbar. A okrádají mrtvé tělo

Autor: Youtube, repro

Popisek: Pád sestřeleného ruského letadla

VIDEO Na internetu se ve spojení se sestřelením ruského bombardéru Su-24 tureckými F-16 objevila dvě videa. Na jednom lze vidět údajný pád ruského letounu a následně i několik ozbrojenců, jak střílejí na pilota, který se z letadla katapultoval. Na druhém je pak údajný pilot, kolem kterého stojí několik lidí. Podívejte se jen na vlastní nebezpečí, není to hezký obrázek.

Několik málo momentů po sestřelení ruského letadla tureckými stíhačkami nad syrským územím se na internetu objevila dvě videa, která údajně dokumentují průběh následujících událostí poté, co Turci letadlo sestřelili.

Dosavadní zveřejněné informace zatím však ukazují na to, že byl ruský letoun sestřelen nad syrským územím, na které mimo jiné také dopadl. Ankara sice zatím tvrdí, že jej desetkrát varovala, zároveň však uvedla, že se letoun nad tureckým územím pohyboval celkem 17 vteřin. Podobné zprávy vydala i americká vláda.

Na tom prvním, které zveřejnili turkmenští bojovníci, jež lze považovat za turecké spojence, je vidět letadlo v plamenech řítící se k zemi a jeho následný výbuch. Z letadla se zároveň katapultovali piloti, na něž střílí ti, co video natočili, kteří tak zároveň porušili dodatek Ženevských konvencí z roku 1977. Ten ale podepsala Sýrie, ne však Turecko.

 

 

O pár chvil později se objevilo další video, na němž je zřejmě mrtvý ruský pilot, kterého ještě ve vzduchu zastřelili turkmenští bojovníci. Ti kolem něj stojí v kruhu a dokola opakují „Alláhu Akbar“, zatímco šacují mrtvého pilota.

 

Podle dalších informací se syrským speciálním jednotkám a elitnímu komandu Hizballáhu podařilo jednoho z pilotů zachránit. Rusko však přišlo ještě o jeden vrtulník, který byl sestřelen americkou protitankovou střelou. Nehodu vrtulníku nepřežil jeden z členů posádky.

Sestřelení ruského letadla vyvolalo v Turecku nadšení

Server Aktuálně.cz přináší po sestřelení ruského letadla a popravě jeho pilota na padáku rozhovor s Özgörem Ünlühisarcikli, tureckým analytikem a ředitelem americké nevládní organizace German Marshall Fund. Turecký expert prozradil, že v Turecku po této akci zavládla neobyčejná radost a hrdost na tamní vojáky. 

„Ruské letouny dlouho narušovaly turecký prostor v oblasti Černého moře. Takže v Turecku už to nějakou dobu bylo téma. Sestřelení letadla tedy vyvolalo v turecké společnosti nadšení,“ prozradil turecký expert. Připustil ale, že kromě nadšení někteří mají i obavy, co Rusové podniknou jako reakci.

Na druhou stranu si však prý uvědomují, že Turecko je členským státem NATO. „Důležitý bod je, že poprvé člen NATO sestřelil ruské letadlo. Ruské letouny narušovaly vzdušný prostor Turecka i dalších členských států Aliance v poslední době velmi často,“ dodává analytik.

Proto věří, že Rusko případ uzavře bez následků. „Jako to udělalo Turecko v roce 2012. Ve stylu ‚byla to nehoda, zapomeňme na to‘,“ vysvětluje. Druhá alternativa, podle něj špatná, je taková, že Rusko bude po Turecku žádat, aby nenarušovalo vzdušný prostor Sýrie, což by prý byl problém, protože Turecko se ve spolupráci s USA zrovna chystalo podniknout nálety na Islámský stát. 

Hlavními spojenci Turecka jsou syrští Turkmeni 

„Pro Turecko bude nyní riskantnější provádět jakékoli operace v Sýrii. Oblast kolem Aleppa vypadá, že se o ni bude bojovat. Turecko a USA se chystaly v tomto regionu provádět údery proti Islámskému státu a podle toho, jak se Rusko rozhodne odpovědět, se tato operace může stát velmi riskantní,“ uvedl.

Na dotaz, koho Turecko považuje za hlavní spojence, odpověděl: „Samozřejmě že na mezinárodní scéně jsou to USA a Severoatlatnická aliance. Uvnitř Sýrie jsou umírněné opoziční skupiny jako Ahrár aš-Šám v okolí Aleppa. A hlavními spojenci jsou syrští Turkmeni.“ Dodejme, že právě syrští Turkmeni zabili ruského pilota poté, co se katapultoval ze sestřeleného letadla. Údajně na něj stříleli již v době, kdy klesal na padáku.

Pokud jde o národ Kurdů, žijící na pomezí Turecka, Iráku, Íránu a Sýrie, Turecko jej nepovažuje za jednolitý celek a k jednotlivým skupinám Kurdů prý přistupuje různě. „Iráčtí Kurdové jsou nyní jedním z hlavních regionálních tureckých spojenců. Syrští Kurdové – část z nich patří ke Svobodné syrské armádě, takže YPG (kurdské milice neboli Lidové obranné jednotky) jsou považovány za prodlouženou součást Kurdské strany pracujících – jsou nepřátelé,“ uvedl doslova.

Nakonec ještě analytik Ünlühisarcikli zdůraznil, že Turecko odmítá, aby byl součástí mírového procesu v Sýrii prezident Bašár Asad. „Turečtí spojenci včetně USA také několikrát řekli, že na konci takového vyjednávání by Asad neměl stanout v čele Sýrie,“ zdůraznil. 

O co jde Turecku, hrozí teď světová válka?  

Sestřelení ruské stíhačky tureckou armádou může podle některých hlasů spustit třetí světovou válku. Max Fisher z amerického serveru Vox však tvrdí, že se nic takového nestane a jde pouze o ojedinělý incident. Další experti poukazují na to, že Turecko se snaží za každou cenu podkopat roli Ruska v Sýrii.

„Osobně si nemyslím, že by mohlo kvůli sestřelení ruského bombardéru tureckou armádou dojít ke třetí světové válce. A to i přesto, že je Turecko vnímáno jako nejbližší spojenec USA. Diskuze o podobném katastrofickém scénáři považuji osobně za žert, byť s mrazivým podtextem. Myslím, že dobře to napsal expert na Rusko Mark Galeotti, když řekl, že to NATO nebude v žádném případě chtít hnát tak daleko. Rusko dle jeho mínění nemůže bojovat ve více diplomatických válkách a Evropa zjevně chce, aby Moskva byla součástí řešení konfliktu v Sýrii a na Ukrajině. Konstatoval navíc, že stran Turecka panuje mnoho obav nad jeho plány a agendou v regionu,“ píše Fisher a za další klíčový faktor považuje skutečnost, že syrsko-turecká hranice je příliš daleko od Ruska i Evropy, než aby z toho chtěla jedna či druhá strana „dělat něco většího“.

„Na turecko-syrských hranicích neexistuje pro NATO ani Rusko žádné nebezpečí. Rusko nemá důvod se domnívat, že by Turecko uvažovalo o invazi. NATO zase nemá žádný důvod věřit tomu, že má Moskva zájem rozpoutat zde hybridní válku jako na východní Ukrajině. To znamená, že ani jedna strana si nemůže myslet nic jiného než, že šlo o ojedinělý incident. Rusové mají v Sýrii příliš málo zbraní a vojáků, aby mohli vyprovokovat jakýkoli konflikt. To samé platí o amerických silách. Klíčovým bodem je dle mého skutečnost, že Rusko ani NATO si o sobě nemyslí, že by druhá strana plánovala provést invazi,“ píše Fisher a dodává, že mnohem vážnější by bylo, kdyby se tento incident odehrál například v Estonsku nebo Lotyšsku. 

Turecku jde o podkopání role Ruska v mírovém procesu? 

Fisher také poukazuje na časté porušování vzdušného prostoru NATO ruskými letouny v minulých měsících. „Dělo se tak zejména v oblasti nad pobaltskými republikami. Ale ruská letadla dokonce narušila také vzdušný prostor Velké Británie. Jinými slovy, incident na tureckých hranicích se již v minulosti odehrál mnohokrát. Ruská letadla vnikla do cizího vzdušného prostoru a okázale ignorovala všechna varování. Síly NATO na podobné ruské akce nereagovaly, protože jsou dost rozumné na to, aby neostřelovaly území poblíž ruských hranic. Doufejme, že si Rusko a NATO vezmou z této lekce dostatečné poučení, aby se vyhnuly případné další eskalaci a pnutí v oblasti východní Evropy, kde je riziko vzniku ničivého konfliktu zatím naštěstí velmi nízké. Ovšem ne tak nízké, jako na turecko-syrské hranici,“ uzavírá Fisher.

Někteří experti se však domnívají, že nešlo o ojedinělý incident, ale o záměr. Ředitel Americko-kurdské informační sítě (AKIN) Kani Xulam tvrdí, že Turecku jde o podkopání role Ruska v mírovém procesu. „Smíření s prezidentem Asadem je to poslední, co si prezident Erdogan přeje. Turecký prezident by byl nejraději, kdyby se k moci dostala an-Nusrá, protože ji Ankara podporuje již dlouhá léta. V ideálním případě by Erdogan uvítal, pokud by NATO naservírovalo Sýrii Turecku jako jeho vazala,“ říká Xulam. Podobného názoru je také geopolitický analytik Eric Draitser. „Turecko je na Rusko velmi rozladěné, protože ruské letouny zničily velkou část teroristické infrastruktury, kterou Turecko od roku 2011 pomáhalo vybudovat. Navíc radikálům poskytovalo zbraně, zdravotnický materiál a dopravu,“ uvádí Draitser.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace