Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

„Mám spoustu pacientek, mladých holek, co nosí plíny, mají tak potrhané anusy, že neudrží stolici.“ Z vyprávění sestřičky, která pracuje se znásilněnými v Mosulu, se vám zvedne kufr

16.11.2015
„Mám spoustu pacientek, mladých holek, co nosí plíny, mají tak potrhané anusy, že neudrží stolici.“ Z vyprávění sestřičky, která pracuje se znásilněnými v Mosulu, se vám zvedne kufr

Foto: Youtube, repro

Popisek: Znásilnění je v Mosulu na denním pořádku, ilustrační foto

„Ze střechy nemocnice v Mosulu, pomocí satelitního internetu, mi už čtvrt roku píše tamní zdravotní sestra. Její svědectví o každodenním životě v centru Islámského státu nyní nabízím českým čtenářům,“ píše na vysvětlenou Markéta Kutilová, novinářka a humanitární pracovnice, která v magazínu Reportér publikuje tak děsivé věci, o kterých se člověku nechce snad ani přemýšlet…

„Ženy žijící na území Islámského státu mají zakázáno pracovat. Výjimkou jsou zdravotní sestry, které musí léčit zraněné bojovníky. Je mezi nimi i pětadvacet žen, které po práci v nemocnici spěchají na utajené kliniky, kde pomáhají znásilněným ženám a dětem. Pokud by je odhalili, čeká je smrt. I proto chodí ozbrojené,“ uvádí na začátku článku Markéta Kutilová. A pak už následují hororové story její kamarádky z Mosulu.

„Mám spoustu pacientek, mladých holek, které nosí plíny. Mají tak potrhané anusy, že nejsou schopny udržet stolici,“ píše zdravotní sestra Mary. Pracuje v Mosulu, druhém největším iráckém městě, které je od loňského roku pod kontrolou Islámského státu. Ona a její kolegyně jsou jediné v celém městě, kdo obětem sexuálního násilí pomáhá. „Máme zde pět klinik. Týdně přijímáme přes dvě stě padesát žen a dívek. Kromě toho, že mají potrhané vagíny a řitní otvory, je většina z nich traumatizována, což bývá ještě větší problém než jejich fyzická poranění.“ Jejich práce je ilegální, musejí kliniky neustále přesouvat. „Kdyby nás odhalili, jsme za pár hodin mrtvé,“ říká Mary, která se jmenuje jinak, její skutečné jméno nelze zveřejnit.

Celý text si můžete přečíst ZDE

Islámský stát nedávno uzákonil sňatky s dívkami od devíti let. „Bojovníci Islámského státu jsou posedlí sexem, mají povoleny i dočasné sňatky. Navíc jsou zvrhlí a praktikují ta nejhorší zvěrstva, jaká si normální člověk ani nedokáže představit,“ popisuje Mary a pokračuje líčením, při němž tuhne krev v žilách: „Měli jsme tu patnáctiletou Jezídku, kterou análně znásilnili. Pak ji tam zavedli zbraň a vystřelili. Měla potrhaná střeva, ale přežila. Podařilo se nám ji dostat do Erbílu (hlavní město iráckého Kurdistánu, pozn. red.) a odtud do Evropy na léčení.“

„Vím, že tady zemřu, ale živou mě nedostanou. Pod nikábem nosím za punčochami dvě pistole. V syrských horách jsem prošla tréninkem, učila mě kurdská bojovnice. A po nocích cvičím, jak co nejrychleji tasit. Jsem už dost rychlá a přesná. Až půjde do tuhého, postřílím jich co nejvíc a pak zastřelím sama sebe,“ píše do Evropy tahle výjimečně statečná žena. A člověk si jen klade otázku, jak dlouho ještě budou světoví vůdci taková zvěrstva trpět?

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová