Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Americký prestižní magazín: Evropané jsou neschopní. Nabízejí uprchlíkům jen štědré sociální dávky, začlenit do společnosti je ale neumí. Výsledkem jsou ghetta

03.11.2015
Americký prestižní magazín: Evropané jsou neschopní. Nabízejí uprchlíkům jen štědré sociální dávky, začlenit do společnosti je ale neumí. Výsledkem jsou ghetta

Autor: repro

Popisek: Imigranti v Malmö, ilustrační foto

Podle komentátora amerického magazínu National Review Johna Funda představuje migrační krize v Evropě v prvé řadě humanitární problém. Pokud prý evropští politici nezačnou při řešení problému používat zdravý rozum, může vše přerůst v geopolitickou krizi. Dále prestižní americký magazín uvádí, že by si ze situace v Evropě měly vzít velké ponaučení také Spojené státy.

„Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström tento týden poznamenala, že země nebude schopna přijímat každým rokem téměř 200 000 migrantů, jak učinila v letošním roce. V dlouhodobém horizontu by to znamenalo pro Švédsko zhroucení,“ píše Fund a konstatuje, že 190 000 migrantů ve Švédsku je ekvivalentem pro 6,5 milionů případných migrantů ve Spojených státech, což představuje zhruba populaci státu Indiana. „Uprchlíci směřují do Švédska či Německa především proto, že zde mají k dispozici štědré sociální dávky. Jiné země přitom takové problémy jako Švédsko nemají,“ poukazuje Fund na příklad Litvy, která otevřela svoji náruč uprchlíkům, ale téměř žádný z nich do této země zamířit nechce.

„Jsme připraveni přijmout uprchlíky okamžitě, ale téměř žádní k nám z Itálie nebo Řecka nechtějí přijít. Vypadá to, jako kdyby měli zájem jen o Švédsko, Německo, Francii a Velkou Británii, které nabízí štědré sociální systémy a uprchlíky k sobě pravděpodobně aktivně lákají,“ cituje Fund vyjádření litevského vicepremiéra Rimantase Vaitkuse a přidává také vyjádření německé kancléřky Angely Merkel, která na adresu kritiků její „otevřené“ přistěhovalecké politiky prohlásila, že „strach není dobrým rádcem“. Fund konstatuje, že Merkel čelí tlaku i ze strany koaličních partnerů. „Šéf bavorské Křesťanské sociální unie (CSU) varoval, že masivní proud migrantů ohrožuje schopnost vlády jednat a přihrává extremistickým uskupením. Popularita Merkelové CDU se propadla na 36 %, což je nejméně za poslední čtyři roky,“ píše Fund.

70 % příchozích jsou mladí muži bez rodin

Fund připomíná, že na vytvoření uprchlické krize se spolupodílela Merkel svým prohlášením o ignorování dosavadních pravidel fungujících v rámci EU. „Prohlásila tato pravidla za zastaralá a umožnila tak volný průchod uprchlíků do Německa, kam by jich letos mohlo zamířit až 1,5 milionu. Německé zpravodajské služby ve své nedávno publikované zprávě konstatovaly, že tak vysoký počet uprchlíků představuje pro stát i jednotlivé obce nezvládnutelnou zátěž. Neexistují přesná čísla počtu uprchlíků a jejich národností, ale mnozí se shodují na tom, že asi 70 % příchozích jsou mladí muži cestující bez rodin. V dlouhodobém horizontu může něco takového vytvořit sociální napětí. Jak napsal sloupkař německého týdeníku Der Spiegel Jan Fleishschhauer, doma na ně čekají rodiny, které do nich vkládají veškeré naděje. Jak ale budou tito mladí muži reagovat, až zjistí, že nemají pro uplatnění se v Německu dostatečné vzdělání a schopnosti?“ konstatuje Fund.

„Německo je dnes v arabském světě považováno za zemi zaslíbenou. Jak ale budou uprchlíci reagovat, že v zemi nezískají snadno bydlení ani práci? Evropské státy musí dle platných úmluv nabídnout útočiště žadatelům o azyl, kteří prchají před válkou,“ uvádí Fund a pokládá si otázku, jestli je současná migrační krize v Evropě problém ochrany hranic, nebo jde spíše o problémy spojené s následnou integrací přistěhovalců do společností jednotlivých států. „Historie nás naučila jednu věc. Evropské země nejsou schopny odmítnout neoprávněné žádosti o azyl a stejně tak selhávají při integraci uprchlíků do majoritní společnosti. Osobně jsem viděl spoustu důkazů ve slumech na předměstích Paříže i Malmö, které mé tvrzení rozhodně potvrzují,“ uzavírá Fund.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace