Na hranicích trpí děti s matkami v blátě a zimě, ale úředníci EU a „ochránci“ nás buzerují, i když jsou uprchlíci v teple, mají jídlo a lékaře. Co by za to bezdomovci dali...

Foto: repro

Popisek: Ilustrační foto

Zcela absurdní situace nastala při řešení uprchlické krize. Zatímco se evropští úředníci v teple dohadují nad kvótami a buzerují členské státy, že se o uprchlíky špatně starají, na hranicích Evropské unie trpí děti s matkami v blátě a zimě. Vrcholem je neustálá kritika některých neziskovek a „ochránců“, ale také samotných uprchlíků, především z řad mladých mužů. Ti si neustále na něco stěžují a obviňují země, které se jim snaží pomoci.

Česká televize tento týden opakovaně ukázala utrpení uprchlíků na hranicích. Otřesné záběry na matky s malými děti a často i kojenci, nemohou nechat v klidu žádného slušného a soucitného člověka.  Jiné už to je s pohledem na nekonečné masy mladých mužů.  Jednotlivé reportáže výmluvně dokumentují, jaké je postavení žen a dětí v muslimském světě.  V tom civilizovaném platí, že ženy a děti mají vždy přednost. Při potopení Titaniku dokonce mužům, kteří by takové pravidlo neakceptovali, hrozilo zastřelení. A při teroristickém útoku na Dvojčata v New Yorku ti zdravější a silnější pomáhali  potřebnějším.

Za pomoc na pranýř

Jenže, na žádné momentce ze současné migrační katastrofy  nelze spatřit, že by muži, ve velkém utíkající do Evropy, dali  ženám a svým potomkům přednost. Třeba tím, že by je nechali jako první nastoupit do autobusů nebo vlaků. A to není zdaleka vše. ČT tento týden rovněž přinesla až překvapivě odvážnou reportáž ze Slovenska, z tábora pro uprchlíky v Gabčíkově. Ten Slováci nabídli jako výpomoc Rakousku, které už má své kapacity přeplněné. Namísto vděku se však Slováci dočkali velké kritiky. Uprchlíci, opět v naprosté převaze muži, si stěžovali, že jim nechutná jídlo (!) a že vůbec nedostávají ovoce. A trvali na tom, že chtějí být okamžitě převezeni  zpět  do Rakouska. Situace na Slovensku je  podobná jako v českých táborech. Z televizních záběrů je zřejmé, že zde uprchlíci mají k dispozici vše potřebné k důstojnému životu, teplo, jídlo, lékařskou péči a bezpečí.

Pochvala od  OSN

Přesto tato zařízení stále kritizuje Evropská komise nebo česká ochránkyně Anna Šabatová. Té například vadí, že jsou v těchto táborech přítomni policisté,  že uprchlíci musí za pobyt platit. Nebo že některé děti přespávají v buňkách. To, že na hranicích spí děti, včetně kojenců, v blátě, ale zřejmě moralisty nechává zcela v klidu.  Zástupci neuvěřitelného počtu různých neziskovek zase napadají jiné formální nedostatky, aniž si uvědomují, že každá pomoc je v  podobné tísni přinejmenším chvályhodná.  Takové potřebné gesto učinil generální tajemník OSN Pan Ki-mun.  Ten vyzvedl Slovensko jako příklad pro ostatní země. A Robert Kaliňák, slovenský ministr vnitra,  vyjádřil současnou situaci velmi trefně: „Ti lidé utíkají před ohrožením svého života a nikdo nemohl očekávat hotel Arabela Sheraton.“

A co Češi? Mají kde spát?

Češi jsou kvůli uprchlíkům dnes a denně napadáni, kritizováni a obviňováni. Přitom řada českých dobrovolníků a lékařů pomáhá přímo na hranicích, lidé tradičně posílají peníze na různá konta, oblečení a další potřebné věci. Množství Čechů by si také rádo ochotně adoptovalo syrské sirotky. V minulosti jsme bez jakýchkoliv problémů velkoryse poskytli pomoc statisícům imigrantů z celého světa, například z Řecka, Ukrajiny, Kuby, Vietnamu a také Sýrie. O tom se však téměř nemluví. Stejně jako o tom,  jak jsou dodržována práva  českých občanů, kteří se ocitli na hranici bídy. Bezdomovectví aktuálně hrozí až sto tisícům lidí. Ti, kteří se ocitli na ulici, jsou rádi ze teplý čaj nebo polévku. A co by dali za ubytování v některém z dobře vybavených  „táborů“.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Adéla Hofmanová