Manžela ztratila kvůli dítěti, pak si vzala muže své nejlepší kamarádky. Hříchy a tajemství nesmrtelné Antonie Hegerlíkové. Tajnosti slavných

Foto: ČT

Popisek: Nezapomenutelná Antonie Hegerlíková se sice narodila v Bratislavě a dětství prožila na Slovensku, díky otcově prozíravosti však byla rodina oficiálně česká

Čím víc se jí dařilo na jevišti i před kamerou, tím obtížněji hledala štěstí v soukromí. Nakonec jí odkázala svého manžela její nejlepší kamarádka ze studií.

Její profesionální život se odvíjel s notnou dávkou štěstí. Které jiné herečce se podařilo hrát lady Macbeth v pouhých čtyřiadvaceti letech? A k tomu v pražském Divadle na Vinohradech, navíc v režii legendárního Jiřího Frejky. V tomto slavném divadelním stánku prožila neuvěřitelných padesát osm let a sama říkávala: „Jako třiadvacetiletá děvečka přišla a jako jednaosmdesátiletá babička odešla.“ Mezitím byl její profesionální život naplněný královnami, princeznami a vévodkyněmi, ale také selskými dívkami a služkami. Stejně skvěle dokázala zahrát intelektuálky i hloupé báby, poběhlice i čisté panny, to vše na jevišti, před filmovými a televizními kamerami i před rozhlasovým mikrofonem, který dal vyniknout jejímu charakteristickému altu.

Baletní škola v Žilině v roce 1935 – dvanáctiletá Tonička je vpředu dole

Chtěla se stát primabalerínou

Velká dáma českého herectví s obrovskou dávkou pravdivosti a ctnosti se narodila 27. listopadu 1923 v Bratislavě. Její otec byl Němec z Úvalna u Krnova ze Slezska, vyučený pekař. Matka Češka pocházela z Ondřejova u Prahy a byla čtrnáctým dítětem sedláka a hostinského. Seznámili se za první světové války v rodině c.k. důstojníka, kde maminka sloužila a tatínek byl jeho ordonanc, a měli válečný sňatek. Po vzniku Československé republiky zůstal tatínek v armádě s hodností štábního rotmistra. Antonie měla ještě o dva roky starší sestru Annu a celé dětství a dospívání prožila na západním Slovensku, převážně v Žilině, kde rodina zůstala i po otcově smrti až do vzniku Slovenského štátu v březnu 1939.

„Maminka s námi dvěma zůstala již sama. Tatínek začátkem roku 1933 přijal za svou rodnou řeč jazyk český, do té doby měl německý, i když národnost měl českou. Díky tomuto jeho jasnozřivému rozhodnutí jsme i za druhé světové války byly česká rodina,“ prozradila paní Hegerlíková ve svém životopisu. Těsně před vypuknutím války se rodina odstěhovala do Čech, kde se mohla děvčata naplno věnovat studiu. Starší Anna zvolila dráhu lékařky se specializací gynekologie a porodnictví, mladší Antonie absolvovala hudební konzervatoř. Odjakživa ale chtěla být profesorkou nebo baletkou, studovala výrazový tanec a na konzervatoř nastoupila původně především kvůli mimice. Nevěděla prý ani, co je to monolog, ale vzali ji zkušebně na půl roku. Nakonec ale prokázala výrazné hlasové dispozice, a tak u ní zvítězilo herectví.

Antonie byla i skvělou a uznávanou recitátorkou

Celý život na Vinohradech

Na profesionálním jevišti začínala v roce 1940 v legendárním Divadle Vlasty Buriana. Své první profesionální angažmá získala v pražském Divadélku ve Smetanově muzeu, nejprve pod smlouvou pěveckou, až po pár měsících dostala hereckou. Vzápětí vstoupila v roce 1943 poprvé i do filmových ateliérů, aby ztvárnila drobnou roli kadeřnice velkého salonu v Holmanově melodramatu Bláhový sen. V roce 1946 se stala členkou souboru Divadla na Vinohradech a současně působila i jako pedagožka Vyšší odborné školy herecké.

Další kroky před kamerou činila již ve znárodněné kinematografii, většinou v postavách třídně uvědomělých proletářských dívek a mladých žen. Počátkem 60. let přenesla váhu svého herectví z filmu do televize. Po ztvárnění maminky v historickém seriálu F. L. Věk však diváci nepřijali její obsazení do normalizačního Moskalykova seriálu Matka, kde jako padesátiletá představovala titulní hrdinku věkově i o polovinu mladší.

V roce 1966 v představení Kočka na rozpálené střeše s Jiřinou Švorcovou
a Stanislavem Fišarem

Špatné svědomí vůči Štěpničkové

V 50. letech se stala jednou z těch, kteří poslali na patnáct let do vězení kolegyni Jiřinu Štěpničkovou, a dokonce pro ni žádali trest smrti za to, že se pokusila s malým synem Jiřím emigrovat. „V divadle byla tenkrát jedna jediná schůze o tom, jestli souhlasíme s odsouzením paní Štěpničkové. A kromě dvou lidí – Lídy Vostrčilové a Josefa Chvaliny – jsme všichni souhlasili,“ řekla kdysi pro jedny noviny. Všichni, to tehdy znamenalo i takové osobnosti, jako byli Vlasta Chramostová, Jiřina Švorcová, Vlastimil Brodský, Jiří Vala, Jiří Sovák či Ota Sklenčka.

„Jak jsme měli vědět, že to, co nám o tom řekli, není pravda? Mně bylo dvacet, byla jsem mladá a věřila jsem. I tomu, že je republika plná lidí, kteří chtěli novému nastupujícímu svobodnému socialistickému režimu škodit,“vzpomínala později Jiřina Jirásková. Na rozdíl od jiných však paní Hegerlíková byla jednou z mála, s níž nakonec našla Štěpničková společnou řeč. „Tonka se jí mnohokrát za svou blbost omluvila. Když Jiřinu propustili, byla jedna z mála, ne-li jediná, kdo jí nabízel svou pomoc,“ prozradila jedna z kolegyň.

S Klárou Jernekovou v televizní pohádce Sedmero krkavců

Manžel děti nechtěl

Zamilovaná prý byla celý život, velké osudové lásky ale měla nezapomenutelná herečka dvě. Tou první byl režisér Antonín Dvořák, za nějž se provdala v roce 1946. Měla s ním jedinou dceru Antonii, která se paradoxně stala příčinou krachu manželství. „Víte, manžel děti nechtěl, já po nich naopak moc toužila. Řekl mi to dávno před svatbou. Nelhal. Kdyby se rodily alespoň sedmileté, pak by jich měl třeba i deset. Jenže já mu nevěřila... Až po dceřině narození jsem zjistila, že nemluvil do větru,“ nechala se slyšet v rozhovoru pro server Televize.cz.

Před bezbranným kojencem a nekonečnou péčí o něj Dvořák začal utíkat z domova a manželství se nakonec po pouhých osmnácti měsících rozpadlo. Jak však dcera rostla, stával se otec jejím nejlepším kamarádem a nakonec spolu měli velmi krásný vztah. Dokonce spolu všichni tři jezdívali celý život na dovolené.

Při přebírání ceny Thálie

Toho pravého zdědila po kamarádce

Nový stejně vážný vztah pak hledala velmi obtížně. „Ta první láska je přece jen jedna... Přesto jsem se ještě jednou provdala. Vzala jsem si herce z kladenského divadla Karla Fridricha, s nímž jsme se znali od mládí,“ prozradila. Fridrichovou první manželkou byla jiná skvělá herečka Marie Mottlová, která byla její nejlepší kamarádkou ze studií. „Když se s Karlem brali, byla jsem jí za svědka. A když jsem slavila sedmdesátku, Karel, tehdy už léta vdovec, mi přišel přát. Slovo dalo slovo a za tři měsíce jsme měli svatbu. Prožili jsme spolu nádherných devět let,“ svěřila se.

Fridrich však v roce 2003 zemřel po těžké nemoci. „Ještě den před smrtí mi v televizním pořadu Barvy života vyznal lásku. Chtěla bych jen dodat, že k smrti nerada vařím a že oba mí manželští partneři výborně vařili,“ prozradila herečka, která se navzdory těžkým zkouškám, který jí osud uchystal, vždycky dokázala dál radovat ze života. Užívala si blízkosti své rodiny, hlavně pravnučky Aničky. „Jsem šťastná žena,“ uzavřela svou biografii.

S pravnučkou Aničkou

Navzdory bolestem a utrpení byla šťastná

Paní Hegerlíková vždy tvrdila, že na herecké profesi ji nejvíc baví obrovská plejáda postav, lidí a charakterů. Na Vinohradech ztvárnila na 150 rolí, většinou energických a panovačných žen v domácím i světovém repertoáru. Hrála v téměř třech desítkách filmů a třech stovkách televizních inscenací. Další řadu úloh dostala v dabingu. Koncem 90. let byla nominována na cenu Thálie za roli v Albeeho hře Tři velké ženy, ocenění ale získala až v roce 2005, kdy převzala Thálii za celoživotní činoherní mistrovství. „Já jsem se dostala k divadlu náhodou. Celý život jsem měla pochybnosti. Proto jsem celý život musela hodně dřít, abych všem dokázala, že jsem tam právem,“ prohlásila, když cenu přebírala. Nadace Život umělce jí v roce 1993 udělila cenu Senior Prix a za celoživotní mistrovství v dabingu získala v roce 2008 Cenu Františka Filipovského.

Od smrti druhého manžela žila paní Hegerlíková s rodinou své dcery Antonie. Měla vnuka, skvělého fotografa Jana Vágnera, a pravnučku Aničku. „Jsem šťastná žena,“ říkávala. „Za svá herecká léta jsem dostala spoustu dopisů, krásných a některých i ošklivých. Má dcera mi je léta pečlivě archivuje, takže díky ní vím, že jich máme uložených devět plných šanonů,“ prozradila. V posledních letech trpěla těžkou cukrovkou, kvůli níž musela prodělat několik amputací a v posledních měsících byla odkázána na invalidní vozík. Nakonec ji ale zradilo srdce a zemřela 11. prosince 2012 na pražském Chodově, v domě své dcery, která o ni do poslední chvíle pečovala.

Čtěte také:

Padla do pasti, přišla o rodinu, synovu lásku i kariéru. Život slavné herečky zničila tajná policejní akce. Tajnosti slavných

Jejím náručím prošel zástup slavných mužů, dvakrát svedla partnera své kamarádky. Jak to bylo se třemi potraty Jiřiny Jiráskové a jejím divným vztahem s režisérem Podskalským? Tajnosti slavných

Kolegy tahala z průšvihů, ti pak „ženu za pultem“ zavrhli. „Chce se mi z nich zvracet,“ prohlásila Helena Růžičková. Tajnosti slavných

Okouzlující drsňák, kterému neodolaly zástupy žen, se sám systematicky ničil: Osudové problémy (a ženy) nezapomenutelného Jiřího Valy. Tajnosti slavných

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská