Uprchlická vlna je byznys století. Kdo na ní vydělává? Nejen pašeráci a výrobci vest a člunů, ale i - nečekaně - už tak megabohatí telefonní operátoři

Foto: Balazs Beli

Popisek: Migranti na chorvatské straně maďarsko - chorvatské hranice, ilustrační foto

I když ve veřejnoprávních médiích přetrvává informační fraška kolem uprchlické krize a především pak zavádění povinných kvót, čas od času se divák či posluchač dozví mezi řádky překvapivou informaci. Třeba o tom, jak dalece je byznys kolem uprchlíků výnosný, nebo jak se většina imigrantů dopouští trestné činnosti. A přitom se stále nic neděje. To vše nasvědčuje tomu, že jde o cíleně organizovanou a promyšlenou akci a že cirkus kolem kvót vůbec nic neřeší.

Tak například z reportáže České televize z řeckých Atén vyplynulo, že se uprchlíci soustředí na  náměstí Viktoria, kde čekají na převaděče. Lakonické konstatování reportéra. Nic víc. Jak je to možné? Ti lidé se dopouštějí hned několika trestných činů a přesto se stále  nic neděje. Proti pašeráckým gangům, vydělávajícím miliardy, dosud nikdo razantně nezasáhl. Z další reportáže je patrné, jak imigranti, které pašeráci přivezou k břehům, po příjezdu odhodí  vesty a utíkají pryč. Nějakým znečištěním pobřeží se samozřejmě vůbec nezabývají, a tak jsou břehy  lemovány obrovským množství oranžových a černých plastových kusů. Kdyby u břehů hlídkovala policie a ihned zasáhla, musela by pašeráky logicky dopadnout. Škoda, že reportér ČT si nedal tu práci a podrobněji vše nezmapoval od začátku do konce.

Výnosný a nebezpečný byznys kolem telefonních karet

Reportér Českého rozhlasu  Robert Mikoláš byl pečlivější a ve své reportáži ze stejného místa  zdokumentoval výnosný prodej telefonních karet. Popsal, jak na náměstí prodávají  anonymní zástupci telefonních společnosti karty pro výhodné volání do zahraničí  a nestačí je vytahovat z tašky. Za pět eur dvě stě volných minut. Jde o stovky kusů během hodiny. Přesto, že je v Řecku  z bezpečnostních důvodů nutná registrace na základě osobních dokladů, dealeři si s tím nedělají hlavu a karty prodají i na základě jakéhosi cáru papíru, který zdejší policie vydá  prakticky každému. A vůbec nezjišťuje, zda je totožnost osoby pravá. Navíc imigrantům nebere otisky prstů. Prodej karet přitom představuje bezpečnostní riziko.

Kdo na tom parazituje?

Další svědectví  o obrovském byznysu kolem uprchlíků podal známý fotograf Jan Šibík, který fotografoval a natáčel  na řeckém ostrově Lesbos. Ve své reportáži uvedl, že překupníci vydělají na jednom jediném malém gumovém člunu pětadvacet tisíc dolarů. Na břehu čeká řada Řeků a mávají na přijíždějící čluny s oranžovými vestami, aby připluly právě k nim. Pak se snaží okamžitě  sebrat motor z člunů a prodat ho dalším. Šibík je přesvědčen, že na tom nejvíce vydělávají překupníci z Turecka a Řecka a dokud proti nim někdo nezasáhne, byznys větší než s drogami bude pokračovat dál.

Za loď miliony

Samozřejmě, že obří byznys kvete také v zemích, odkud uprchlíci pocházejí, například v Lybii nebo Sýrii. Syřané jsou považováni za bohaté, a tak prý musí platit dvakrát více než  imigranti z ostatních zemí Afriky. Není výjimkou, že za plavbu na bezpečném člunu musí syrská rodina zaplatit až kolem milionu korun. Kšefty na bezpečnějších lodích jsou ještě výnosnější.  Na cestě z Turecka do Itálie může pašerák, přepravující kolem šedesáti lidí, vydělat až osm milionů korun! Pokud je veze kamionem,  jsou zisky výrazně nižší.

Nelze se tedy vůbec divit těm kritikům, co považují cirkus kolem kvót za naprosto neúčinné opatření a za  důkaz impotence evropských úředníků.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Adéla Hofmanová