Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Lymfomy? O jakou nemoc přesně jde, ví pouze každý dvacátý Čech

20.09.2015
Lymfomy? O jakou nemoc přesně jde, ví pouze každý dvacátý Čech

Autor: Pixabay.com

Popisek: Ilustrační foto

Třetina Čechů si mylně myslí, že kouření nemá vliv na vznik lymfomů… Již červnový průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že znalost bližších podrobností o leukémii není pro Čechy samozřejmostí. Nepřekvapilo proto, že v případě „podtypu“ leukemie, tzv. lymfomu, dopadla čísla ještě hůře.

Termín bezpečně zná pouze 5 % obyvatel, zatímco třetina o něm nikdy neslyšela. „Lymfomy, mezi které patří Hodgkinův lymfom, Ne-Hodgkinovy lymfomy a chronická lymfocytární leukémie, jsou šestým nejčastějším nádorem v České republice. Každoročně jimi onemocní  okolo 2 400 lidí, což znamená, že každé 4 hodiny je diagnostikován nový nemocný. Nemocní se rekrutují převážně z věkové kategorie 60-70 let, u Hodgkinova lymfomu je ale věková hranice výrazně nižší – dvacet až třicet let,“ říká prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie VFN a 1. LF UK a předseda Kooperativní lymfomové skupiny při příležitosti Světového dne lymfomu, který připadá na 15. září 2015.

V dalších otázkách druhé části internetového průzkumu agentury STEM/MARK na vzorku 500 osob si však respondenti již vedli lépe. 85 % z nich uvedlo, že lymfomem, stejně jako jinými druhy rakoviny, není možné se nakazit. Většina respondentů se rovněž domnívá, že životním stylem je možné snížit riziko vzniku lymfomu. „Jedním z nejvýznamnějších rizik pro vznik lymfomu je oslabení imunitního systému. Platí, že stejně jako u ostatních nádorů lze částečně snížit i riziko vzniku lymfomů. U jejich určitých typů hrají roli i některé infekční, ať již virové, nebo bakteriální, příčiny. Pokud jde o dědičnost, nedá se říct, že by lymfomy byly přímo dědičné. Lze však zdědit určitě predispozice, které mohou i nemusí sehrát roli při vypuknutí nemoci,“ říká prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie VFN a 1. LF UK.

Češi chybují v otázce dostupnosti moderní účinné léčby

Ačkoli si v dílčích otázkách respondenti v průzkumu věděli rady, snad největším problémem pro ně bylo uhádnout správnou odpověď na otázku, zda v současnosti pro léčbu lymfomů existuje účinná léčba. Více než 40 % respondentů totiž odpovědělo záporně. „Hodgkinův lymfom přitom byl prvním nádorovým onemocněním v dějinách medicíny, které bylo možné vyléčit ve většině případů kombinovanou chemoterapií i v jeho pokročilém stádiu. V posledních 15 letech se díky zavádění moderní cílené terapie zlepšily prognózy nemocných i s dalšími typy lymfomů zásadním způsobem. Pacienti mají k dispozici několik nových preparátů, které celkově změnily obraz léčby lymfomů k dobrému. Ta se týká zhruba 2 000 pacientů ročně. Od roku 2000 začala klesat úmrtnost na tuto diagnózu, přestože výskyt stále stoupá,“ dodává profesor Trněný.

Chronická lymfocytární leukémie je nejčastějším typem leukémie a tvoří s lymfomy jednu skupinu onemocnění. Každý den jsou diagnostikovány v Česku až dva nové případy. Přestože většinu nemocných není nutné ihned léčit, více než dvě třetiny léčbu postupně vyžadují a u části nemocných probíhá choroba poměrně agresivně. „Zavedením cílené léčby bylo dosaženo výrazného pokroku i v přežití těchto nemocných a další nové léky dávají naději i tam, kde dosud jedinou možností byla alogenní transplantace krvetvorných buněk,“ říká MUDr. Petra Obrtlíková, členka výboru České skupiny pro chronickou lymfocytární leukémii. 

 

V České republice žije přibližně 25 tisíc pacientů, kteří v průběhu svého života byli léčeni s lymfomem či chronickou lymfocytární leukémií. Na toto onemocnění je nutné pomýšlet v případě zvětšení lymfatických uzlin, které nelze vysvětlit jiným způsobem, například akutní infekcí. Nemocný přitom nemusí trpět výraznějšími příznaky, a tak se na onemocnění často přijde při náhodném vyšetření jiného zdravotního problému. Mezi nejčastější celkové projevy onemocnění patří horečka bez zjevné infekční příčina, únava, hubnutí, noční pocení, ztráta chuti k jídlu nebo ztížené dýchání.

Zdroj: PR článek

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace