Alarmující, děsivá fakta: Nevíme, kdo jsou imigranti. U sta tisíc z nich se nedaří zjistit jejich totožnost. Hrozí poslední hodiny Evropy a její destabilizace
09.09.2015
Foto: Youtube, repro
Popisek: Uprchlíci, ilustrační foto
Časopis Reflex tento týden zveřejnil skutečně alarmující zprávu. Podle údajů Mezinárodní organizace pro imigraci se nepodařilo zjistit identitu až třetiny imigrantů, masově se valících do Evropy. Společně se zprávami, že s nimi na náš kontinent proudí i nebezpeční islámští radikálové, je to skutečně děsivé zjištění.
Podle údajů International Organisation for Migration většině imigrantů totiž pašeráci doporučili, aby zničili své doklady a vydávali se za občany jiných zemí a snáze tak získali azyl. Je opravdu skandální, že většina médií podobné informace zamlčuje a občany EU atakuje zprávami o povinnostech přijímat všechny uprchlíky. Státy, které se snaží dodržovat pravidla EU a imigranty kontrolují, pak staví na pranýř, jak je tomu v případě Maďarska a Česka. A to přesto, že řada odborníků upozorňuje na reálná rizika, která nekontrolovatelná vlna imigrace do Evropy přináší.
Poslední hodiny Evropy?
Jedním z nich je i maďarský filosof Deszö Csejtei, který konstatuje, že uprchlíci se valí do Evropy, přičemž obcházejí všechny kontroly. Na vlastní oči je pozoruje a má pro ně veliké pochopení, protože představují lidi v nouzi. Ale také on se podivuje, proč, když žádají o status uprchlíka, ničí své osobní doklady a zmenšují tak šanci, že je ze zemí EU nepošlou zpět. Svoji skepsi nad současným děním, nazvanou „Imigrace jako agónie západní, křesťanské civilizace“, kterou zveřejnil web Česká pozice, končí neradostnou vizí. Vedoucí představitelé EU se kvůli naprosté absenci rozhodnosti jednoho dne v novinách u ranní kávy dočtou, že je po Evropě veta, alespoň v její současné podobě. Na vině je ale podle tohoto maďarského filosofa naše společnost, která pyká za všechny hříchy, jichž se v dobách dávných i nedávných dopustila.
Poslední vteřina k sebeobraně
Podobně vidí velmi černě budoucnost Evropy i český psychiatr Cyril Höschl. Ten na ni mimochodem upozornil již v červnu, kdy teprve startovala masová přistěhovalecká vlna do části EU. Podle něj jsou obavy z uprchlíků zcela oprávněné. Jejich kultura a způsob života jsou totiž velmi odlišné od našeho, nemluvě o islámském terorismu. Podle Höschla má Evropa poslední vteřinu k sebeobraně. „Nesdílíme radikalismus docenta Konvičky, ale zcela se s ním shodujeme v tom, že islám v našem způsobu života nechceme. Nepatří do něj svým pojetím rovnosti pohlaví, individuálních svobod, pojetím zločinu a trestu a mnohým dalším,“ píše Höschl a dodává: „Máme opodstatněné obavy, že muslimští imigranti jednou, a nemuselo by to dlouho trvat, zcela změní život v naší zemi,“ uvedl známý psychiatr v Lidových novinách. Navíc se postavil proti výzvě „Vědci proti násilí a lhostejnosti.“ Podle něj jsou vědci odtrženi od reality všedního dne.
Velmi nebezpečná hra
Za velmi vážné nebezpečí považuje naprostou neschopnost vedení EU řešit příliv imigrantů i ekonom a arabista Jiří Weigl. „ Je naprosto šokující, že v Německo, ale i další západoevropské země hovoří pouze o rozdělování migrantů po Evropě, ale vůbec nikdo si nedělá hlavu s tím, jak zastavit tu vlnu, která je uváděna do pohybu a dostává další a další akceleraci. Německo porušilo všechny principy azylové politiky, vyslalo signál všem těm lidem v rozvojových zemích kolem Evropy, že je brána otevřená a že Evropané jsou připraveni se starat o své sousedy... Je to velmi nebezpečná hra. A je děsivé, že hrozí vyvolání vlny, která destabilizuje celou Evropu,“ uvedl v pondělních Událostech komentářích na ČT.
Imigraci lze regulovat, ne že ne
To, že vize odborníků nejsou nijak přehnané, dokazují i zkušenosti ze Spojených států. Ještě v roce 1980 zde bílé obyvatelstvo tvořilo většinu, dnes již v řadě států naopak představují běloši menšinu. USA proto začaly ilegální imigraci účinně regulovat a jsou důkazem, že to lze dělat velmi úspěšně. A Japonsko imigraci odmítá úplně a namísto přílivu levné pracovní síly vsadilo na robotizaci.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adéla Hofmanová