Stěhování národů 21. století nebylo tajemstvím. Letos jen doopravdy začalo, píše nad fotkou mrtvého syrského chlapečka komentátor. Zemřela Evropa…

Foto: repro

Popisek: Ilustrační foto

Server BritskéListy.cz přinesl reakci Jana Kršňáka na fotografii mrtvého chlapečka, díky kterému má Evropa začít pomáhat uprchlíkům. Nad mrtvým chlapcem se navíc sklání turecký policista, zbytek pláže je pustý. „Ale všichni, kteří obrázek utonulého dítěte vidí, vědí, že ve skutečnosti tomu tak není. Za rámem fotografie se nachází pláž plná policistů a posetá mrtvými těly. Říká se, že těch syrských těl je jedenáct. Anebo jich je jedenáct tisíc. Anebo jedenáct miliónů,“ píše Kršňák.

„Je to kluk. Má červené tričko, modré kalhoty a malé botky. Neměří ještě ani metr. Víc už nevyroste, protože je mrtvý. To se pozná i z fotky, protože leží na pláži s hlavičkou zabořenou do písku tak, jak to jen mrtví dokáží. Vyplavilo ho moře. Odliv ještě není tak velký, aby ho přestaly omývat vlny. Možná se ho moře snaží očistit. Umýt mu vlásky. Opláchnout mu písek z obličeje. Možná se mu snaží stáhnout tričko až ke kalhotám, aby mu nenastydly ledviny. Aby se nenachladil. Možná si moře myslelo, že se o něj dokáže postarat, když vypadl ze člunu do jeho vln. A možná se domnívá, že se o něj stále ještě stará. Přestože už je dávno mrtvý. Anebo si moře možná myslí, že jej dokáže zase vzkřísit. Ale my víme, že nedokáže, protože jsme chytřejší než moře,“ píše Kršňák emotivně na úvod..

Lodě ve Středozemním moři se potápějí od nepaměti…

Evropa podle Kršňáka nyní neví, jak si rozdělit uprchlíky. Nedokážeme se podle něj dohodnout na pár tisících z nich. „Neví se, co dělat se stěhováním národů, o němž klimatologové a sociologové hovoří už pár desítek let. Vědělo se, že tohle jednou přijde. Stěhování národů 21. století nebylo žádným tajemstvím. Letos jen doopravdy začalo,“ zkonstatoval.

„Díky naší legendární racionalitě a vhledem ke zkušenostem, které jsme jako kultura za celou historii Evropy nabrali, jsme na takovou situaci perfektně připraveni. Vyrobili jsme si dostatek ostnatých drátů a víme, jak postavit zeď. Umíme vybudovat fajnové koncentrační tábory. A máme celou škálu manuálů kolem toho všeho. I zbraní máme dost a už nás svrbí ruce. Sedmdesát let bez pořádné války je přeci jenom pro naše pokrokující mozky příliš,“ pokračuje dál s tím, že i lodě ve Středozemním moři se potápějí od nepaměti.

Zemřela Evropa. Jen si toho nikdo nevšiml

„Vždycky, když se naplní očekávaný roční počet uprchlíků vylovených z vln, má pobřežní stráž volnou ruku k jednání. Samozřejmě, že ne oficiálně. Kdyby se to vědělo, byl by z toho průser. Pak stačí jedno špatné ráno, jedno špatné vyspání se a kdo přijde na to, že jste si uprostřed moře párkrát ze samopalu vystřelili na nafukovací člun plný dehydrovaných negrů. Nikdo. Kvóty už jsou naplněny, a když zítra někoho zachráníme a my zítra klidně někoho zachráníme, budou dokonce překonány. To mají za to, že v 8. století rozvrátili Visigótské království, které to mělo za to, že předtím rozvrátilo Římskou říši,“ nebere si servítky. 

„Když toho chlapečka včera, anebo předevčírem, moře vyplavilo na pláž, zemřela Evropa. Kdo by to byl řekl, že? V Praze se nestalo nic speciálního. To ani v Římě, když tam dokráčely hordy barbarů. Říše umírají neviditelně. Pomalu, pozvolna. Ale o to nevyhnutelněji. Nedá se tomu zabránit, nemůže se s tím nic dělat, není v lidských silách vymyslet proti tomu lék, který by zabral. Lze se s tím pouze smířit. Jako se smrtí. Lze to zažít na vlastní kůži. Jako osud. Lze to vstřebat. Jako pot. A lze to překonat. Jako strach,“ pokračuje dál v kritice Evropanů. Podle něj Evropa už dlouho není skutečná, jen si nalháváme, jací jsme. „Rovní, volní, bratrští, rozumní a zodpovědní. Hovno, mládeži. Hovno a jedno viditelně mrtvé dítě k tomu,“ podotkl.

Podle něj i přesto, že evropské deníky, například The Independent, píší, že fotografie má pohnout s evropskou obrazotvorností, nestane se nic. „Je to jen fotka. Jen obraz. Jen stín na zdech jeskyně. Jsme kulturou, kterou vzruší víc rozbitá socha neznámého antického boha než tisíce mrtvých lidí. Vždyť ten bůh stál v muzeu a vyšla o něm knížka. A ti lidé byli zavražděni zbraněmi, jejichž výroba zvedla naše HDP," uzavřel.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová