Více než dvacet tisíc dětí u nás vyrůstá mimo biologickou rodinu. Ročně je odebráno rodičům kolem tří tisíc dětí, mnohdy jen kvůli chudobě

Foto: Archiv

Popisek: Ilustrační foto

Obecně prospěšná společnost Dobrá rodina odstartovala intenzivní kampaň na podporu náhradní rodinné péče pod názvem Děti do rodin. Cílem kampaně je nejen podpora pěstounské péče, ale také iniciace koncepční změny celého systému péče o děti, jež se u nás ocitly v ohrožení nebo prožívají své dětství v kojeneckých ústavech a dětských domovech.

Dobrá rodina, organizace věnující se dětem, které nemají to štěstí, aby mohly spokojeně vyrůstat v zázemí své biologické rodiny,  minulý týden zahájila  kampaň na podporu náhradní rodinné péče.  Má především upozornit na možnosti pěstounské péče, poskytující dítěti v ohrožení  nejen akutní pomoc, ale  i dlouhodobější řešení.   Náhradní péče,  často považovaná pouze za problém sociálně slabších rodin nebo etnických minorit, se může dotknout i zcela průměrné české rodiny, která se v důsledku nehody, či jiné nepříznivé náhody, dostane do problémů. „Pěstounská péče umožní dětem v nouzi překonat těžké období v prověřeném rodinném zázemí, mimo dětský domov, což následně umožní hladký přechod do rodiny bez zbytečných traumat, či nepříjemných zkušeností,“  říká Michal Kocián, předseda Správní rady Dobré rodiny. 

Dvacet tři tisíce dětí mimo biologickou rodinu

Ačkoliv u nás zaznamenala náhradní rodinná péče v posledních letech progresivní  nárůst počtu pěstounských rodin, je Česká republika stále na předních příčkách v Evropě v umisťování dětí do ústavů. Mimo svou biologickou rodinu u nás dnes tráví svoje dětství celkem třiadvacet tisíc  dětí! Zhruba třináct tisíc z nich vyrůstá v  tzv. náhradní rodinné péči  a deset tisíc v ústavních zařízeních. „Rádi bychom  proto oslovili všechny ty, komu není osud oněch  tisíců dětí v ústavech lhostejný, aby nám pomohli. Hledáme jedince, kteří mají zájem stát se pěstouny. Zároveň chceme předem poděkovat za finanční, či jiné příspěvky, které nám pomohou péči o tyto děti zkvalitnit,“ dodává ještě Michal Kocián.

Zbytečně odebrané děti?

Přes chvályhodné úsilí organizace Dobrá rodina zůstává smutnou skutečností, že se u nás mnoho dětí dostane do ústavů nebo náhradních rodin kvůli tomu, že byly zbytečně odebrány svým rodičům nebo příbuzným. Zatímco případ norských chlapců  stále zaměstnává média, velmi málo se píše o tom, že v České republice jsou ročně rodičům odebrány  více než tři tisíce dětí, což potvrzuje i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Odborná veřejnost se přitom shoduje, že ne vždy jde ze strany rodičů o tak vážné pochybení, aby o děti přišli, často jde dokonce o akt protiprávní. Stačí k tomu například pouhý nedostatek finančních prostředků nebo nevhodné bydlení, či dokonce  alternativní způsob života.

Pro vodu na hřbitov!

Ředitelka nadace Naše dítě Monika Šimůnková dokonce upozorňuje na to, že se u nás ani nevede přesná evidence počtu odebraných dětí, a proto ani nelze jednoznačně určit, kolik dětí bylo odebráno kvůli týrání nebo pouze z ekonomických důvodů. Na straně druhé ochránci děti upozorňují na zoufalou situaci v mnoha rodinách, které  kvůli dluhům nemají vodu ani elektřinu a děti například chodí pro vodu na sousední hřbitov. Senátorka Zuzana Baudyšové zase poukazuje na nekvalitní práci opatrovnických soudů, soudci mají  s těmito případy málo zkušeností a na vině je také nejednotná judikatura. Jednotlivé kauzy se i v těchto případech neúnosně vlečou. Řešit palčivou situaci některých rodin by mohl zákon o sociálním bydlení, jenže ten je stále v nedohlednu.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Adéla Hofmanová