Kvůli otci ve vězení zažila tvrdou šikanu, pak ji kritizovali za vztah s mladším partnerem. Životní bitvy nestárnoucí Zdeny Studenkové. Tajnosti slavných

Foto: febiofest.cz

Popisek: Krásná Zdena Studenková stále patří k nejpopulárnějším slovenským herečkám

Od dětství musela o své místo na slunci s někým bojovat. Nejprve s učiteli a spolužáky, pak s manželem alkoholikem a nakonec s vlastní rodinou a společenskými předsudky. Jaké zbraně používá krásná Slovenka z komedie S tebou mě baví svět.

Členka Slovenského národního divadla v Bratislavě patří k nejpopulárnějším slovenským herečkám a oblíbená je i u nás. Nebojí se říct nahlas vlastní názor, žít si po svém a ustát vztah s mnohem mladším partnerem. Muži jí odjakživa leželi u nohou, o jejích citech a pocitech ví ale veřejnost jen minimum, protože si jen tak někoho do svého soukromí nepustí. O krásné Zdeně Studenkové, kterou dobře známe především jako Gábinu z komedie století S tebou mě baví svět, je všeobecně známo, že má vrozenou disciplínu, a její snahu být nejlepší ze všech podpořila i skutečnost, že ji odmalička vnímali jako dceru politického vězně a prožila kvůli tomu spoustu ústrků a šikany. Nejprve vystudovala fotografii na Střední uměleckoprůmyslové škole v Bratislavě, pak herectví VŠMU, a poprvé se objevila před kamerou ve dvaceti letech. „I kdybych už nikdy nic nenatočila, budou mě každoročně všichni mít doma na televizních obrazovkách a nezapomenou na mě ani příští generace, což je velmi lichotivé,“ říká herečka na konto legendárního projektu režisérky Marie Poledňákové.

S Pavlem Novým jako Gábina v komedii S tebou mě baví svět

Platila za prohřešky předků

Výrazná blondýna, která je stále stejně krásná navzdory šesti křížkům na krku, se narodila 19. května 1954 v Bratislavě. Od útlého dětství však trpěla následky činů a rozhodnutí, jichž se dopustili její předkové v době, kdy ještě zdaleka ani nebyla na světě. „Kdysi si moje babička vzala muže, který sebe i celou rodinu přihlásil k německému národu. Dědeček později zemřel jako příslušník Wehrmachtu,“ prozradila Zdena Studenková, která je přesvědčena, že částečným německým kořenům nejspíš vděčí za svou disciplínu. „Nějaké to dědictví ve mně asi bude. Moje preciznost a přesnost je ale dnes velmi otravná vlastnost. Na druhou stranu mě ale pohání kupředu, stále chci být tak trochu první,“ přiznala v rozhovoru pro server Korzár.sk.

Její snahu být nejlepší ze všech podpořila i skutečnost, že ji odmalička vnímali jako dceru politického vězně. „Ředitelka základní školy se ke mně zachovala odporně. Ostatním dětem doporučila, aby se mnou nekamarádili, protože nemám právo sedět s nimi v jedné třídě. Získala jsem vnitřní vzdor a rozhodla se, že mě nedostanou. Jen to umocnilo moji touhu být lepší než ostatní a také jsem byla nejlepší žákyně. Tímto způsobem jsem se bránila a bráním i dnes. Aby si na mě nikdo netroufl, musím být připravená, nachystaná a v kondici,“ pootevřela paní Zdena dvířka do své duše.

S Vladem Černým v roce 1974 ve svém prvním filmu Motiv pro vraždu

Po návratu začal teror

Navzdory všem ústrkům svého otce velmi milovala a vzpomíná na něj jako na bohéma, který se rád bavil, neřešil peníze a byl prý krásný jako Alain Delon. I když po jeho propuštění z vězení doma vypukl teror a nakonec se rodina stejně rozpadla. „Začal výslech, cože jsme s maminkou dělaly těch pět let. Chápu ho. Sám měl za sebou množství výslechů a žádné soukromí, tak to praktikoval i na nás,“ konstatuje s odstupem času. Nakonec se obě přestěhovaly do podnájmu, maminka už pak zůstala sama a paní Zdena si to tak trochu dává za vinu.

„To, že jsem způsobila, že si moje maminka v nejlepších letech nenašla nikoho, s kým by jí bylo dobře, mě přesvědčilo, že nikdo včetně dětí nemá právo zasahovat do mého života,“ říká a dodává: „Proto jsem si později nenechala mluvit do svého rozhodnutí žít s Brankem (známý slovenský dirigent Branislav Kostka – pozn. red.). Bylo to před dvaceti lety, mně bylo tehdy devětatřicet a Brankovi dvaadvacet. Pro okolí to bylo příšerné a nepředstavitelné I moje matka zaujala postoj buď on, nebo já. Tak jsem pokrčila rameny a řekla ‘čau, mami‘.“

S režisérem Stanislavem Párnickým

Na chlapy měla dlouho pech

Najít tu pravou lásku jí dalo pořádně zabrat, nejspíš protože se na tak krásnou ženu muži doslova lepili a ona nedokázala včas ‘diagnostikovat‘, který by mohl opravdu být tím pravým. „Čím větší disciplínu mám v pracovní oblasti, o to větší to byl vždycky úlet. Vždy jsem toužila někoho zachraňovat, někomu pomáhat. Byla jsem přesvědčená, že dokážu poskytnout zázemí, nejspíš protože nemám finanční ani jiné problémy,“ přiznává. A tak si pořádně ‘naběhla‘ hned v prvním manželství. Se spolužákem ze školy Ivanem Kostroněm vydržela devět měsíců a do roka od svatby už měla v ruce rozvodový rozsudek. „Měl problém s alkoholem. Dodnes mám panický strach ze soužití s alkoholikem. Nezůstala bych v něm ani den. Žádného chlapa s jakoukoli závislostí bych nesnesla,“ dodává.

Poté navázala vztah se ženatým režisérem Stanislavem Parnickým. Postarala se tak o jeden z prvních slovenských skandálů a přiznává, že si s ním léčila zlomené srdce. Kvůli ní se Parnický rozvedl, měli spolu dceru Simonu, jejich manželství ale nakonec vydrželo pouze čtrnáct let. Rozešli se, protože se Zdena bláznivě zamilovala. „Je to slušný, vzdělaný a moudrý člověk. Žádné velké vzrušení, ale velmi mnoho jsem se od něj naučila. Najednou jsem ale zjistila, že potřebuji citově investovat do něčeho jiného,“ přiznává.

V erotické komedii Anděl s ďáblem v těle

Novou lásku musela hájit i proti nejbližším

Vztah s Braněm Kostkou zapůsobil na její okolí jako zemětřesení. „Pro mnohé jsem byla ta špatná. Než lidi přesvědčíte, že máte právo na svůj vztah, tak to trvá,“ povzdychla si paní Zdena a zavzpomínala: „Jednou jsem proto v přímém přenosu při předávání cen popularity řekla lidem, že bych byla ráda, kdyby už netitulovali mého přítele jako mladého milence, protože si to po těch letech nezaslouží. On si užil dost. Branko je z malé vesnice, kde si lidé v kostele s očima navrch hlavy vykládají, že žije se starou herečkou, která má dítě.“

S partnerem, s nímž žije již dvaadvacet let, se poprvé setkala na zkouškách muzikálu Pokrevní bratři v Praze. Prostě tenkrát přiběhl na scénu černovlasý kudrnatý mladý dirigent a Zdena neměla šanci odolat. Nemohla si zkrátka pomoct a ani nechtěla. „Věděla jsem, že ho chci, byla jsem kvůli Brankovi ochotná všeho se vzdát. I manželství. Měla jsem tenkrát štěstí, že jsem si v zahraničním seriálu vydělala na vlastní dům. Vyplatila jsem bývalého manžela… Finančně mě ale to odstupné tak vyčerpalo, že jsme potom nějaký čas žili v maličkém podnájmu a dům jsme pronajímali. Nebylo to nejlepší období a nikdo o tom ani nevěděl. Nechválila jsem se. Nepřeji si, aby o mně všichni všechno věděli a šťourali se ve mně. Když mám vnitřní problém, nejsem sdílná, nechodím se vypovídat k mamince ani k dceři či kamarádce. Musím si to vybojovat sama v sobě,“ vysvětluje.

S partnererm Braněm Kostkou

Sen, který se jí už nesplní

Nakonec prý našla pochopení u pejskařů, mezi nimiž našla spoustu přátel. „Moje okolí v podstatě Branka přijalo v pohodě a nakonec i moje maminka pochopila, že se mnou nehne, a Brankova rodina to skousla za pár měsíců,“ dodala herečka, která nedala na výběr ani vlastní dceři a postavila ji před hotovou věc. „Nebyla jsem schopná ustoupit. Řekla jsem si, proč se mám vzdát něčeho, co bytostně potřebuji, když jednou stejně odejde z domu?“ Prožily sice hodně bouřlivé období, nakonec jsou ale v pohodě a skvěle si rozumějí. „Pokud vás zajímá, zda jsme spolu o tom mluvily, tak ne, nemluvily. Nejsme tak nastavené. Stejně jako já jsem se nesvěřovala své matce, moje dcera se mi také nesvěřuje.“

S Kostkou toužila po druhém dítěti, už jí to ale nevyšlo. „Strašně závidím lidem velkou rodinu. Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, jak ohromné to musí být. Samozřejmě když to funguje,“ rozradila herečka. Více než dvě desetiletí společného života ale prokázala, že se Zdenin boj se všemi a proti všem vyplatil, a dnes patří s Braněm k nejstabilnějším párům slovenského showbyznysu. „Velmi si rozumíme při sdílení pozitivních zážitků. Milujeme hudbu, chodíme rádi na koncerty, do kina, jezdíme spolu na dovolené a při tom všem se chytíme za ruku v ten samý okamžik, abychom je prožili spolu. Máme stejně citlivé duše,“ prozradila paní Zdena. Přesto i ji prý občas napadne, jak dlouho ještě Brankovi vydrží dívat se na ni přes růžové brýle a nevnímat, jak funguje zemská přitažlivost. „Neumím si představit, že bych byť jen jednou slyšela, že v něčem vypadám špatně, nesluší mi to a přibrala jsem. Když kolem sebe vidím, jak si chlapi dovolují shazovat své partnerky, nechápu to. Kdyby mi něco takového řekl, znejistil by mě tak, že bych s ním už dál nemohla žít.“

V hlavní roli v divadelním představení Leni, příběhu dvorní režisérky Adolfa Hitlera Leni Riefenstahl, jedné
z nejlepších filmařek na světě, která zazářila díky filmům na objednávku nacistické Třetí říše

Odmalička byla za dámu

O sebe paní Zdena pečuje přímo ukázkově. „To je moje vizitka. V naší periferní čtvrti nám s maminkou říkali dámičky a mně to zůstalo dodnes. I do obchodu jdu upravená, a nejen proto, že jsem veřejně známá. Na druhou stranu ale sama sebe moc vážně neberu. Nejnudnější člověk je ten, kdo se začne příliš pozorovat,“ říká. Dříve se hodně věnovala fotografii, ale podle svých slov by to už dnes nezvládla, i když jí tyto znalosti často pomohly před kamerou. „Ale zato dovedu velmi dobře vařit,“ dodává.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská