Gangsteři z Pravého sektoru mají v Mukačevu auta s českou SPZ. Po bílé audině bylo vyhlášeno pátrání, v našich médiích se ale již objevila. Záhada pokračuje

Autor: Hans Štembera

Popisek: Ukrajina, ilustrační foto

VIDEO Při sobotním útoku v ukrajinském Mukačevu použil podle zveřejněného videa Pravý sektor i auta s českými SPZ – dva tmavé džípy a jedno bílé audi s poznávací značkou 1AV6666, po kterém bylo dle policejní databáze vyhlášeno 1. května pátrání. O případu informují Lidovky.cz i další média.

Audi s touto poznávací značkou se v hledáčku médií objevilo již v roce 2012, kdy bylo na přehledu bezohledných řidičů, kteří parkovali na chodnících či neoprávněně na místech pro invalidy, konkrétně bylo zvěčněno na Národní třídě v Praze. Auto má podle serveru iDNES.cz stále platné povinné ručení.

Česká auta s pražskou SPZ, ve kterých Pravý sektor jezdí střílet po západní Ukrajině

Ukrajinská média uveřejnila záběry z YouTube, které mapují sobotní události na ulici Lermontova v západoukrajinském městě Mukačevo. V sobotu došlo na západě Ukrajiny k přestřelce, ve které figurovaly skupina ozbrojenců Pravého sektoru a ukrajinské silové složky. Videozáznam ukazuje – částečně bez zvuku – průběh událostí, při kterých v sobotu došlo k zabití několika lidí a k dalším zraněním.

Skupina ozbrojenců v kamufláži, a všichni ozbrojení, se pohybuje kolem několika aut před objektem Antaris. Kolem akce se pohybuje také muž v civilu, v růžovém polo tričku, v roli jakéhosi „manažera“. Následně je vidět, že člověka s prostřelenou hlavou vytahují z pod auta. Později ho nakládají do džípu a následně pro něj přijede sanitka, která ho odveze. Jak záběry ukazují, měl Pravý sektor k dispozici při své akci celkem dvě auta s českými poznávacími značkami, z nichž jedno z nich (SUV) mělo na čelním skle jasně viditelný znak Pravého sektoru. Druhé auto, které je na záběrech vidět, je bílé audi také s českou poznávací značkou. Na dalším autě s evropskou poznávací značkou (snad polskou) je umístěn kulomet.

Kolem páté minuty záznamu se na místě objevují další auta. Jde očividně o zástupce ukrajinské policie v civilním oblečení, někteří v neprůstřelných vestách, a policejní auto. Tehdy se ozvala první střelba a posléze je na záběru vidět zřejmě výbuch a kouř, nejspíš z dýmovnice.

Poté je na záběrech slyšet intenzivnější střelba, zatímco české SUV a další auta Pravého sektoru jsou v pohybu na silnici. Na cestě se zastaví, z auta se ven dívají kamuflovaní členové Pravého sektoru. Další záběr ukazuje, že došlo k blokování cesty, a záběry kamery potom začaly ukazovat další střelbu a zvuky sirén v pozadí. Potom skupina asi deseti mužů nastupuje zpátky do aut se zbraněmi v ruce a odjíždí. Poslední záběr kamery ukazuje hořící policejní auto uprostřed silnice.

Auto je pohřešované a pátrá se po něm

Jal lze ale zjistit na stránkách policie, tak podle dostupné databáze bylo po audi vyhlášeno letos na začátku května pátrání. Podle zjištění zpravodajského serveru iDnes.cz má ale auto, už od roku 2010, stále platné povinné ručení. U dvou zbývajících českých značek, které jsou na videu, se tento údaj pak nedá zjistit.

Komu audi vyrobené v roce 2008 patřilo, prý ale nelze dohledat. Už v roce  2012 bylo nicméně auto publikováno serverem Lidovky.cz v článku o bezohledných řidičích. Audi tehdy v rozporu s předpisy parkovalo na chodníku na Národní třídě v Praze.

Zprávu o pohřešovaném autu potvrdil i mluvčí policejního prezidia David Schön, který iDnes.cz sdělil, že auto je skutečně pohřešované. „Informaci jsme předali pražské policii, která to řeší,“ řekl.

Jaceňuk propustil zakarpatské celníky

Ukrajinský prezident Petro Porošenko už kvůli mukačevskému incidentu svolal na pondělí mimořádné jednání Národní bezpečnostní rady a premiér Arsenij Jaceňuk v reakci na násilnosti už propustil všechny celníky v Zakarpatské oblasti.  „Nařídil jsem propustit všechny zaměstnance zakarpatské celní služby, od náčelníka po řadového pracovníka, a pro zajištění chodu celnic povolat do oblasti pracovníky z dalších regionů,“ uvedl premiér. Podobně razantně chce prý ukrajinská vláda postupovat i na celostátní úrovni v případě policie.

Pravý sektor v Mukačevu regulerně válčil s policií

Členové ultranacionalistického Pravého sektoru na Ukrajině přepadli sportovní klub v Mukačevu. Zpacifikovala je až policie, která je obklíčila a dva z nich zabila. Agentura AP s odvoláním na ministra vnitra Arsena Avakova uvedla, že při incidentu utrpěli zranění čtyři civilisté a tři policisté.

Avakov na svém Facebooku uvedl, že v Zakarpatské oblasti proběhla speciální operace s cílem zastavit, odzbrojit a zatknout příslušníky zločineckého gangu, který obsadil sportovní budovu v Mukačevu, s tím, že jeden civilista a jeden policista jsou po zátahu v kritickém stavu.

Jak informovala agentura AP, útok ultranacionalistů na sportovní klub byl pravděpodobně odvetou za výrok poslance Michaila Lana, jenž si extremisty z Pravého sektoru dovolil kritizovat a který je zároveň vlastníkem mukačevského klubu.

Ukrajinský ministr vnitra uvedl, že obklíčení ozbrojenci dostali šanci se vzdát. Pravý sektor přitom bojuje na východě Ukrajiny proti proruským separatistům, ale do častých konfliktů se dostává i s kyjevskou vládou. Velitel Pravého sektoru v Zakarpatské oblasti Saško Alexander nicméně sdělil, že policie zahájila palbu bez varování.

Odraz neschopnosti státu

K události se vyjádřil i šéf Pravého sektoru Dmytro Jaroš, podle kterého Mukačevo přímo odráží politickou a vojenskou situaci v zemi. „Stát neplní své funkce v boji proti korupci a nezajišťuje ochranu a spravedlnost pro všechny stejně,“ uvádí se údajně v prohlášení dobrovolnického praporu Azov, který je spřízněn se členy Pravého sektoru. Mukačevo je prý totiž oblastí, kde jsou pašování zboží a ničení lesů zdrojem obohacení zločineckých skupin.

Azov prý, podle informací serveru První zprávy, následně varoval Kyjev, že by měl okamžitě začít plnit své povinnosti, a pokračoval v prohlášení, že to jsou jeho členové, kdo je pověřen ochranou a záchranou Ukrajiny. „Lidé nám důvěřují a doufají, že osvobodíme Ukrajinu od nepřátel a ti mohou být kdekoliv,“ uvádí se prý dále s tím, že je prapor připraven smést do popelnice historie každého, kdo se bude chovat v rozporu s ideály loňské revoluce.

Podle prohlášení prý bojovníci Pravého sektoru tři dny před incidentem obsadili hraniční přechody v Zakarpatské oblasti, aby tak zabránili údajnému pašování. Ukrajinská tajná služba SBU se však podle Prvních zpráv domnívá, že byl konflikt bojem o sféry vlivu.

Dmytro Jaroš prý ale uvedl, že se jeho strana rozhodla pomoci objektivnímu vyšetřování, a vyzval své bojovníky, aby zatkli osoby odpovědné za tragédii. Podle něj jde o Michala Laňa ze Zakarpatské oblasti a zástupce Kyjeva v této oblasti Viktora Medvedčuka. Šéf Pravého sektoru zároveň vyzval k rezignaci celé vedení mocenských struktur Zakarpatské oblasti, ale i ministra vnitra Arsenije Avakova.

Celé pozadí krvavé akce Pravého sektoru poblíž hranic Slovenska

Na západní Ukrajině, asi 30 km od hranic s Maďarskem a Evropskou unií, došlo k závažnému incidentu, ve kterém figurují Pravý sektor, dva ukrajinští poslanci a podle všeho i kriminální skupiny spojené s pašováním cigaret z Ukrajiny do EU. Poslední vývoj na Ukrajině zmapovala pro ParlamentníListy.cz Veronika Sušová-Salminen.

Incident bohužel ukázal na to, že současné ukrajinské vládě se stále nepodařilo monopolizovat legální násilí v zemi, což je základní atribut fungujícího státu. Svědčí o tom to, že za bílého dne se po ulicích mohou pohybovat ozbrojenci v kamufláži z legální polovojenské politické skupiny, kteří neváhají začít střelbu na místní policejní orgány. Skupina ozbrojenců Pravého sektoru (PS) dala svým jednáním jasně najevo, že autoritu státu neuznávají – to, co se v Mukačevu stalo, se dá chápat jako zatím malá, lokalizovaná vzpoura.

Celý incident se začal na pozadí „pracovní“ schůzky mezi Pravým sektorem a poslancem za zakarpatský region Michailem Laňjou, který prý má poněkud barvitější minulost. Před vstupem do politiky (byl poslancem také za janukovyčovskou Stranu regionů) měl snad spolupracovat s lokální mafií a později se stal politickým spojencem Viktora Balogy, jehož klan v podstatě kontroluje celou Zakarpatskou oblast, a to před Majdanem i po Majdanu, nyní v roli spojence prezidenta Porošenka. Také proto se právě Viktor Baloga ujal vyjednávání mezi ozbrojenci PS a ukrajinskými úřady.

Bandité, nebo vlastenci?

Podle všeho se zdá, že důvodem k setkání byla otázka pašování cigaret z Ukrajiny. Zatímco jedna strana tvrdí, že PS se aktivně podílel na pašeráckém schématu jako tzv. kryša (střecha, neboli krytí) a konflikt se týkal podílů na tomto „byznysu“, Pravý sektor potvrzuje, že o cigarety šlo, ale že se naopak snažil aktivně chránil ukrajinskou hranici a pašování chtěl zabránit. Poslanec Laňja prohlásil, že předmětem jednání mezi ním a PS bylo umístění bojovníků do sanatoria a že do střelby všechno probíhalo v pořádku. Podrobnosti případu jsou zatím ve fázi vyšetřování, ačkoliv se zdá, že Kyjev upřednostňuje vyšetřovací verzi, která viní zakarpatský PS z krytí pašování cigaret. Ukrajinské úřady mají vyslýchat Laňju i Balogu.

Okolnosti celé akce Pravého sektoru jsou tedy velmi neprůhledné a signalizují možné propojení mezi kriminálním byznysem a politikou, které – a to je nutné dodat – likvidují ukrajinskou státnost a stát zevnitř celých více než dvacet let. Ovšem kromě podivného zákulisí celé události jsou tu i další problémy.

Pravý sektor a revoluce

První se týká dalších reakcí Pravého sektoru, který má očividně polovojenský charakter a jeho militantně nacionalistické názory jsou známou věcí. Vztah Pravého sektoru k současné politické reprezentaci je ale tak trochu ambivalentní. Lídr Jaroš je poslanec ukrajinského parlamentu a kromě toho také poradce ukrajinského generálního štábu, takže má oficiální postavení v dnešním uspořádání, které ale PS jako politická strana s polovojenským křídlem nadále ostře kritizuje.

Terčem kritiky je mimo jiné právě ukrajinská oligarchie. PS dával opakovaně najevo, že revoluce pro něj neskončila, ale že jenom nastala pauza kvůli obraně vlasti proti vnějšímu agresorovi. Incident v Mukačevu ukázal velmi ostře, že dosavadní snahy ukrajinské vlády o to, integrovat a podřídit si radikály z PS, podobně jako se o to snažila s větším úspěchem v případě jiných dobrovolnických batalionů, neuspěly. Nyní se potýká se situací, kdy více než tisíc kilometrů od zóny NATO členové polovojenské organizace za bílého dne berou právo do svých rukou a s těžkými zbraněmi střílejí proti státním orgánům i civilistům.

Kromě toho, a to je problém druhý, Dmytro Jaroš patří do mocenského orbitu oligarchy Ihora Kolomojského, kterého letos na jaře obehrál prezident Porošenko, takže Kolomojskyj se dobrovolně stáhl z politiky. Tedy alespoň z té formální. K charakteristickým rysům současné ukrajinské politiky patří podobné jevy: politické sdružení militantně kritizující oligarchii na Ukrajině má přes svého lídra napojení na jednoho z nejmocnějších oligarchů v zemi. Podobně i hystericky protiruská Radikální strana Oleha Ljaška dostává krytí od jednoho z významných prominentů Janukovyčova „proruského“ režimu S. Levočkina. Podle toho, jak se ale události vyvíjejí, není příliš jasné, jestli je Kolomojskyj v pozadí a ani jak moc Jaroš svoje hnutí kontroluje.

Kdo s koho

Násilí v Mukačevu načalo novou dynamiku Pravého sektoru, který následně vyhlásil protestní akce po většině velkých měst na Ukrajině, které požadují mimo jiné hlavu ministra vnitra Arsena Avakova. Na vícero místech se konají zatím ne příliš početné mítinky Pravého sektoru a zatím se nezdá, že by skupina byla ochotná vydat svoje „pobratimy“ ukrajinským úřadům.

Navíc se objevily spekulace, že PS odvolal svoje jednotky z východu země. Tuto informaci později popřel Dmytro Jaroš. Díky protiřečícím si zprávám v ukrajinských médiích kolem Pravého sektoru ale není nic jasné. Ani to, do jaké míry začal Pravý sektor mobilizovat svoje síly či do jaké míry jde jenom o lokální mobilizaci na západní Ukrajině. Počet lidí ve zbrani, které má PS ve skutečnosti k dispozici, není možné odhadnout. Oficiální čísla mluví o asi 10 000 členech. Lidová podpora Pravého sektoru je také ve hvězdách, i když hnutí nijak nebodovalo v minulých parlamentních volbách a probíhající mítinky jsou nepočetné. Je ale očividné, že incident nyní doprovázejí poměrně silná rétorika a obvinění. Je tak možné, že se Pravý sektor v důsledku Mukačeva zcela rozejde se současnou vládou a vyhlásí jí další „válku“ na nové frontě. Na druhou stranu se Porošenkova vláda nejspíš pokusí využít incident k tomu Pravý sektor politicky neutralizovat (a kriminalizovat). Prezident Porošenko už se nechal slyšet, že ozbrojená křídla politických uskupení jsou „nepřípustná“ a mají být odzbrojena.

Smlouva s ďáblem

Naneštěstí i v politice platí, že „kdo s čím zachází, tím také schází“ – to platí o majdanském spojenectví demokratů a radikálně laděných militantních nacionalistů typu Pravého sektoru, kteří se nebojí „revolučního násilí“ jako prostředku k dosažení politických cílů a nezastávají liberálně-demokratické hodnoty dialogu a inkluze. Tato „smlouva s ďáblem“ od počátku podrývala liberálně-demokratickou (či „evropskou“) cestu současné Ukrajiny z politické krize roku 2013/14, dlouholeté politické i sociálně-ekonomické stagnace a navíc napomohla jejímu rozkolu v podobě vody na mlýn východoukrajinského separatismu. Současná Ukrajina si uložila miny v samotných základech postmajdanského režimu.

Mukačevský incident je důsledkem takové politické konstelace ukrajinského Majdanu v zemi, kterou roky rozkládala korupce ruku v ruce s oligarchicko-byrokratickým režimem regionálních votčin (tj. lén), které zcela paralyzovaly stát jako instituci. Majdan pustil do politického mainstreamu militantní nacionalistickou rétoriku a násilí jako doplněk politiky, které ještě podtrhla a posílila válka na Donbase s paralelními soukromými armádami a polovojenskými seskupeními. Současná vláda žije stále ve stínu této konstelace a stojí pořád před otázkou, zda bude schopná konsolidovat stát, a přitom udržet slibovaný demokratický směr. Pocity zadostiučinění ze současného dění ale nejsou na místě: Majdan 3 pod taktovkou radikálů by Ukrajina jako stát zřejmě nepřežila a její rozpad by mohl zemi převrátit v „evropské Kongo“, což je scénář, který lze jen těžko vítat.

Kyjev mění šéfa

Poslední zpráva je, že gubernátor Hennadij Moskal, který dosud stál v čele Luhanské oblasti, částečně ovládnuté proruskými separatisty, se má stát novým šéfem Zakarpatské oblasti na opačném, západním konci Ukrajiny. Oznámila to ve středu ukrajinská média s tím, že oficiální jmenování má následovat do konce týdne.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová