Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Byl jsem tlustej, všichni mě mlátili. Zdeněk Srstka o boxu, dopingu, kaskadérech a Schwarzeneggerovi

02.02.2018
Byl jsem tlustej, všichni mě mlátili. Zdeněk Srstka o boxu, dopingu, kaskadérech a Schwarzeneggerovi

Autor: Facebook

Popisek: Zdeněk Srstka

Zdeněk Srstka není jen známý herec, jehož hláška: „Hliník se odstěhoval do Humpolce,“ se stala legendární. Původně to byl velký sportovec a dokonce reprezentant, jak na to vzpomínal rozhovoru na Rádiu Wave.

Dovede si někdo představit, že „mlátička“ Zdeněk Srstka, který ve filmech rozdal už mnoho ran, byl klasickým otloukánkem? V rozhovoru pro Wave herec přiznal, že právě to bylo příčinou, proč se šel učit boxovat: „Když jsem byl malinkej, tak jsem byl tlustej. Maminka říkala, že jsem si pořád hrál sám někde v koutě. Pak jsem šel do školy a tam mě všichni zmlátili. Mě to mrzelo, tak jsem se zeptal na ulici policajta: „Mě každej zmlátí, není tady někde nějakej box nebo něco?“ A on mě poslal na box na Letný. To vám byla škola života! Tam jsem se naučil disciplíně a tvrdosti,“ vzpomíná dnes Zdeněk Srstka. 

Od boxu ke vzpírání

Od boxu ale vedla jeho cesta ke vzpírání: „V roce 1950 jsem se začal v ČKD Stalingrad učit elektromechanikem. Tam ale nebyl box, což mě strašně mrzelo. Měli jsme povinnou tělovýchovu, kterou vedl Václav Pšenička, náš nejlepší poválečný vzpěrač. Když viděl tu moji muskulaturu, tak mě pozval na trénink vzpěračů. Trénovali jsme v tělocvičně v Riegráku, kde měli tréninky i zápasníci.“ S těmi prý začal později zápasit, což se mu ještě mnohokrát hodilo. 

Nové tréninkové metody?

Ve vzpírání zažil Zdeněk Srstka mnohé úspěchy: „Vyhrál jsem pak ve vzpírání dělnické hry ve Vídni a v pětapadesátém roce jsem jel na mistrovství světa. Skončil jsem sice asi devátý, ale naučil jsem se nový styl a taky se potkal s těma nejlepšíma sportovcema,“ uvedl v rozhovoru pro Wave. Už tenkrát si ale všímal metly sportu, a to sice dopingu: „Na mezinárodních závodech jsme skoro všechny poráželi, ale pak najednou ti samí lidi začali bejt lepší než my, začali vyhrávat mistrovství. Když jsem se jich ptal, čím to je, jestli mají nějaký speciální trénink, tak mi odpovídali: „To jsou nový tréninkový metody a taky máme takový výživový doplňky, abychom nebyli hned unavený a byli jsme silnější.“ Bylo mi jasný, že jde o doping. My jedli tak akorát pangamin a celaskon. Já už pak ani nechtěl pokračovat,“ řekl Zdeněk Srstka v rozhovoru pro Wave. 

Větší výbuch, než předpokládal

Díky vzpírání se Zdeněk Srstka dostal i ke kaskadérství. V dobách, kdy se ještě točilo bez triků a digitalizace, byly mnohé scény pěkně nebezpečné a Zdeněk Srstka z nich jen se štěstím vyvázl: „Náročnej byl taky film Na západní frontě klid, který jsme točili asi dva a půl měsíce. Vybavuju si třeba, jak jsem měl točit nějaký výbuch a ten americký režisér se ptá: „Bude to náročný, nebojíš se?“ A já: „Do prdele, vy Američani se furt bojíte, kurva. Pojďme to natočit.“ Ten výbuch byl samozřejmě větší, než jsem předpokládal, takže jsem letěl několik metrů vzduchem a dopad jsem přímo na hlavu,“ potvrzuje svou nebojácnou povahu. 

Kulturistiku sleduje i nadále

Zdeněk Srstka dnes žije poklidně v pražských Klánovicích, natáčí pořad Chcete mě, ale svůj oblíbený sport sleduje i nadále, včetně svého oblíbeného hrdiny: „Třeba Schwarzenegger, to byla figura. Já odebíral a pořád odebírám časopisy o kulturistice, kde se o něm hodně psalo, co a jak cvičil. Rád se koukám taky na ty kluky japonský, i když to bývá někdy zrychlený. I tak je to ale záviděníhodný. Kdybychom my měli tehdy takový kulturistický znalosti, tak jsme byli mnohem lepší.“ 

Olympionik i herec

Na to, že byl Zdeněk Srstka velký sportovec, sportovní veřejnost nezapomněla. V roce 2010 byl přijat do Síně slávy Českého svazu vzpírání. V roce 1957 získal bronzovou medaili na mistrovství Evropy ve vzpírání a v roce 1960 se zúčastnil olympijských her v Římě.

 

Veřejnost ho ale zná hlavně coby velmi rázovitého herce, například coby studenta večerní průmyslovky, který pronáší informaci o kolegovi Hliníkovi, toho času v Humpolci. Asi méně si již někdo vzpomene, že se jeho role jmenovala Mužík.  Herec je podruhé ženatý, malířku Alenu Dvořákovou si vzal v roce 2008. Syn Jiří Srstka z prvního manželství byl ředitelem Národního divadla.

 

Vložil: Michaela Špačková

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace