Tenkrát začínal, holky po něm šílely a myslel si, že mu patří svět. Jenže kvůli rudé vlajce dostal obuškem, narvali ho do tepláků a šoupli do cely. Naštěstí narazil na tři moudré – a sudičky to nebyly
20.10.2016
Foto: Youtube, repro
Popisek: Milovaný obr s modrýma očima Vladimír Kratina
Nebýt rozvážného vyšetřovatele, odvážného profesora a moudrého prezidenta, přišli bychom nejspíš o sexy chlapa, který zrychluje tep všem generacím fanynek. A přitom šlo jen o klukovinu frajírka, který si trošku čuchnul ke špuntu.
Když se sejde parta kamarádů s alkoholem, leckdy je z toho pořádný průšvih. A před revolucí to platilo dvojnásob. I bláznivá klukovina se totiž mohla snadno přehoupnout do vyšetřování politického, či dokonce protistátního činu a vynést hříšníkovi nejen pořádný ‘flastr‘, ale navíc zničit celou jeho budoucnost. Své o tom ví i populární herec Vladimír Kratina, který za pouliční výtržnost skončil v ruzyňské věznici. „Byla to drsná zkušenost, zvlášť pro mě, tenkrát začínajícího herce, který věřil, že je král a patří mu svět,“ svěřil se před časem v jednom rozhovoru.
Znevažování symbolu
Tenkrát šel s kamarády z flámu a prý měl pořádně upito. Jenže co čert nechtěl – na ulici se válela rudá vlajka. Jestli ji serval vítr, nebo nějaká jiná partička, která se tudy potácela před nimi, to už navždy zůstane zahaleno tajemstvím. A pro příslušníky veřejné bezpečnosti, kteří Kratinu se symbolem moci dělnické třídy v rukou přistihli, to vůbec nebylo důležité. Hned na místě schytal pár pořádných ‘výchovných‘ obuškem a už s ním pádili do cely předběžného zadržení. Skončil v ruzyňské vazební věznici, ve vytahaných teplácích, nad nimiž by nejedna jeho fanynka uronila slzu, a nad jeho budoucností se začala stahovat černá mračna. Nakonec měl ale štěstí – do jeho případu zasáhli moudří pánové. A byli hned tři.
Moudří jako sudičky
Nebyly to pohádkové sudičky, ale tři moudří muži, kteří projevili mimořádné pochopení pro bláznivé mládí a nakonec zachránili Kratinovu budoucnost. Tím prvním byl vyšetřovatel, který se nevrhl na příležitost udělat z případu akci protistátního živla, jenž se snažil znevážit jeden ze státních symbolů, ale klasifikoval nešťastnou událost pouze jako výtržnictví. I tak ale začínajícímu herci, který tenkrát studoval na pražské DAMU, hrozilo půldruhého roku kriminálu natvrdo. Naštěstí se do toho vložil druhý muž, který byl nejen moudrý, ale také odvážný – populární herec a uznávaný pedagog Ota Sklenčka. Díky němu se Kratinův případ dostal do rukou třetímu moudrému – tehdejšímu prezidentu republiky Ludvíku Svobodovi. Noblesní armádní generál, který velel za druhé světové války 1. Československému armádnímu sboru na východní frontě a vyznamenal se v Karpatsko-dukelské operaci, největší válečné horské operaci a největší operaci československé armády v její historii. Dobře věděl, co je klukovina – koneckonců dokud vojáky ani v těch nejhorších situacích neopouštěl smysl pro humor a srandičky, pořád ještě nebylo nejhůř. A tak udělil Kratinovi prezidentskou milost.
Vlajka versus trenky
Znevažování symbolů bylo odjakživa považováno za odsouzeníhodné, už středověcí rytíři se snažili v bojích ukořistit korouhev nepřítele. Ty sloužily k orientaci v bitevní vřavě, byly ceněnou trofejí, a tak životnost praporečníků v boji bývala zpravidla mizivá. Jedním ze symbolů, které chrání zákon, je i prezidentská standarta. Začala být používána v roce 1918, vlaje nad Pražským hradem, pokud je prezident republiky přítomen, a při cestách označuje jeho automobil. Její zcizení a nahrazení obřími červenými trenýrkami, kterého se dopustila skupina Ztohoven loni v září, bylo tudíž mnohem větším prohřeškem než Kratinovo někdejší ‘znevážení‘ rudé vlajky. Za první republiky by takový čin přišel pachatele pořádně draho, tenkrát by mu hrozilo až půl roku vězení nebo pokuta 20 000 korun, což byly zhruba čtyři měsíční platy premiéra. Dnes je ale všechno jinak. Současný trestní zákoník totiž na hanobení státních symbolů vůbec nepamatuje a Zákon o užívání státních symbolů z roku 2001 uvádí, že za zneužití, úmyslné poškození nebo hrubé znevážení státních symbolů lze uložit pokutu do 10 000 korun. Co na tom, že pořízení prezidentské standarty stálo víc. Naši zákonodárci by se nejspíš měli zamyslet nad hranicí, na níž končí recese a začíná vandalismus.
Psali jsme:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská