Vojenský speciál odstartoval z Kbel s mimořádně vzácným nákladem. Ani čtyři přísně chráněné dámy se nevyhnuly úředním formalitám, až pak vyrazily na šest tisíc kilometrů dlouhou cestu
17.07.2016
Foto: Zoo Praha
Popisek: Koně Převalského v pražské zoologické zahradě
FOTO Již pošesté se v sobotu po poledni vznesl z kbelského letiště vojenský letoun CASA se vzácným nákladem na palubě. Čtyři klisny koně Převalského se vypravily do domoviny svých předků v Západním Mongolsku, kde je čeká svobodný život ve volné přírodě.
V sobotu ve 14 hodin a 12 minut odstartoval z Prahy vojenský letoun. Na jeho palubě absolvovaly čtyři klisny téměř šest tisíc kilometrů dlouhou cestu do Západního Mongolska, kam Zoo Praha dopravila ve spolupráci s armádou již devatenáct koní. Letošní transport ale byl mnohem náročnější než předchozí, protože podle plánu měla CASA v Mongolsku přepravit do Gobi B ještě další čtyři koně z národního parku Khustain Nuruu. „Půjde o zdvojený návrat divokých koní. Máme toho velmi mnoho za sebou – a přitom je ještě všechno před námi. Držte nám, prosím, palce!“ prozradil ředitel pražské Zoo Miroslav Bobek těsně před startem.
Koně Převalského v aklimatizační stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově
Vstávali za úsvitu
Odlet čtyř klisen koní Převalského proběhl bez problémů a podle časového harmonogramu. Tým odborníků Zoo Praha začal s přípravou v Dolním Dobřejově již v šest hodin ráno a již v 7:47 byla v přepravní bedně první klisna Nara. Po ní byly naloženy Heia a Reweta a jako poslední, v 9:29, klisna Heilige. Na cestu do Prahy vyrazil konvoj v 10:35 a ve 12:20 dorazil na letiště Kbely. Po nezbytných formalitách byly klisny naloženy do armádního letounu a přesně ve 14:12 CASA se vzácným nákladem na palubě odstartovala.
Na dalekou cestu klisny vyprovodili náměstkyně pražské primátorky Eva Kislingerová, mongolský velvyslanec Dorjadamb Zumberellkham a velitel 24. základny dopravního letectva, plukovník David Klement. Po čtyřech mezipřistáních měly čtyři krásky dorazit na letiště v Bulgan Sumu v neděli v 8:50 letního středoevropského času.
Nakládání do transportního vozu v dolním Dobřejově
Holky mají větší šanci
Do programu byly záměrně vybrány klisny, které mají větší šanci uplatnit se na místě v reprodukci. Koně totiž žijí v přirozeném prostředí v harémech, v jehož čele stojí vždy jeden hřebec, který si své místo musí vybojovat. Hřebec odchovaný v lidské péči by měl menší šanci se uplatnit se v neznámém prostředí a zvítězit nad místními hřebci, kteří prostředí dokonale znají. Mohlo by mu to trvat i několik let. Všechny čtyřnohé dámy jsou tříleté.
Heia, která pochází z německého Döberitzer Heide, je velmi klidná a vyrovnaná, od ostatních se liší výrazným zebrováním na nohách. Vysoká a robustní Reweta ze Zoo v Lipsku je podle chovatelů velmi kontaktní a má přátelskou povahu. Naraz rakouského Grünau, byla již loni na jaře náhradnicí pro předchozí transport. Má neobvykle hustou hřívu a povahově je velmi klidná, přátelská, adaptabilní a dobře vychází s ostatními koňmi. Matkou Heilige, která pochází stejně jako Heia z německého Döberitzer Heide, je klisna Fidorka, která se narodila v roce 2000 v Praze. Mezi dobřejovské klisny se začlenila velmi dobře, v přístupu k lidem je ale zdrženlivější a udržuje si odstup.
Do letadla po speciální rampě
Návrat do volné přírody
Gobi B, která má pro historii koní Převalského jedinečný význam, se rozkládá na devíti tisících čtverečních kilometrů mongolské stepi a pouště. Přísně chráněnou oblastí byla vyhlášena v roce 1975 a v roce 1991 se stala také biosférickou rezervací. Právě odtud se koně Převalského dostali počátkem 20. století do Evropy a právě zde byl koncem 60. let 20. století spatřen poslední divoký kůň. A zde se také nyní nachází těžiště snah o návrat ‘převaláků‘ do volné přírody.
Návrat koní Převalského do Gobi B začal v roce 1992 pod vedením německých a později švýcarských organizací. Na podzim roku 2009 čítala tamní populace přes sto padesát koní, po kruté zimě z přelomu let 2009 až 2010 se ale stav koní dramaticky snížil na pouhých čtyřicet devět. Příchod nepříbuzných zvířat z Evropy proto představuje důležitý krok pro zdravý rozvoj tamní populace. V současné době se počet koní Převalského v Gobi B, kam směřovaly čtyři poslední ‘pražské‘ transporty, zvýšil na 137.
Pohled na nakládání z útrob vojenského letounu CASA
Nejde jenom o transport
Projekt Návrat divokých koní nespočívá pouze v transportu koní Převalského do mongolské Gobi, významnou úlohu hrají také související aktivity Zoo Praha v jihozápadním Mongolsku. Zde byly s přispěním České rozvojové agentury ČR postaveny pozorovací posty pro strážce národního parku Gobi B, vystaveny seníky pro koně, rekonstruována nemocnice ve vesnici Bij, ale také pořízen sněžný skútr. Zoo Praha podporuje místní strážce i materiálně. Pořídila jim terénní vozidla, zprovoznila internetové připojení pro komunikaci s partnery, pořídila dalekohled či veterinární pušku, nutnou k vakcinaci koní.
Na základě špatných zkušeností s horkými léty bez přístupu k pitné vodě, pro kterou strážci musí každý den jezdit do desítky kilometrů vzdálené vesnice, se Zoo Praha rozhodla vybudovat letos pro potřeby koní i strážců, kteří o ně pečují, vrtanou studnu. V Gobi je to ale poměrně nákladná záležitost. Nákup potřebného vybavení a výdaje na expertní služby a část dalších prací přislíbilo uhradit velvyslanectví České republiky v Ulánbátaru, vše ostatní bude financovat Zoo Praha. A s ní i každý z řady dárců, kteří přispěli do kampaně Metr za litr, návštěvníci zoo díky podpoře zřizovatele zoo, Magistrátu hl. m. Prahy (z každé vstupenky jde příspěvek dvě koruny na záchranné projekty Zoo Praha) a společnost Kofola, a. s. (pramenitá voda Rajec).
Na letiště klisny vyprovodili náměstkyně primátorky Eva Kislingerová, mongolský velvyslanec
Dorjadamb Zumberellkham a plukovník David Klement
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská