Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Alarmující: Tisíce seniorů ročně umírají v domovech bez potřebné péče! Co říká stavu našich sociálních zařízení primářka gerontologie Homerová

08.02.2015
Alarmující: Tisíce seniorů ročně umírají v domovech bez potřebné péče! Co říká stavu našich sociálních zařízení primářka gerontologie Homerová

Autor: ČT

Popisek: V některých neregistrovaných zařízeních pro péči o seniory v Česku panují alarmující poměry. O mnohé seniory však skvěle pečují obětavé rodiny, které by si zasloužily podporu od státu, říká primářka Gerontologického centra Iva Holmerová.

V některých neregistrovaných zařízeních pro péči o seniory v Česku panují alarmující poměry, které našim starším spoluobčanům velmi znepříjemňují život. Kontroly ukázaly, že jim má být bráněno v pohybu nebo nemají ku pomoci odpovídající personál. Česko má ale i druhou tvář: Velmi kvalitní zařízení pečující o seniory a především obětavé rodiny, které by si zasloužily podporu od státu. Myslí si to primářka Gerontologického centra Iva Holmerová.

Na špatné zacházení se seniory upozornila ombudsmanka Anna Šabatová a její spolupracovníci. Jde o zařízení, která stojí na pomezí zdravotních a sociálních zařízení, přičemž využívají legislativních mezer k tomu, že nemusí plnit některé standardy. Registrované domovy přitom musí splňovat velmi přísná ustanovení zákona.

Orgány máme, ale neřeší to

„Na díru v zákonu jsme dlouhá léta upozorňovali a jsme rádi, že se toho ujala paní ombudsmanka,“ poznamenala hned na úvod primářka. Ministerstvo práce a sociálních věcí se ale brání, že případné udělení pokuty nemusí mnoho řešit. A jestliže bude zařízení zavřeno, kam půjdou senioři, kteří tam žili? Podle primářky vůbec není pravda, že by se ve všech zařízeních muselo zdlouhavě čekat. „Co nejvíc chybí, jsou takzvané terénní služby, které v mnoha regionech nejsou vůbec,“ podotkla Holmerová.

Další problém tkví v tom, že Česká republika má celou řadu orgánů, které by se nedostatečnými službami pro seniory mohly zabývat, ale nejsou dostatečně vyprofilované. Podle Holmerové by přitom měly kontrolovat konkrétní věci, jaké tam je prostředí, jaký tam je personál, jak se podávají léky a podobně.

Nesmírně důležitá tu zkrátka je součinnost sociální a zdravotní péče. Jenže pro lékaře tato péče často není atraktivní, vzhledem k neuzavřeným dohodám s pojišťovnami a podobně. „My víme, že v těchto zařízeních ročně umírá šest tisíc lidí, aniž by jim byla poskytována adekvátní zdravotní péče,“ vyslovila varovné číslo primářka, které se vztahuje k domovům pro seniory a domovům se zvláštní péčí. A když už je poskytována odpovídající zdravotní péče, připomíná to spíš nemocnici než místo k životu.

„Starší lidé v našem státu se nemají zas až tak dobře a stát by s tím mohl něco udělat,“ pronesla primářka i před kamerami. Není si ale jista tím, zda by správnou cestou byla například regulace cen u služeb, poskytovaných seniorům. Rozhodující roli by tu podle jejího názoru měly hrát obce, které mají k seniorům blíže.

Za nesmírně důležité považuje, aby spolu lépe komunikovaly resorty sociálních věcí a zdravotnictví. Více pozornosti by pak mělo být věnováno programu geriatrie na lékařských fakultách a podobně.

Máme i pozitivní příklady

Posteskla si ale také, že se média zaměřují jen na problémy a skandály, ale už mnohem méně věnují pozornost tomu, že i v Česku máme mnohá zařízení na špičkové úrovni, kde se seniorům dostává kvalitní zdravotní péče, rehabilitace a pěkně organizovaného programu. Liší se to i město od města. V dobrém světle se prý ukazují například Pardubice, Chrudim či Prachatice. Fungují zde donášky obědů, taxi pro seniory a další projekty.

Za pozitivní považuje Holmerová i to, že v Česku lze o seniory pečovat doma, s čímž souvisí i odstupňovaná soustava příspěvků na péči, kterou mohou lidé využívat. Paní primářka ve studiu prozradila, že celých osmdesát procent lidí, kteří potřebují soustavnější péči, je ošetřováno v rodinách. Tato péče je ale poměrně vyčerpávající, takže pečujícím rodinám by se mělo dostat větší podpory ze strany státu. Sociální pracovníci, kteří rozhodují o přidělování příspěvků, ale nejsou schopni zhodnotit zdravotní stav seniorů. Na ten by se prý měl brát větší zřetel.

Současně je třeba podporovat mezigenerační projekty. Šetření totiž ukazují, že děti a mladiství často nemají zkušenost se staršími lidmi a přitom tvrdí, že starší lidi nemají rádi. Pod pojmem starší jsou zahrnuti občané starší pětapadesáti let. „To je trochu děsivé,“ podotkla Holmerová.

Předčasný odchod do důchodu nemusí být nejlepší řešení

V závěru pořadu došlo i na debatu, kdy by se mělo odcházet do důchodu. Naše naděje na dožití je sice kolem osmdesátky, ale v plném zdraví jsme zhruba do šedesáti let věku odchodu do důchodu. Studie prý také ukázaly, že po předčasném odchodu do důchodu se často zhoršují kognitivní neboli poznávací funkce.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Redaktor KL

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace