Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Čeští devianti vypráví: Spoluautorka knihy nám prozradila, jaké to je pracovat s vrahy dětí

02.04.2014
Čeští devianti vypráví: Spoluautorka knihy nám prozradila, jaké to je pracovat s vrahy dětí

Autor: repro

Popisek: Moje zpověď - čeští devianti vypráví, výřez z obálky

ROZHOVOR Kateřina Kantová vystudovala mimo jiné i klinickou psychologii. Po roční stáži v Bohnické psychiatrické léčebně v pavilonu sexuální deviace se rozhodla české čtenáře informovat o tom, že tyto lidi nenajdou jen v televizních zprávách, ale že chodí mezi námi a nesou si s sebou své autentické příběhy. V knize „Moje zpověď - čeští devianti vypráví“ jich najdete hned deset. Spoluautorkou knihy je Vera Renovica. Paní Kantová nám prozradila, zda se mezi pacienty bála nebo jaký je to pocit hovořit s vrahem dítěte.

Vystudovala jste mezinárodní vztahy a klinickou psychologii, tedy dva úplně odlišné obory, co Vás k tomu vedlo?

Mezinárodní vztahy jsem vystudovala proto, že jsem chtěla reprezentovat Českou republiku v zahraničí. Vedl mě k tomu i fakt, že jsem za hranicemi studovala od svých čtrnácti let. Po studiu jsem pracovala v Bruselu, to prostředí mě ale neoslovilo. Proto jsem se rozhodla přehodnotit život a kariéru. Psychologii jsem chtěla studovat vždycky, ale měla jsem pocit, že na to nemám dost životních zkušeností. Díky tomu, že jsem tři roky vedla vlastní jazykovou školu a pracovala s různými druhy lidí, kteří mi v rámci výuky vyprávěli o sobě, jsem získala pocit, že už mám záběr potřebný k tomu si splnit životní sen a věnovat se psychologii naplno. Studium mi pomohlo lépe rozumět lidské duši a jejímu fungování a v oboru jsem se našla. Nyní se věnuji soukromé poradenské činnosti v oblasti osobnostního rozvoje, kde využívám technik pozitivní psychologie.

Dlouho jste žila mimo Českou republiku, proč jste se vrátila?

Stýskalo se mi po Praze, po rodině, po přátelích. Chtěla jsem se vrátit jen na chvíli, ale mezitím jsem si zde založila vlastní rodinu a už jsem tu zůstala. Nicméně dodnes velmi ráda cestuji.

Kdy Vás prvně napadlo napsat knihu Moje zpověď - Čeští devianti vypráví?

Na pavilonu 5 v Bohnické psychiatrické nemocnici, kde se léčí sexuální deviace jsem rok v rámci studijní stáže pracovala. A poznala jsem, že ti lidé a jejich příběhy nejsou jenom krimizprávy v televizi a v novinách. Že skutečně existují a žijí mezi námi. Nápad na knihu v podstatě vznikl nad kávou, s paní nakladatelkou jsme se domluvily, že na českém knižním trhu chybí publikace, kde by byly autentické příběhy bez senzace a zároveň bez příkras. Poté mne seznámila s mojí kolegyní Verou Renovicou, novinářkou. Od začátku jsme si velmi dobře padly do noty a začaly spolu na knize pracovat.

Chodila jste do věznic, případně do léčeben sama? Neměla jste strach?

Pro mě už to v době psaní knihy bylo známé prostředí. Ale musím říci, že i po dobu stáže jsem se díky skvělému personálu a chodu oddělení hned cítila velmi dobře a strach jsem nikdy neměla. Podobně to působilo i na moji spoluautorku, která se mnou na rozhovory s pacienty docházela. A to žádnou podobnou zkušenost předtím neměla.“

Jaké jste měla pocity, když naproti Vám seděl člověk, který například zabil malé dítě?

Každý psycholog musí mít nějaké svoje osobní limity a vědět, s jakými pacienty pracovat může a nemůže. Mám je také. Už od začátku jsem věděla, že toto je v mých silách a že dovedu i s deviantními pacienty pracovat na profesionální úrovni a vnímat jejich problémy a mnohdy otřesnou kriminální historii bez předsudků a negativních pocitů. Ten člověk je vždy v první řadě pacient a já jsem tam proto, abych ho léčila, v případě knihy, abych autenticky zaznamenala jeho příběh, a ne proto, abych ho soudila.

Dala jste prostor pro jakousi zpověď lidem, kteří neměli slitování, proč?

Dovolila bych si vás opravit. Nelze tvrdit, že nemají slitování, spíše obtížně anebo vůbec nezvládají svoje sexuální impulsy. Některým pacientům se podaří díky léčbě získat náhled na to, co udělali a proč a skutečně dělat všechno proto, aby se to neopakovalo a chránit tím své potenciální oběti. V knize se můžete dočíst o pacientech, kteří například právě z tohoto důvodu zvolili kastraci či o muži, který při nutkání k deviantnímu chování opakovaně vyhledává pomoc v pavilonu číslo pět a dobrovolně se soustavně vrací do léčby. Ale zpět k vaší otázce: každý by měl dostat možnost vyjádřit své pohnutky a vysvětlit své činy. A není to samoúčelné. Není to zkratkovitý novinový článek, ale souvislé vyprávění v první osobě. Veřejnost se může díky knize informovat o tom, že tito lidé existují, jací jsou, z jakého prostředí pochází, a jak těžké je žít se sexualitou, která se vymyká normě.

Co si myslíte o případu pana Kramného, který pravděpodobně zavraždil svou ženu a dceru v Egyptě?

Musím přiznat, že tento případ jsem sledovala velmi okrajově, je velmi těžké jej hodnotit případ pouze na základě informací z medií, bez psychologického posudku a bez možnosti s ním mluvit tváří v tvář. I proto, že ctím presumpci neviny, mi nepřipadá správné se k tomu vyjadřovat.

Jsou podle Vás tresty v Česku přiměřené?

V případě deviantů těžko říct. Velmi rozdílné je jejich případy posuzovat jako někdo, kdo si o nich čte v novinách, než jako rodina či rovnou oběť. A já bych na místě rodiny oběti možná také pod tíhou situace volala po vysokém trestu. Jenže... Mnohem důležitější, než dávat vysoké tresty na poptávku, je společnost skutečně chránit. A k tomu více než vazba či vězení přispěje správná léčba a zajištění bezpečného návratu do společnosti.

Co si myslíte o trestu smrti? Zavedla byste jej?

Trest smrti je velmi ošemetné téma. V těch nejbrutálnějších případech bych možná s takovým trestem souhlasila, například u masových vražd a podobně. Na druhou stranu je strašně důležité, aby důkazy byly neprůstřelné a nestalo se to, aby se po letech zjistilo, že byl popraven nevinný člověk.

V posledních týdnech se hovoří o snaze EU sjednotit podmínky sebeobrany po celé EU. S tím, že ideálem by byl model Velké Británie, kde však lidé u sebe nesmí nosit ani pepřový sprej. Přijde Vám to v pořádku?

Toto není problematika, která se mě jako psychoterapeutky týká. Ale musím se přiznat, že pepřový sprej jsem u sebe dříve nosila a ač jsem ho díkybohu nemusela nikdy použít, cítila jsem se díky němu. bezpečněji. Pokud vím, tak po zásahu pepřovým sprejem žádné zásadní zdravotní potíže nehrozí a nevidím důvod, proč by ho obzvláště ženy nosit nemohly.“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .

Vložil: redaktor KL1

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace