Naději pro české onkologické pacienty maří zdravotní pojišťovny. Neproplácejí léčbu v Protonovém centru
25.08.2013
Foto: Archiv
Popisek: České protonové centrum
Protonové centrum na Bulovce (PTC) léčí pacienty s rakovinou již skoro rok. Zatím jsou v provozu dvě ozařovny, postupně budou spuštěny další tři a rovněž se zavede druhá směna v šestidenním pracovním režimu. Tím roční kapacita přesáhne 2 000 pacientů, kteří dostanou šanci být léčeni nejmodernější metodou současnosti, která dává velice dobrou šanci na dlouhý a plnohodnotný život.
Jenomže věc má jeden háček: většinu ze současných pacientů netvoří Češi, jak by se mohlo zdát logické, nýbrž cizinci. A to jak samoplátci, tak ti, kterým léčbu hradí jejich národní zdravotní pojišťovny. Ty české totiž poslaly do pražského centra jen něco málo přes deset pacientů, z toho pět dětí. Z tohoto pohledu se dá hovořit o bojkotu pražského centra tuzemskými pojišťovnami.
Z Prahy jezdí pacienti do Mnichova!
Vladimír Šulc z Proton Therapy Center nám k tomu sdělil: „Nedávno jsem na internetu narazil na blog pacientky, klientky VZP, která právě v těchto dnech absolvuje protonovou terapii. Nikoliv v Praze, nýbrž v Mnichově. Ta paní tam píše, že lékaři v Mnichově velmi dbají na dobrý psychický stav pacientů. A tamní lékař byl prý docela překvapený, že VZP tohle bere na lehkou váhu. Oni sami v Mnichově dost dobře nechápou ty boje s pražským PTC a českými zdravotními pojišťovnami. PTC Praha pro ně není konkurencí, jsou to kolegové. Nechápou, proč jezdí čeští pacienti do Mnichova, když PTC mají doma. Nechápou ani, že se VZP handrkuje o proton-foton léčbu, když je jasně prokazatelné, které druhy rakoviny jsou protonem vhodné léčit a které ne. Diví se, že ta paní čekala tak dlouho, nechápou, kde je problém.“
A dodává: „V tom blogu byl zmíněn další případ, paní s malým chlapcem, který má též na mozku nádor. I v jejich případě je nepochopitelný přístup VZP. Sedmiletý kluk je pohybově hendikepovaný, potřebuje rehabilitace, které není jisté, zda mu zde budou umožněny. Maminka si musí sama zjistit možnosti v Mnichově. VZP se o to nezajímá. Paní má doma ještě ke všemu další dvě děti a jsou z Prahy! V Praze by mohl chlapec chodit ambulantně do PTC, pokračovat s rehabilitacemi a hlavně byl by doma. Co je důležitější pro křehkou dětskou duši, která bojuje s rakovinou, než být obklopen láskou svých blízkých?“
PTC léčí levněji než Němci
Vladimír Šulc k případu, zmíněnému na blogu, jen ještě poznamenal, že VZP ani neprojevila zájem vyjednat možnost jeho léčby v Praze. Chlapec, o kterém je řeč, bydlí čtvrt hodiny dojezdem od pražského protonového centra. Je závislý na nutných rehabilitacích, které Mnichov nezajišťuje. Do Německa byl poslán, aniž VZP vůbec poptala cenu jeho léčby v Praze.
Právě cena protonové terapie je často zmiňovaným tématem. V konkrétních diagnózách (karcinom prostaty a plic) nabídlo pražské centrum u vybraných raných stádií cenu dokonce pod konvenční (fotonovou) léčbou. V odpovědi na pořád omílaný paušál mnichovského centra pak PTC předložilo podklady zaručující, že u mixu vybraných diagnóz vychází průměrná cena hluboko pod údajným půl milionem v Německu.
Protonová léčba je neoddiskutovatelně přínosná
Ale ani do zahraničí čeští pacienti hromadně necestují. A to v době, kdy na rozdíl od většiny okolních států, které svá centra teprve budují, mohli mít Češi obrovskou výhodu dostupnosti nejlepší péče doma. Nemluvě o tom, že protonová terapie dokáže v horizontu dalších let ušetřit systému další stamiliony, která jsou jinak vynakládány na zmírnění doživotních nežádoucích vedlejších účinků metod léčby používaných do současnosti.
Dnes opravdu žádný skutečný odborník nepochybuje o tom, že u vybraných diagnóz dětských pacientů je protonová terapie neoddiskutovatelně přínosná. Závěry Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky (SROBF) hovoří minimálně o 100 dětech ročně, které by rozhodně měly podstoupit léčbu pomocí protonového svazku.
„Z tohoto pohledu je trestuhodné nevyužít možnosti léčit děti v domácím prostředí na technicky nejvyspělejších přístrojích, které jsou vývojově deset let před vybavením kupříkladu tolik vychvalovaného mnichovského Rinecker Proton Therapy Center. Z vlastních zkušeností víme, že pro psychiku dětí je rovněž důležité zajistit během terapie přítomnost celé rodiny, nemluvě o jazykové bariéře, kterou děti snášejí ještě hůře než dospělí,“ okomentoval neochotu českých pojišťoven Vladimír Šulc.
Protonová léčba je šetrnější než ozařování
Při nedávné návštěvě pražského centra řekl jeden z nejvýznamnějších radiačních onkologů, profesor James Metz, z pensylvánského centra, jehož dveřmi prochází denně přes 100 pacientů absolvujících protonovou léčbu: „Mohu směle tvrdit, že protonová léčba je léčbou budoucnosti, u většiny dětských nádorů však léčbou dneška. Nechápu, proč doktoři dobrovolně posílají děti na klasické ozařování, když máme k dispozici účinnější a bezpečnější metodu. Pražské protonové centrum nabízí špičkovou péči a tu nejnovější technologii, která je dnes dostupná.” Lékaři z Onkologického centra MD Andersona v Texasu na letošním výročním zasedání Americké onkologické společnosti publikovali šokující výsledky srovnávající protonovou a fotonovou terapii v léčbě dětských mozkových nádorů z hlediska snížení inteligence po prodělané radioterapii. Analýza ukázala, že IQ dětí léčených současnou radioterapií se snižuje po dobu tří let od ozáření o 10,3 bodů za rok. Po protonové terapii zůstává po dobu tří let IQ stabilní, se snížením pouze o 0,1 bodu ročně.
Protonová terapie je jednoznačně vhodná a přínosnější než konvenční metoda pro nejméně 3 000 českých pacientů ročně. I po dosažení plné kapacity centra tedy bude muset probíhat selekce, komu se této léčby dostane a komu nikoliv. Pokud bude ovšem ponechána tato volba na současném vedení největší zdravotní pojišťovny, bude výsledek jasný: Češi budou z léčby vyloučení a v Praze se budou léčit cizinci. A to není dobrá zpráva.
Vložil: Anička Vančová