Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kamenné náhrobky, umělé květiny nebo plastové urny? Tak ty jsou v Lese vzpomínek zakázány

02.11.2018
Kamenné náhrobky, umělé květiny nebo plastové urny? Tak ty jsou v Lese vzpomínek zakázány

Autor: lesvzpominek.cz

Popisek: Moderní pohřeb v lese vzpomínek

V dušičkovém období především vzpomínáme na naše blízké i vzdálenější zesnulé příbuzné a kamarády. Někdo z nás se ale možná v tomto čase také zamýšlí na tím, jak by mělo být s jeho tělem naloženo, až přetne cílovou pásku svého žití. Všechny nás to čeká a vyhnutí není.

Donedávna byly v podstatě jen dvě legální možnosti, pohřeb na klasickém hřbitově nebo kremace s rozptylovou loučkou či uložením popela v takzvaném kolumbáriu. Od roku 2015 mají ale lidé, kterým připadají tyto zavedené způsoby příliš konvenční a neosobní, ještě jednu možnost. Díky iniciativě Blanky Dobešové a Moniky Suchánské mohou spočinout v takzvaném Lese vzpomínek.

Netradiční rozloučení

Pozůstalí zde ukládají své příbuzné, respektive jejich popel, v ekologické urně k vybranému památnému stromu, nebo smíchají popel s hlínou a vysypou jej přímo ke kořenům daného stromu. Žádné čtyři chladné a sterilní stěny obřadní síně, poslední rozloučení se zde koná mezi šumícími a pestře zbarvenými stromy. Stejně netradiční jako je samotné místo, je i obřad posledního rozloučení.

„Nemáme jednoho smutečního řečníka, s pozůstalými se scházíme u pískovcové skořápky, kde může každý zapálit za zemřelého svíčku a zavzpomínat na to, jaký to byl člověk a co pro něho znamenal,“ říká jedna ze zakladatelek Lesa vzpomínek a zároveň prvního ekologického hřbitova v České republice Blanka Dobešová.

Rozjímat nebo zahrát na kytaru? Je to na vás

Poslední rozloučení nemá v Lese vzpomínek žádný přesně stanovený řád, je jen na pozůstalých, jakým směrem obřad povedou. „Mohou v klidu postát, předčítat básně a úryvky z oblíbené knihy zemřelého, nebo uspořádat piknik s občerstvením a hrou na hudební nástroje,“ říká Blanka Dobešová. Lidé mohou také zemřelému blízkému člověku napsat vzkaz na papírek, který se zavěsí na stromy u obřadního místa.

V Lese vzpomínek, který je součástí ďáblického hřbitova v Praze, byste také marně hledali kamenné či jiné náhrobky. Ty jsou zde zapovězené, stejně jako například umělé květiny a plastové urny. Namísto náhrobků je na strom zavěšena malá destička se jménem nebo přezdívkou zemřelého člověka a letopočtem narození a úmrtí.

Volná ruka

Les vzpomínek oslavil letos třetí rok svého fungování. Za nápadem stojí právě Blanka Dobešová a Monika Suchánská, které sepsaly o alternativním pohřbívání své vysokoškolské akademické práce. „Čekaly jsme, že k realizaci naší myšlenky povede dlouhá cesta, ale vše bylo jinak. Naší studie si povšiml vedoucí Pražských městských hřbitovů Martin Červený a dal nám prakticky volnou ruku. Poprvé jsme se byly na hřbitově v Ďáblicích podívat někdy koncem roku 2012. První uložení ostatků k památnému stromu se konalo v červnu 2015. Rodina uložila k památné lípě ostatky své babičky,“ vzpomíná na začátky prvního českého ekologického hřbitova usměvavá Blanka Dobešová.

Láska k přírodě

Zájem o alternativní pohřbívání přitom předčil všechna jejich očekávání. Do konce října letošního roku proběhlo v Lese vzpomínek přes 230 smutečních obřadů. „Nedá se přitom říci, že by některá sociální skupina převažovala, k poslednímu odpočinku ukládáme ostatky lidí bohatých i chudých, mladých i starších,“ podotýká Blanka Dobešová. Jeden společný ukazatel však přeci jen nachází. „Snad všichni pozůstalí se shodují, že jejich blízký zemřelý člověk měl rád přírodu a přál si k ní mít blízko i po své smrti,“ dodává spoluzakladatelka a správkyně Lesa vzpomínek Blanka Dobešová.

Pokud si nyní říkáte, že takovéto poslední spočinutí by se vám také líbilo, podívejte se na stránky Lesa vzpomínek, kde se dozvíte více informací o netradičním ekologickém pohřbívání.

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace