Emigrace, pronásledování StB, smrt vymodleného dítěte… Odvrácená tvář slávy legendární české krasobruslařky... Tajnosti slavných

Autor: ČT

Popisek: Od sametové revoluce se Ája vrací pravidelně domů, vždycky ale pouze na krátkou návštěvu

Vozila tituly, a tak soudruzi chtěli, aby předčasně skončila s kariérou v zájmu ruského krasobruslení. Ája Vrzáňová však raději poslechla svého tatínka. Život slavné hvězdy ale nebyl tak velkolepý, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Její zážitky a dramatické životní zlomy by vydaly na celý román. Sportovní legenda, dvojnásobná mistryně světa a čtyřnásobná mistryně Československa debutovala na mistrovství světa ve švýcarském Davosu v roce 1947, kde si všechny příznivce krasobruslení získala svou nádhernou roznožkou. Jenže se musela tvrdě poprat se vším těžkým, co jí sláva i její odvrácená tvář přinesly – s emigrací, pronásledováním estébáky, smrtí vytouženého dítěte, odloučením od rodiny… Dnes se velmi ráda vrací do vlasti a aktivně se věnuje nadační práci.

Mladičká krasobruslařská naděje na pražské Štvanici

Odmalička dřela jako kůň

Dráha královny ledu, která se narodila 16. května 1931 v Praze, započala na zimním stadionu na pražské Štvanici. Bylo jí teprve sedm let, když začala s tvrdým tréninkem. Na led vstávala ve čtyři ráno, pak do školy a znovu na trénink. „Maminka udělala nějaký placky a čajíček jsem měla nebo kakao nebo něco takovýho a šly jsme na led. A to byl otevřený stadion a zima, dávaly jsme noviny do bruslařských bot, jestli si dovedete představit, protože noviny jsou teplý,“ řekla v rozhovoru pro BBC. V sedm večer padala únavou a druhý den nanovo. Tvrdý dril, který jí ‘naordinovala‘ cílevědomá maminka, se ale vyplatil. V pouhých sedmnácti letech se Ája poprvé stala v roce 1949 mistryní světa a o rok později titul obhájila.

Kariéry se odmítla vzdát

Komunistický režim chtěl jejího mimořádného talentu využít a rozhodli se poslat ji do Sovětského svazu, aby tam trénovala začínající krasobruslaře. „Vůbec tam neměli bruslaře, krasobruslení tam bylo v plenkách. Pro ně bylo strašně důležitý, aby bruslaři vyhrávali jako hokejisté,“ zavzpomínala na osudové období, které následně změnilo celý její život. Psal se rok 1950 a Ája s aktivní kariérou rozhodně ještě nechtěla skončit.

V jejím rozhodnutí ji podporovali i rodiče, především otec, který ji tehdy přímo vyzval k emigraci. „Tatínek mě vzal na Karlův most, protože se bál, že jsme doma odposloucháváni, a tam mi řekl: Ať už titul (titul mistryně světa v krasobruslení v Londýně v roce 1950) obhájíš, nebo ne, zůstaň tam.“ A tak devatenáctiletá Ája opravdu požádala v Anglii o politický azyl. Místo idylky a brzkého shledání s rodiči však zažívala drama, tehdejší komunističtí funkcionáři se nemohli smířit s tím, že nadějná sportovkyně zůstala v kapitalistické cizině, a neustálým sledováním a výhružkami se ji snažili donutit k návratu.

Osud postavil devatenáctiletou mistryni před radikální rozhodnutí

Vyčítala si, že rozbila rodinu

V Londýně se Ája dlouho neohřála a přesídlila do USA. V Americe pokračovala ve své profesní kariéře, působila v lední revue, vydělávala obrovské peníze a Amerika jí klečela u nohou. Teprve tehdy jí došlo, jaké nebezpečí museli její rodiče doma podstoupit. Působila v nejlepší revue, byla hvězda se zástupy fanoušků u šaten a užívala si to. Jenže potom ji čekal návrat do hotelu, kde byla sama. „Cítila jsem se unavená, toužila do sebe nalít horký čaj, vlézt si do postele a spát až do časného rána,“ vyprávěla. „Vydatný spánek byl pro mě ale nedostižný sen. Moji noční běsi mi nedovolili spát, pohrávali si se mnou. Vzpomínala jsem na maminku s tátou a vyčítala si, že rozdělení rodiny je má vina.“

Její situace se zlepšila, když za ní do USA přijela maminka. Ájin život se stabilizoval a po několika letech se za nimi dostal i otec. Rodina ale za dceřin úspěch zaplatila nejvyšší daň. Po třech měsících v Americe tatínek oznámil ženě a dceři, že se vrací domů. Neovládá řeč, vše kolem je příliš hektické a neuchopitelné. Svět, v němž se tak výborně dokázaly etablovat jeho žena a dcera, byl pro něj nepřijatelný. To bylo naposledy, co se viděli jako rodina. Až po revoluci přiletěla Ája po letech do Prahy a zamířila okamžitě k tatínkovu hrobu.

Na soukromí jí nezbýval čas

Léta jela na plný plyn, takže jí na soukromý život vůbec nezbýval čas. Se svým manželem se seznámila až v osmatřicet letech a na vlastní rodinu začala pomýšlet příliš pozdě. V New Yorku potkala Čechoameričana Pavla Steindlera, který byl majitelem šesti restaurací a vynikající šéfkuchař. „První tři měsíce našeho vztahu jsem jela na velice náročné turné. Do každého města, kam jsme přijeli, mi Pavel poslal ohromnou kytici!“ vyprávěla Ája.

Zbožňovaná hvězda nejlepší americké lední revue

V roce 1969 se za Pavla provdala, brzy po svatbě otěhotněla a manželé se těšili na příchod dcerky. Bohužel v osmém měsíci těhotenství se ukázalo, že není s miminkem všechno v pořádku, a po předčasném porodu holčička zemřela. Po smrti dítěte ji maminka učila bolestnou pravdu přijmout. Donutila ji zvednout se v porodnici z postele, dojít do pavilonu zdravých novorozenců. Ája tam vedle ní stála a musela se na zdravá mimina dívat. Maminka jí tehdy vysvětlila, že jedině takovým přímým způsobem může svou bolest zvládnout. Jen tím, že do ní půjde natvrdo. Na další dítě už ale manželé i vzhledem k věku rezignovali.

Pozdní návraty domů

Po osmnácti letech manželství Steindler podlehl rakovině a po pádu komunistického režimu se legendární krasobruslařka konečně vrátila domů, i když pouze na krátké návštěvy a vánoční svátky, které tráví u své nejlepší přítelkyně Svatavy Chalupské. „Z rodiny už nikoho nemám, všichni odešli. Ale manžel je nejenom na Štědrý večer, ale pořád v myšlenkách se mnou, a tak to bude navždy,“ dodala legenda, která významně přispěla ke slávě českého krasobruslení.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská