Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Sotva se narodí malá paovce, ihned šplhá po skalách! Přestože je venku mráz, Zoo hlásí jaro, rodí se nová mláďata a ředitelův miláček Kvída, hrabáč kapský, má narozky

07.02.2015
Sotva se narodí malá paovce, ihned šplhá po skalách! Přestože je venku mráz, Zoo hlásí jaro, rodí se nová mláďata a ředitelův miláček Kvída, hrabáč kapský, má narozky

Autor: Zoo Praha

Popisek: Silné drápy prozradí, že Kvída dokáže skvěle hrabat, knoflíkovitý konec čenichu zase napoví, že ráda ryje v půdě.

FOTOGALERIE Přestože jaro ještě ani nezačalo klepat na dveře, v Zoo Praha už se rodí nová mláďata. A rovnou dvojčata! Nedávno je porodila samice paovce hřivnaté přímo na plošinách skalní stěny. A aby toho nebylo málo, o pár dnů později se stádo paovcí rozrostlo o další čerstvě narozené mládě… To ale není zdaleka jediná novinka ze Zoo. Chovatelé mají radost, že párek mravenečníků začal „pracovat“ na mláděti, i slonice Janita je březí, bouřlivé námluvy, prohánění soků a boje o samičky probíhá i v unikátní pouštní expozici Kattakum.

Nadílka u paovcí hřivnatých

Mláďata paovcí jsou velmi šikovná a od začátku jsou na skále jako doma. Hned po porodu dokážou bez jediného zaváhání šplhat po příkrých srázech. Návštěvníci mohou sledovat dovádění malých paovcí v přírodním skalnatém výběhu v jižní části areálu.

Paovce hřivnatá připomíná svým vzhledem i způsobem života spíše kozy, i když podle biochemických studií je blíže příbuzná ovcím. Samci mají impozantní rohy, které dosahují délky více než 70 centimetrů a dlouhou hřívu splývající až skoro k zemi. Samice jsou menší a mají také mnohem menší rohy. V Zoo Praha se každý rok narodí kolem 15 mláďat.

Vzácný přímorožec Damián odcestoval do Afriky

Damián, roční přímorožec beisa odchovaný v pražské Zoo, odcestoval do přírodní rezervace v Džibutsku. Transport proběhl v pořádku a Damián se tak už prohání po východoafrickém chráněném území. Společně se samicemi vytvoří v rezervaci chovnou skupinu s cílem rozšířit řady těchto chráněných antilop.

Samec beisy odcestoval do východní Afriky v rámci projektu místních organizací na ochranu biodiverzity. Společný projekt asociace DECAN  a ZooParc Beauval, který vznikl v roce 2005, se snaží na 30 hektarové ploše chránit místní ohrožené druhy velkých savců.

„Kromě zeber Grévyho a osla somálského je to i přímorožec beisa. V této etapě se z Evropy prvně přivážejí jedinci, se kterými se počítá do chovu. Doufáme tedy, že i díky našemu Damiánovi by se v budoucnu mohly tyto pouštní antilopy na chráněném území rozmnožit,“ říká zoologický náměstek Zoo Praha Jaroslav Šimek.

Pražská Zoo začala beisy chovat v roce 1960, tehdy se je však nepodařilo rozmnožit. K obnovení chovu došlo v roce 2000 a první mládě přišlo na svět o rok později. Damián se narodil 4. února 2014 samici Roxaně. Beisy obývají území Etiopie, Eritrei, Somálska, Súdánu, Ugandy a Keni. Jako všichni přímorožci mají dlouhé, výrazné rohy. Beisy mají krátkou šedou srst, s výjimkou břicha, která mají bílá. Vzhled zvířete doplňují černé pruhy podél břicha, na nohou a hlavě. Mají vyvinuté účinné mechanismy, které jim pomáhají přizpůsobit se vysokým teplotám i nedostatku vody. Jsou dokonce schopné pít jednou za čtyři dny. Ohrožené jsou především proto, že značná část populace přežívá mimo chráněná území a je tak ohrožena pytláctvím.

Dočká se Zoo malého mravenečníka?

Celkem tři měsíce trvalo, než v sobě Ella s Hannibalem našli zalíbení. Poprvé se tito mravenečníci velcí potkali ve výběhu na počátku listopadu. Od té doby proběhlo několik pokusů o jejich spojování, které začaly přinášet výsledky. Dvojice se nedávno poprvé pářila a to hned několikrát.

Samotnému páření předcházelo několikaměsíční oťukávání. Hannibal to neměl zpočátku vůbec jednoduché, protože je Ella větší než on, často ho tak při jeho pokusech o sblížení odháněla. Poprvé se nechala „přesvědčit“ koncem ledna.

Odhadnout, zda dvouletá Ella mohla hned napoprvé zabřeznout, je velmi složité. Pro obě zvířata jde o jejich první páření, takže svou úlohu může hrát i určitá nezkušenost. Pokud by se ale opravdu podařilo, prvního mláděte by se Zoo Praha mohla dočkat zhruba za půl roku (březost mravenečníků trvá mezi 170 až 180 dny).

V pražské zoo byli první mravenečníci chováni již od začátku 50. let, s přestávkou mezi roky 1982 a 1997. Ella s Hannibalem do zoo přišli v červnu 2014. Za tu dobu se bohužel nepodařilo mravenečníky rozmnožit, o to větší radost bychom měli z úspěšného zabřeznutí Elly.

Kvída slaví své 10. narozeniny

Samice hrabáče kapského Kvída oslavila své desáté narozeniny. Popřát jí přišel i sám ředitel pražské Zoo Miroslav Bobek, který se netají, že je Kvída jedním z jeho nejoblíbenějších zvířat. A protože je tato labužnická pohodářka opravdu výraznou tváří Zoo, rozhodli se jí v Troji na tento víkend připravit pořádnou narozeninovou oslavu, na kterou zvou širokou veřejnost!

Návštěvníci mohou přijít popřát Kvídě k jejím kulatinám v sobotu 7. února do Afrického domu. Oslava bude probíhat od 13.00 hodin a nebude chybět ani narozeninový dárek: enrichmentové krmítko s moučnými červy v podobě proutěného kuželu inspirovaného tvarem termitišť.

Kvída se narodila 1. února 2005 v holandské Zoo Arnhem a do Prahy přišla na konci května 2006. Její oficiální jméno zní Quote, chovatelé si ji však pro její přátelskou povahu přejmenovali. Její nejoblíbenější pochoutkou jsou červi.

Víc se o životě těchto netradičně vypadajících tvorů dozvědí návštěvníci v rámci Kvídiných narozeninových oslav příští víkend. V Africkém domě ukážou průvodci například ukázky oblíbené potravy hrabáčů, lidé se také mohou těšit na komentovaná setkání, která budou po celou příští sobotu i neděli probíhat každou hodinu.

Slonice Janita je březí!

Jedenáctiletá slonice Janita, kterou pražská Zoo v roce 2012 získala spolu s o rok mladší Tamarou ze Srí Lanky, je březí. Potvrdily to analýzy vzorků krve. Otcem očekávaného slůněte je býk Mekong, který – vyprovokován přítomností dalšího samce - Janitu v létě několikrát úspěšně pářil. Narození slůněte lze očekávat na sklonku jara roku 2016.

„Můžeme se těšit na další slůně v Zoo Praha. To první se narodilo Donně, která k nám ovšem přišla už ve vysokém stádiu březosti. Janitin potomek by se tak mohl stát prvním opravdu stoprocentně pražským slůnětem. Byl by to další významný mezník ve více než osmdesátileté historii naší zoologické zahrady,“ prozrazuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Janita je v současné chvíli v první fázi březosti, která u slonic trvá zhruba 22 měsíců. V očekávání je vůbec poprvé. „U sloních prvorodiček je úspěšnost odchovů jen asi poloviční. Zažijeme tedy ještě hodně napětí a nejistoty,“ zdůrazňuje kurátor chovu slonů Pavel Brandl.

Chovatelé si začali poprvé všímat změn v Janitině chování v září. Zdálo se jim také zvláštní, že o Janitu - na rozdíl od Tamary - nejeví zájem nově příchozí samec Ankhor. Definitivně pak březost potvrdily krevní testy, které odhalily vysokou hladinu hormonu progesteronu indikující březost. Dalším příznakem jsou zvětšené mléčné žlázy.

Janita se narodila 17. října 2004 a její jméno znamená plodná. Společně s její nevlastní sestrou Tamarou je v roce 2012 pražské zoo věnovala po více než dvouletém diplomatickém jednání srílanská vláda. „Když jsme je tehdy přiváželi armádním herculesem ze Srí Lanky, doufali jsme právě v to, že se u nás obě tyto mladé slonice stanou matkami. V případě Janity se tato naděje začíná naplňovat,“ dodává ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

Navzdory mrazům vládne v pražské Zoo jaro

Bouřlivé námluvy, prohánění soků a boje o samičky. To vše se v těchto dnech odehrává v unikátní pouštní expozici Kattakum v pražské zoo. Přestože v Česku vládne mrazivé počasí a jaro ještě zdaleka nezačalo klepat na dveře, její obyvatelé se už probudili ze zimního spánku. Návštěvníkům se tak nabízí netradiční podívaná jak ze skutečné středoasijské pouště.

Námluvy a páření musí obyvatelé středoasijské expozice Kattakum stihnout relativně v krátkém čase. Na rozdíl od ostatních zvířat mají na celý proces rozmnožování, včetně pestrých a vysilujících námluv, jen několik málo měsíců. Letní vedra totiž tráví pouštní plazi převážně v úkrytech a v písku, v zimě pak upadají do zimního spánku. „O to bouřlivější je jejich současná aktivita. Při ní se samci pouštních ještěrů často odívají do pestrého zásnubního šatu a předvádějí celou paletu imponujícího chování. Ať už poskakování, stáčení ocásků, prohánění soků i potenciálních partnerek, ritualizované kousání nebo „klikování“ spočívající v rychlém pokyvování přední části těla. Každý druh se honosí jiným rituálem a různé druhy, byť jsou si vzhledově podobné, si navzájem nijak nevadí,“ vysvětluje kurátor plazů a obojživelníků pražské Zoo Petr Velenský. 

Expozici Kattakum, představující ekosystém středoasijské pouště, najdou návštěvníci uprostřed Pavilonu šelem a plazů ve spodní části pražské Zoo. Pohromadě zde žije celkem osm druhů středoasijských ještěrů společně se želvou stepní a želvou hvězdnatou. „Podstatnou část unikátní expozice tvoří tzv. středoasijský barchan, tedy duna navátého písku. Nikde jinde na světě terárium s tímto společenstvem živočichů nenajdete,“ přibližuje kurátor.

Přestože se jednotliví obyvatelé pouštního terária odlišují ve svém životním stylu, potkat by se mohli i ve svém přirozeném prostředí. „My se pokoušíme všem vyjít vstříc a ty správné podmínky jim tady vymodelovat. A zdá se, že se nám to daří,“ říká nadšeně Petr Velenský, který za projektem unikátního terária stojí. Všechny druhy zvířat, které v pouštní expozici žijí a které se mohly rozmnožit, se totiž v krátké době skutečně rozmnožily. Za jeden z největších úspěchů přitom považuje loňský odchov trnorepa mezopotámského, kterého Zoo Praha rozmnožila vůbec jako první na světě.

A jaro začali v těchto dnech přivolávat také ptačí obyvatelé pražské Zoo, kteří už začali snášet vejce. Brzy by se tak zahrada mohla dočkat mláďat například u orlů kamčatských nebo flétnáků australských. Snůšku zaznamenali chovatelé také u krásných, dnes kriticky ohrožených loriů balijských. Těchto krásných papoušků rychle ubývá především kvůli tlaku turistického ruchu a odchytu pro trh s domácími mazlíčky. V současnosti snad zbývá několik desítek až stovek jedinců na ostrově Lombok. Na Bali již byl lori balijský pravděpodobně vyhuben. O to větší radost mají chovatelé z každého úspěšného odchovu.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová

Tagy
zoo,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace