Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Honza Komínek má Dobré zprávy: delší čupřina mu slušela víc, zato od epizodních míří k větším rolím. VIP skandály a aférky

08.11.2022
Honza Komínek má Dobré zprávy: delší čupřina mu slušela víc, zato od epizodních míří k větším rolím. VIP skandály a aférky

Foto: Se svolením Jan Kořínek (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Jan Kořínek na letošním snímku

Z dětských rolí v reklamách vyrostl Jan Komínek v pohledného mladého muže, hojně obsazovaného do filmů i seriálů. Ne vždy dětské hvězdičky, půvabné především svou přirozeností před kamerou, dospějí ve zdatné dospělé herce. Janu Komínkovi se to podařilo, i když konzervatoř nedokončil.

Pod kšticí hustých hnědých vlasů mu jiskří velké veselé modré oči a divačky při pohledu na něj jihnou. Kromě pohledné tváře se může pochlubit i štíhlou atletickou postavou, ale především temperamentem, se kterým s lehkostí přechází z role do role. Nepatří mezi předčasně zralé herce pro charakterní role, klukovský šmrnc mu ale umožňuje zahrát si prince v pohádkách, mladistvého fotbalistu, záchranáře a teď i zlobivého kuchtíka v Dobrých zprávách. V posledních pár letech jde z role do role, protože pěkných mladých kluků prostě na plátně i v televizi není nikdy dost.

 

Dobré zprávy: hlavní role hrají Natálie Halouzková (Bára Beránková) a Vladimír Polívka (Ondřej Toman). Seriál líčí příběh vesnické dívky Báry, která získá stáž v redakci Dobrých zpráv, které obdivuje, a tím si začne plnit své sny. Nejen díky ní tak diváci uvidí to, co se děje za kamerami, když jsou vypnuté. Dobré zprávy, pro které bylo postaveno speciální televizní studio, se natáčejí v ateliérech v Holešovicích, a rozhodně nebudou ochuzeny o televizní profese, o které se postarají – hodinová manželka Alžbeta Stanková (Hermína Hesová – na snímku), rosnička Mirek Šimůnek (Marián Tleskač), bratři pekaři Jan Komínek (Tadeáš Tyl – na snímku) a Tomáš Weber (Tobiáš Tyl), Igor Chmela (Karel Kunc) se svou talkshow Host Karla Kunce, produkční Vladimír Polívka (Ondřej Toman), maskér Míra Nosek (Julda Kmoch) nebo bývalý válečný reportér Vojtěch Vodochodský (Petr) a spousta dalších. Foto FTV Prima

Před kamerou se otrkal už ve čtyřech letech

Tak malé děcko se samo nerozhoduje, takže u Honzy Komínka sehrála zásadní roli maminka. Když mu byly čtyři, viděla někde plakát, že castingová agentura hledá děti do reklamy a přihlásila syna na konkurz. Tak se stal tváří tehdy slavné cestovní kanceláře Fischer, a protože se nejen líbil, ale režisérům se s ním také dobře pracovalo, přišly reklamy další. A nakonec i nabídka na roli v seriálu Horákovi, kde se poprvé musel učit delší texty. Nebylo to úplně snadné, ale pomáhala maminka: „Když jsem v deseti začal hrát v Horákových, neměl jsem tušení, jak se točí seriál, nevěděl jsem, jak na to. Dost to zadrhávalo. Bez maminky, která mi s učením pomáhala, bych asi pohořel. S každým natáčením se to zlepšovalo. Poslední krizi jsem měl asi v patnácti na natáčení Ať žijí rytíři! Dnes jsem už naštěstí, co se týče textů, bezproblémový,“ líčí osmadvacetiletý herec své škobrtavé začátky.

 

Klukovská role ve filmu Ať žijí rytíři! Foto Česká televize

Kofola mu vzala Mattoniho

Nabídky na reklamu chodily stále. Co si budeme povídat – pro mladého herce je to příležitost vydělat si slušné peníze, když zrovna nemá jinou práci. Jenže ne vždy se všechno sejde tak, jak si člověk přeje. Z reklamy na Kofolu znal svého času Jana Komínka každý, znali ho bohužel ale i hlavní sponzoři seriálu Já, Mattoni. A tak, i když byl v konkurzu vybrán pro mladou tvář hlavní role, přišla nečekaně zpráva, že z konkurenčních důvodů prostě Mattoniho hrát nebude. „Myslím, že to bylo nefér, ale už se tím nezabývám. Takové věci jsou docela běžné, hercům se stává, že je vyberou do projektu a těsně před natáčením řeknou, že jsou moc vysocí/mladí/staří, a je po roli. Je to hodně stresující, když do poslední chvíle člověk neví, zda práci, na kterou udělal konkurz a počítá s ní, bude skutečně dělat,“ trochu si povzdechl nad nečekanými zlomy v pracovním kalendáři.

 

V reklamě na džíny Lewis: delší vlasy mu sluší

Chtěl být vojákem jako jeho předkové

Pradědeček bojoval na Dukle, dědeček byl voják z povolání. Jako kluk vyrůstal Honza na vyprávění o válečných hrdinstvích a historkách z vojny. „Úcta k uniformě je ve mně od dětství a vlastenectví pro mě není prázdný pojem. Vždycky jsem si vážil lidí, kteří dokázali obětavě pomáhat a bránit ostatní proti bezpráví. Nějakou extremistickou militantní ideologii však nevyznávám,“ líčí herec, jak by se mu bylo zamlouvalo nosit vojenskou uniformu. Dokonce jako asi jeden z mála mladých mužů tvrdí, že by vojenská služba měla být aspoň půl roku povinná. „Povinná vojna by podle mě měla být aspoň na půl roku. Považuju za šílené, že v případě jakéhokoliv konfliktu tu máme statisíce zdravých mladých lidí, kteří vůbec nejsou připraveni bránit svoji vlast. Mohli bychom na to ošklivě dojet, něco by se s tím podle mě mělo dělat.“ Herectví ale dostalo v jeho životě přednost, a tak zůstalo jen u military – Honza je skautem se zbraní s všestranným výcvikem bojové způsobilosti.

 

V pohádce Pravý rytíř, foto Česká televize

Fyzičku si udržuje na střechách s tátou

Otec Komínek má firmu, která dělá výškové práce. Honza tak nepotřebuje posilovnu, stačí mu, když jde tátovi pomáhat třeba na střechu. Dokonce říká, že kdyby bylo nejhůř, dokázal by se v otcově firmě uživit. Ani natáčení seriálů ale není pro třasořitky. „Víte, hodně lidí si myslí, že hraní není žádná pořádná práce. Občas pomáhám tatínkovi, který má malou firmu na výškové práce. Opravuje fasády, střechy. Když potřebuje pomoct, přijdu. Nevisím sice na laně, ale zvládnu nýtování plechů, natírání fasády, zaslepování, izolace. Musím říct, že jeden natáčecí den, kdy absolvuju deset obrazů, je mnohem víc vyčerpávající než den s tátou na střeše,“ vzpomíná třeba na natáčení seriálu Anatomie života, kde hrál záchranáře a náročných scén si užil dost.

 

PR foto k Anatomii života, foto TV Nova

Z epizodních postav do centra dění

V Anatomii života se objevoval pravidelně, stejně jako před tím třeba v seriálu Krejzovi. Kromě toho si zahrál dlouhou řadu epizodních postav v nejrůznějších seriálech. Teď se stal televizním kuchařem v Dobrých zprávách, kde se spolu se svým kolegou stará o to, aby se zpravodajci nenudili, protože neustále vymýšlejí nějaké nečekané akce. Hlavní hrdinku uvítali tím, že jí připlácli na tvář dort – moc jí to sice nepobavilo, ale co už, legrace musí být, i když u toho někdo skřípe zuby. Zpravodajství totiž není žádná lidumilská selanka.

 

S hereckými kolegy letos v létě při představení nového seriálu Dobré zprávy, foto FTV Prima

Swing je velká láska

Jan Komínek propadl žánru pro dnešní mladé lidi trochu nečekanému. Miluje swing. A protože je dobrý muzikant, spolupracuje už delší čas s Orchestrem Karla Vlacha. „Zpívám tam s Rozárkou Havelkovou (dcera herce a swingaře Ondřeje Havelky). Swing miluju, stejně tak dobu první republiky. Svůj první a poslední koncert jsem měl předloni na Žofíně na jednom plese. Pak to přerušila korona,“ posteskl si začátkem loňského roku. Příležitost zazpívat si mu dalo také divadlo, hrál v Pěně dní v La Fabrice i v Národním divadle v představení V rytmu swingu buší srdce mé. A tak kdo ví, možná ho nakonec v Dobrých zprávách uslyšíme i zpívat… 

Amerikánka ve filmu a (stále ještě) v divadle

V těchto dnech se v divadle Jatka 78 dočkal soubor nečekaného rozhodnutí. Představení Amerikánka je příběh dívky, která v 80. a 90. letech minulého století prošla hned několika dětskými domovy a pěstounskou péčí, ale nikdy neztratila naději, že třeba někde na druhém konci světa čeká někdo, komu na ní záleží. Neustále vyprodané představení, ve kterém už několik let excelují Tereza Ramba a Eliška Křenková, měl mít v listopadu derniéru, nakonec se ale režisér Viktor Tauš rozhodl, že když diváci stále chtějí inscenaci vidět, bude se hrát dál. „Proč nehrajeme dál, když pořád chodí lidi? Zeptala jsem se Viktora smutně. Viktor se zeptal Petra Ostrouchova, Petr Elišky a tak dále, až se celý tým shodl, že bez Amerikánky na divadle nemůžeme být. Kvůli lidem, kteří pořád chodí, třeba popáté nebo pojedenácté. Jezdí ze všech koutů země. A kvůli sobě. Protože Amerikánka není divadlo. Je to životní postoj. Málo věcí mi udělalo letos větší radost než to, že budeme pokračovat,“ svěřila se představitelka hlavní role Tereza Ramba.  

 

Eliška Křenková a Tereza Ramba s novou knihou, foto Bioscop

Viktor Tauš zároveň dotočil filmovou verzi příběhu, která bude přece jen trochu jiná než divadelní představení. Divadelní Amerikánka je především o slově. Je to vyprávěný příběh, který
si musí každý divák představit sám. Film je vizuálním spektáklem, který příběh vypráví skrze obrazy fantazie malé dívky. V divadle hrají všechny postavy Tereza Ramba a Eliška Křenková, ve filmu vystupuje 250 dětí, z čehož čtyřicet hraje výrazné postavy. Divadlo vypráví osm let v
životě Amerikánky, film vypráví čtyřicet let jejího života. Je to neuvěřitelně pestrý kaleidoskop obrazů vzpomínek, které formují dívenku v ženu. Tak představuje filmovou verzi Bioscop, který ji brzy uvede do kin. 

Mirai a olympionici burcují děti ke sportu

Výjimečnou hodinu tělocviku zažily děti jedné pražské základní školy. V rámci projektu Sazka olympijský víceboj – Trénink s olympioniky je navštívili úspěšní čeští sportovci, kteří si s nimi v rámci vyučování přijeli zasportovat. Dorazili běžkyně Kristiina Mäki, zápasnice Adéla Hanzlíčková, pětibojař David Svoboda, ale také velký milovník sportu, zpěvák Mirai Navrátil. Ten sice není profesionálním sportovcem, ale skoro veškerý volný čas tráví sportováním. „Nejvíce mě baví raketové sporty. Když jsem byl mladší, hrál jsem závodně tenis a trávil hodně času na kurtech. V poslední době mě zasáhl trend paddle tenisu, moc lidí ho tady ale zatím nezná,“ prozradil hudebník z Beskyd, který také často a rád chodí po horách. „V roce 2020, když byl covid a nebylo co dělat, jsem se dokonce hecnul a absolvoval závod Beskydská sedmička, který je 101 kiláků.“

 

Mirai se vítá s dětmi. Foto Brainzone

Cílem projektu Sazka olympijský víceboj je do často méně oblíbených hodin tělocviku přinášet zábavnější formu pohybu a tím motivovat děti k tomu, aby se sport stal přirozenou součástí jejich životů. „Mě osobně hrozně bavilo dávat góly, získávat fifteeny. Ani tak mě nemotivovalo získat pohár nebo nějakou odměnu, ale prostě čistá prostá dětská radost z vítězství a hry,“ poznamenal Mirai, jenž se aktuálně s kapelou chystá na turné po největších hokejových halách po celé ČR a na další O2 arenu. 

Šedesátiny Olympiku

Skupina Olympic v příštím roce slaví neuvěřitelné výročí – šedesát let existence. Takovým jubileem se zatím nepyšnila v historii české hudební scény snad žádná kapela s výjimkou Spiritual Kvintetu. K této výjimečné příležitosti přichystala skupina několik velkých překvapení pro své fanoušky. Exkluzivní limitovaný 5LP box, muzikál Okno mé lásky, poštovní známku, eurobankovku i Respect Tour Olympic 60 – Vlak, co nikde nestaví.

 

Olympic 1969, foto Supraphon / Oto Dlabola

Kromě turné se fanoušci skupiny Olympic asi nejvíc těší na muzikál Okno mé lásky v divadle Broadway. Nejedná se o příběh konkrétního zpěváka, muzikanta či jeho souboru, ale již nesmrtelné songy provázejí jinak dramatické osudy imaginárních postav. Originální nahrávky ze stejnojmenného muzikálu vychází na 2CD a 1LP. Celkem dvacet šest skladeb na CD a dvanáct na LP představuje (až na jedinou výjimku) průřez Jandovou autorskou tvorbou od poloviny šedesátých let do současnosti.

 

Olympic 2022, foto Supraphon / Matěj Třešňák 

Respect Tour Olympic 60 – Vlak, co nikde nestaví bude probíhat po celé České i Slovenské republice a začíná koncertem 18. listopadu v pražské Lucerně. Vstupenky lze zakoupit na webových stránkách skupiny.

Zdroj: CSFD, Prima TV, Nova TV, Česká televize, Novinky.cz, Osobnosti.cz, Bioscop, Brainzone, Supraphon

 

Vložil: Ela Nováková