Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Totalitní nenávist se vyřádila i na tenisových kurtech: Sedmdesát let od likvidace slavného LTC. Co zaujalo Jiřího Macků

30.09.2020
Totalitní nenávist se vyřádila i na tenisových kurtech: Sedmdesát let od likvidace slavného LTC. Co zaujalo Jiřího Macků

Autor: Archiv autora (stejně jako snímky v článku, není-li uvedeno jinak)

Popisek: Na novém centrkurtu LTC se v roce 1936 hrály zápasy Davisova poháru proti Francii a Novému Zélandu. V pozadí fronta činžáků v ulici U Letenského sadu

FOTO Na sklonku roku 1903 bylo v Praze oznámeno, že na letenské pláni ve stínu Letenských sadů, kousek od Letenského zámečku, a ještě méně od fotbalové tribuny již slavné letenské fotbalové Slavie, přímo v sousedství několika desítek kurtů letenského Spolku pro sport české mládeže, vznikne z iniciativy studentů právnické fakulty nový klub, jež se hodlá věnovat novému stále populárnějšímu sportu:

„Již dávno jevila se potřeba zorganizovati tennisové společnosti, hrající na Letné. Když byly vykonány předběžné práce, bylo dáno sdružení tomuto jméno Akademický lawn-tennisový cercle,“ oznámil tisk.

Začátky na písečných dvorcích tréninkového hřiště fotbalistů

K zakládajícím členům patřil i kníže Schwarzenberg či potomci prof. T. G. Masaryka, synové Jan a Herbert i dcera Olga, jejichž rodinným trenérem byl tehdy teprve devítiletý Karel Koželuh, pozdější sláva světového tenisu. Klubová činnost se rozběhla s prvními týdny roku 1904. Na rušné ustavující valné hromadě 7. února mohl zvolený předseda p. Frána s uspokojením konstatovat, že „všechny roztržky nadále jsou odklizeny“. Bylo schváleno, že všichni se stanou i členy SK Slavia, jejíž hokejisté budou reprezentovat tenis LTC.

 

Po návratu z emigrace se již Olga Masaryková k tenisu nevrátila a stala se tajemnicí svého otce

Výborové schůze konaly se poté pravidelně po hostincích a kavárnách. Na první U Holečků v Klimentské bylo mj. konstatováno, že dva týdny po konání valné hromady bylo na členských příspěvcích vybráno 296 k. 40 h. Následující u vyhlášených Pinkasů jmenovala delegaci, která měla na výboru SK Slavia apelovat na dodržení termínu úpravu pěti courtů; tréninkové hřiště fotbalistů se totiž mělo změnit na sportovní plochu pro tenisty LTC a hokejisty Slavie. Znovu U Holečků byly koncem března schváleny klubové červeno-žluté barvy, a především oznámení o zahájení premiérové saisony na 3. dubna.

Ač na výsluní, přesto ve stínu

Na své dny slávy si však ještě musel nový ´cercle´ neboli kroužek ještě počkat. Tenisovým králem byl v té době I. Český lawn-tennisový klub, jenž anabázi po vltavských ostrovech Židovském a Střeleckém definitivně v roce 1903 uzavřel na třetím, Velkých Benátkách neboli Štvanici. Jeho hráč Čístecký se stal prvním mistrem Zemí koruny české, bratři Zdeněk a Ladislav Žemlové sbírali vavříny i na Mistrovství Rakouska. Ze štvanických kurtů pocházela také sedmička reprezentantů na OH 1912 ve Stockholmu, kde Ladislav vybojoval čtvrté místo a získal zlatý pohár ´za nejkrásnější hru´.

 

Všední den na courtech LTC někdy v roce 1910. V pozadí nároží ulic Letohradské a Nad Ferdinandovou štolou

Ač nahoře na pláni, přesto byl výsledky studentský LTC ještě dlouho ve stínu ostrovního I. ČLTK. Ovšem pouze v pánské kategorii, na Letné totiž do tenisové slávy vyrůstala mladičká Olga Masaryková. Když LTC pořádal v roce 1906 první mezinárodní turnaj (229 účastníků!), stala se teprve třináctiletá dcera pana profesora dvojnásobnou mistryní zemí Koruny české. Své postavení si udržela až do začátku I. světové války, kdy odešla se svým otcem do emigrace.

Nejslavnější sportovní přestup Letné

Skutečné období slávy však začalo až ve druhé polovině 20. let, když už došlo ke změně názvu z ´cercle´ na ´club´. A začalo kuriózně: zatímco u prvních kroků po založení stáli hokejisté SK Slavie, u těch nejvýznamnějších pro změnu hokejisté AC Sparty. Stalo se v roce 1927, kdy do mimořádnosti svého fotbalu zahledění bafuňáři Athletic Clubu začali ostentativně přehlížet ostatní sporty. V hokejovém odboru si starší totiž vytvořili partičku, a protože v tehdejším pojetí boje nebylo problém v pouhé šestici odehrát celé utkání, na mladé nezbylo místo. Když těm došla trpělivost pouze postávat v závějích shrabaného sněhu kolem ledové plochy, kývli na nabídku ze sousedního LTC; pro Josefa Malečka a Jiřího Tožičku to navíc znamenalo rozvíjet se i po tenisové stránce. Navíc tenisový odbor Sparty s nimi opustila i Marie Koželuhová, jedna ze slavné sportovní rodiny; nedlouho po přestupu se v roce 1929 stala vítězkou Mezinárodního mistrovství ČSR ve dvouhře.

 

Na LTC se mezi válkami představila celá světová elita, i nejlepší hráči té doby Suzanne Lenglenová a Big ´Bill´ Tilden

Lawn-tennis Club se záhy stal jedním z nejlepších hokejových týmů Evropy a hlavním dodavatelem reprezentace. Maleček se v meziválečném období zúčastnil dokonce devíti světových šampionátů (Tožička pěti) a dvou olympiád, podílel se na třech titulech mistrů Evropy. Byl považován za nejlepšího hráče kontinentu a jako první Evropan dostal nabídku přestoupit do NHL, což ovšem pro své obchodní aktivity odmítl. Mezi tenisovými deblisty patřil do nejlepší evropské desítky.

A potom se nad vším zatáhla únorová mračna…

Ještě než na pražském dláždění zaduněla bagančata jednotek Lidových milicí, reprezentovali v Moskvě čs. elitu této tradiční sportovní vzájemně se doplňující kombinace tenisté I. ČLTK a hokejisté LTC. Vzpomíná Augustin Bubník: „Jednoho dne nás svolali do hotelového pokoje poslechnout si z Prahy projev předsedy vlády Gottwalda. Když skončil, všichni mlčeli. Jarda Drobný, už znalý světoběžník, se najednou otočil od okna a pronesl věštecká slova, na která snad už nikdo nikdy nezapomněl: „Tak, pánové, dejte na mě: všechno je v hajzlu!““

A bylo. Pár dní poté jako první sportovec emigroval Maleček, postupně se přidávali další, za ´sprosté zrádce dělnické třídy´ byla označena nad kanálem La Manche tragicky zahynuvší šestice členů hokejové reprezentace, v zahraničí poté zůstali i O. Zábrodský se Slámou a tenisté Drobný, Černík, Matouš, Straubeová a Koželuhová…           

Nešťastný rok československého sportu

Tenis, v očích nových vládců buržoasní kratochvíle elit, politiků, právníků, průmyslníků, šlechty a finančníků, byl na odpis. Emigrace reprezentační party kolem Drobného vedla k rozhodnutí odhlásit Československo z Davis Cupu, náhradou měl být turnaj o Štít únorového vítězství.

V červnu tragického roku 1950, nedlouho po likvidaci hokejových šampionů a tragické smrti tenisového profesionálního mistra světa Karla Koželuha, píše Rudé právo: „Tennis není dnes již výsadou těch, pro něž tento sport znamenal zaměstnání nebo ukrácení dlouhé chvíle, ale je pro naše pracující odpočinkem, rekreací a zdrojem k načerpání nových sil do další socialistické práce.“

 

Karel Čefelín byl členem LTC od roku 1941. Záchrana klubové vlajky byl jeden z jeho největších sportovních úspěchů. Foto Jiří Macků

To už ani oba sporty LTC Praha neexistovaly, tenis byl organizačně násilně zařazený do Dynama Praha, tělovýchovné jednoty nedaleko se vypínajícího kachlíkového ministerstva vnitra. V létě toho nešťastného roku se nedaleko klubovny rozhořel táborák, založený funkcionáři Dynama, v němž měly zmizet všechny připomínky slavného klubu. Jeho sekretář a bývalý hráč Karel Čefelín dorazil ještě včas, aby z plamenů vytáhl alespoň nějakou dokumentaci, část fotoarchívu a klubovou vlajku.

 

I nad sportovním klubem lze vynést rozsudek smrti

Přesně před 70 roky, 10. října 1950, v době procesu s hokejisty, záznam o zániku potvrdil definitivní krok komunistické likvidace světoznámého klubu.

 

Vložil: Jiří Macků

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace