Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Festivalové Vary 2018

Festivalové Vary 2018

Jako každý rok sledujeme dění na festivalu jako ostříž

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Proč ho pořád svlékají? To já ňadra klidně ukážu, říká Matáskův parťák. Po třicítce to prý jde dolů, mládí je fuč

23.02.2018
Proč ho pořád svlékají? To já ňadra klidně ukážu, říká Matáskův parťák. Po třicítce to prý jde dolů, mládí je fuč

Autor: TV Prima

Popisek: Igor Orozovič s Matáskem: V Poldovi jim scénář předepsal rvačku

Herec Igor Orozovič září v současné době coby parťák Davida Matáska v seriálu Polda. U Karla Šípa se ale mluvilo hlavně o tom, že se v mnoha představeních objevil nahý, nebo aspoň polonahý.

Karel Šíp hned na začátku narazil na to, že je jeho postava k vidění hned v několika představeních: „Ta legenda je trochu pravdivá. Není pravda, že se rád svléknu. Je ale pravda, že jsem hrál hodně inscenací, kde mě svlékali,“ řekl mu Igor Orozovič. Ten má to štěstí, že na své postavě nemusí nijak  pracovat: „Nějak moc na sobě nemakám. Žiju takovým stylem, že nemám ani čas přibrat. Teď ale po té třicítce začínám cítit věk, jde to dolů. Pociťuju, že ta vitalita toho mládí je pryč,“ svěřil se Karlu Šípovi. Nicméně si nemyslí, že by hraní polonahý tolik herců odmítalo: „To říkají hlavně holky, že nebudou takové role přijímat, mají ňadra. To já ňadra klidně ukážu,“ smál se. 

Igor Orozovič v Poldovi

Naše rodina je divočina

Podle jeho netradičního jména je jasné, že Igor má předky mimo Českou republiku: „Můj dědeček je bosenský Srb. Už dlouho žije v Čechách a já jsem se narodil normálně v Praze v Podolí. Prezentuju se jako Pražák,“ připomněl Karlu Šípovi a dodal: „Můj děda říká, geny nevyčůráš. Nevím, do jaké míry je to, že jsem cholerický, těmi geny, nebo ne. Ale je fakt, když se sejdeme na Vánoce celá rodinka, tak je to divočina.“ 

Chtěl léčit zvířata

Ačkoliv je dnes Igor velmi zaměstnaný herec, původně se chtěl stát někým úplně jiným: „Hercem jsem nechtěl být vždy, chtěl jsem být veterinář. Proto jsem šel i na gymnázium, ta touha byla silná, nebyl to jen dětský sen, jako třeba být popelář. Měl jsem spoustu domácích zvířat. Odebíral jsem časopisy, pak se to ale pohnulo někam jinam,“ uvedl ve Všechnoparty a přidal ještě další důvod, proč skončil u herectví: „K herectví mě přivedla asi neschopnost na ty přírodovědné předměty, matiky, fyziky, toho jsem se trochu bál. Mě strašili tím, že na veterině tyhle předměty jsou. Možná, že zbytečně a že jsem si zkazil život,“ dodal se smíchem. K herectví vedla cesta přes vysokou školu: „Mám základní školu, gymnázium, potom jsem byl dva roky na konzervatoři na muzikálovém herectví a potom jsem šel na DAMU na činoherní herectví,“ popsal svoji cestu. 

V nekonečných seriálech nehraje

Svět nekonečných seriálů ho prý zatím míjí: „Kdysi jsem se mihl v Ordinaci, ale ohlídal jsem si, aby to byla jen krátká rolička. Tam jsem hrál pacienta. Měl jsem sarkom v koleni, byl jsem sportovec a bál jsem se, že mi nohu amputují,“ připomněl Karlu Šípovi. Seriály ale nestíhá ani sledovat: „Každý herec touží po kvalitní filmové roli, která zůstane, protože to divadlo je hrozně pomíjivé. Což má své kouzlo, ale většina herců by chtěla být nějak zvěčněna. Teď je otázka, v čem to bude, aby se sešla nabídka s časem. S tím, že je těch seriálů tolik. Spousta skvělých věcí vzniká na internetu. Já nemám televizi a ani to nestíhám sledovat.“ 

Jak to stíhá?

Přes všechnu pomíjivost je Igor hlavně nadšený divadelní herec, který toho stíhá neuvěřitelně mnoho: „Teď hrajeme ve Studiu 2, v Národním už to mělo derniéru, jmenuje se to Les. Tam hraju zištného mladíka,“ popsal hru, ve které je jeho protihráčkou Iva Janžurová. Vidět ho můžeme ale ještě jinde: „Máme takový kabaret Calambour, je to slovní hříčka. Básnická figura, typ rýmu. Když něco zní stejně nebo podobně, ale znamená to něco jiného. Lidi baví už devět let, je to legrace. My máme pořád vyprodáno,“ říká o představení, které dal dohromady se spolužáky z DAMU. Tím ale výčet rozhodně nekončí: „My jsme teď měli čerstvou premiéru představení Noční sezóna. To mám rád, hlavní roli v tom hraje Jana Preissová. Triptich Di voce to je hodně muzikantské představení, jsou tam tři příběhy, jeden je z pravěku. O tom, jak by tehdy ten ideál krásy úplně jiný. Tehdy ta hubená vyrýsovaná holka je za největší ohyzdu a Věstonická Venuše je ideál krásy. Pak je tam jeden muzikál, který si dělá srandu z kriminálních příběhů, pak je to opera Streptokok.“

 

Přítelkyni nezapřel

Není se čemu divit, že na svoje soukromí příliš času nemá: „Teď jsem měl takové období, že jsem to nestíhal. Vždycky jsem se snažil vybojovat v létě nějakou tu cestu do zahraničí. Rád jezdím pryč, poznávat jiné kraje. Autostopem. Mám dvě party kamarádů, s jednou jezdíme do hor, s druhou do Etiopie, Arménie, do takových míst,“ prohlásil ve Všechnoparty. Sám ale není, přítelkyni přiznal a uvedl jednoduché důvody: „Žiju, to bych byl jinak blázen!“ 

 

Igor Orozovič oslavil třiatřicáté narozeniny, patří mezi nejvytíženější herce své generace. Jeho talent dokládají i ocenění a nominace na ně. Tak například v roce 2011 byl nominován na Cenu Alfréda Radoka 2011 v kategorii Talent. Dále byl nominován na Thálii v kategorii muzikál za Faraona v představení Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť,  v roce 2015 za činoherní roli Jiřího Traxlera v inscenaci V rytmu swingu buší srdce mé (Národní divadlo Praha). Ve filmu debutoval ve snímku Anglické jahody, hrál také ve Fotografovi, nebo v Miladě. 

Vložil: Michaela Špačková

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace