Velkolepá událost v pražské Tróji se dá přirovnat k zázraku. Je to kluk jako buk, vedle gigantické maminky ale vypadá jako plyšáček na hraní. Podívejte se na fotky úplně čerstvého slůňátka
09.10.2016
Foto: Petr Hamerník/ZOO Praha
Popisek: ¨Slonice Tamara porodila v pátek 8. října 2016 své první slůně
FOTOGALERIE Slonice Tamara, která žije v pražské zoologické zahradě ve skupině s Janitou a Maxem, v pátek ve dnes ve 20.10 hodin velmi rychle porodila. Mládě je v pořádku a ošetřovatelé napjatě čekali, až začne pít. Jde o samečka; jeho otcem je Ankhor.
Sloní stádo v Zoo Praha se během jednoho roku rozrostlo o dalšího sloního samečka. Malé slůně se má čile k světu, hned po narození se začalo stavět na zpočátku ještě vratké nožky a po pár hodinách již sálo mléko od matky.
Porod téměř dvanáctileté slonice Tamary proběhl rychle a bez problémů. Asistovala u něj i slonice Janita s půlročním Maxem. Pro něj bylo narození nového slůněte velkým zpestřením a hned v něm viděl možného partnera na hraní. Na to si ale ještě bude muset pár dní počkat, než malý sloní chlapeček trochu zesílí. Všichni návštěvnici však již mohou nový přírůstek ve sloním stádě pozorovat v Pavilonu slonů na vlastní oči.
Ve stádu panuje matriarchát
Sloni jsou dlouhověká, velice inteligentní zvířata s věhlasnou pamětí a vzájemnými pouty, která trvají často celý život. Jejich společenské uspořádání patří mezi savci k nejsložitějším. Stádo slonic vede starší samice, která už mnoho zažila – matriarcha. Její bohaté zkušenosti a znalosti, nabyté s věkem, mají pro všechny neocenitelnou hodnotu, proto se ostatní slonice jejímu úsudku ochotně podvolují.
Základní společenskou jednotkou slonů je matka s několika různě starými mláďaty. Tyto nejužší rodinky občas putují o samotě, i tehdy ale zůstávají alespoň na dálku v kontaktu s příslušnicemi širší rodiny, ke kterým je vážou silná citová pouta. Pokud to podmínky umožní, spojují se s nimi do větších stád.
Se sokem se samec nepárá
Dominantní samec přichází vždy na několik měsíců v roce do takzvaného mustu. Tehdy je pod vlivem pohlavních hormonů podrážděný a útočný, připravený zahnat jakéhokoliv soka na ústup, a pátrá po vhodných partnerkách. Leckdy za nimi putuje i na velké vzdálenosti. Sloní samci se nejčastěji páří v období mustu, zplodit potomky však mohou i jindy. Typickými znaky samce v mustu jsou naběhlé žlázy na spáncích, ze kterých vytéká zvláštní sekret, a nepřetržité odkapávání moči.
Dospělí samci se mohou zdržovat ve volnějších skupinách, většinou ale žijí samotářsky. Přesto mají vždy o svých sousedech přesný přehled a dobře znají své místo na společenském žebříčku. Vážné potyčky jsou proto vzácné – při sporu se obvykle podřízený samec sám stáhne. Vzájemné postavení si sloní mladíci ujasňují hravým zápasením, při němž se přetlačují choboty. Stejně probíhají i boje mezi dospělými, které jsou však mnohem důraznější.
Dva oddělené světy
Když se narodí slůně, celý jeho další život je předurčen tím, ke kterému pohlaví náleží. Sloní samička ho prožije v semknuté skupině svých příbuzných. Samec ale musí z rodného stáda odejít mezi třináctým až patnáctým rokem, jakmile začne dospívat, a jeho další život je leckdy poměrně osamělý.
Sloni se sice dorozumívají především zvuky a pachy, velký význam však v jejich životě mají i doteky. Na uvítanou se například chobotem dotýkají tlamy druhého jedince v jakési obdobě lidského polibku. Pohlazení chobotem je zase nejjednodušším způsobem, jak zklidnit rozrušené mládě.
(zdroj: zoopraha.cz)
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská