Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Deset let jsme začleňovali Romy. Jak všichni vědí, s nulovým výsledkem. Nezvládl to Kocáb, nepovede se to Dienstbierovi... A z problému bude pohroma, píše komentátor

15.09.2015
Deset let jsme začleňovali Romy. Jak všichni vědí, s nulovým výsledkem. Nezvládl to Kocáb, nepovede se to Dienstbierovi... A z problému bude pohroma, píše komentátor

Foto: ČT

Popisek: V romských ghettech vyrůstá nová generace, která již nic jiného nezná. Jejich začleňování bude tím obtížnější

Zlepšit vzdělávání, zaměstnanost, bydlení i zdraví Romů. K tomu se v roce 2005 zavázalo osm států střední a východní Evropy. Připojily se další čtyři země i různé mezinárodní instituce. A výsledek?

Výsledky dekády romské inkluze shrnul ve svém článku pro časopis Reflex komentátor Jan Jandourek. Podle ministra Jiřího Dienstbiera se sice podařilo shromáždit odborníky z univerzit, neziskových organizací, úřadů i institucí, nedostatečné ale bylo financování. Tedy výsledek nikde. „Kdyby se ale měly uzavřít sázky, jak to dopadne, pochybuji, že by si někdo vsadil vlastní peníze na úspěch, a to včetně aktérů,“ podotkl Jandourek. Neznamená to ale podle něj, že by nemělo význam investovat do začlenění Romů do většinové společnosti, ale spíš že problém je natolik hluboký, že si s ním vlastně nikdo neví rady.

Ani na otázku, zda je tedy česká společnost opravdu rasistická, je odpověď mnohem složitější. Odpůrci poukazují na to, že se Vietnamci začlenil. Přes některé výstřelky jsou už částí naší společnosti a jejich přítomnost nekončí jen u večerek. Tak jakýpak rasismus. Problémy s Romy navíc stále neúspěšně řeší prakticky celá Evropa. „Cizina nás kritizuje za rasismus, ale jak tam Romové vyrazí, hned nám kvůli tomu obnoví víza, takže sami je tam taky nechtějí. A navíc Romové ani nejsou jiná rasa, jsou to taky Indoevropané,“ poukazuje autor článku.

Jak je to tedy s tou diskriminací?

Kritikové poukazují na selekci do zvláštních škol, na to, že Rom nedostane práci, někteří lidé mu nechtějí ani pronajmout byt, přestože konkrétního zájemce ani neznají. Stesky po časech, kdy „komunisti donutili cikány pracovat a byl klid“ jsou podle Jandourka samozřejmě mýtus. I tenkrát se řešila ‘cikánská otázka‘ a taky se ji vyřešit nepodařilo. Za komunistů ale existovalo právo na práci, zaručené zákonem, a tak Romové končili v podřadných zaměstnáních a s jejich častějším kriminálním jednáním se společnost potýkala i tehdy. „Pouze vykřikovat, že zákony platí pro všechny, je celkem dost zbytečné. To platily vždycky. Proto taky tolik Romů sedí v base. Pokud si někdo myslí, že pomůže, když se zavřou všichni, je utopista,“ dodává Jandourek.

Napětí se dál stupňuje a řešení je v nedohlednu. „Vzorce chování se přenášejí z jedné generace na druhou a my jsme po roce 1989 už prakticky celou jednu romskou generaci ztratili,“ upozorňuje Jandourek. „Přerušit přenášení destruktivních vzorců z jedné generace na druhou by bylo možné jen pomocí nějakého patriarchální opatření, například zavedením speciálních škol internátního typu, kde by děti trávily aspoň část týdne a získaly jiné návyky. Jenže to by zase narazilo na obhájce lidských práv. Taky je jasné, kolik by to stálo a že by se do takových zařízení mnoho pracovníků za bídnou mzdu nehrnulo. Tohle je skutečně otázka peněz.“

Demografická katastrofa na severu Čech

Účastníci Shromáždění členů hospodářské komory Ústí nad Labem počátkem června upozornili, že v Ústí nad Labem i jiných městech hrozí demografická katastrofa, která je možná již nevyhnutelná. Negativní imigrace nepřizpůsobivých či jen sociálně slabých přímo souvisí s emigrací obyvatel těchto měst. Většina mladé generace, která vystudovala na kvalitních vysokých školách, se snaží z regionu vystěhovat nebo se do něj nevrací. Stejná situace jako v Ústí je i na Mostecku a v dalších městech. Ceny nemovitostí jsou na minimální úrovni a investice do nich se nevyplácejí. „Jak můžeme vidět v některých městech USA, Francie, Švédska a v dalších zemích, ten slušnější a méně agresivní živel je vždy vytlačen,“ připomněli členové Okresní hospodářské komory v otevřeném dopisu politikům i občanům regionu. „Abychom mohli problém popsat, musíme zjistit jeho důkladný popis, tzn. udělat například kvalifikovaný odhad romské populace v okrese Ústí nad Labem a jinde. Tato činnost nemůže být diskriminační, neboť i sama Evropská unie nás nutí počítat romské děti ve školách.“

Současné opatrné našlapování kolem problému rozhodně není podle členů OHK řešením. „Nemusíme nic vymýšlet, stačí jenom opsat to, co připravuje David Cameron ve Velké Británii. Pro začátek by stačilo začít vyplácet stejné sociální dávky jako na Slovensku (odpadne motivace ke stěhování), okamžitě přestat dávat dotace na ubytovny, zastropovat sociální dávky u dětí (například u počtu tří) atd. Ihned by se dalo zařídit, aby armáda začala plnit i svoji vnitřní funkci, tzn. pomáhat při policejní službě na ulici. Armáda může začít toto dělat neodkladně, a městům by to přineslo velké úspory. Strážní služba ve vyloučených lokalitách by byla ideální praktickou přípravou.“

Pohroma je na spadnutí

Podle Jandourka by mohly samozřejmě pomoci i různé sociální projekty ze strany církví a dalších institucí. Jenže pokud chceme napomoci začleňování určité skupiny lidí do společnosti, vyvstává tu především základní problém. Jak přesvědčit Romy samotné, aby chtěli spolupracovat? Bez toho se můžeme klidně vyhlásit třeba celé století romské inkluze, pořádat konference, na nichž si odborníci skvěle porozumějí, a po sto letech zjistíme, že jsme tam, kde jsme byli. Nebo že jsme na tom ještě hůř – upozorňuje Jandourek. Navíc nám již na dveře klepou další sociální problémy. Technologický pokrok postupně sebere lidem už i tu nejjednodušší fyzickou práci, a pokud vůbec nějaká zbude, lze očekávat, že se o ni budou velmi intenzivně ucházet noví přistěhovalci z Jihu, kterých se na Evropu již nyní valí statisíce. „Máme nejspíš poslední příležitost ještě něco udělat. Pak se z problému stane pohroma a bude jí nejspíš navždy,“ varuje Jan Jandourek.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace