Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zdá se, že maršál má na bronzové hlavě pragolaktos. Kardinál a novinář, kauza Koněv potřetí. Přečetli jsme

11.09.2019
Zdá se, že maršál má na bronzové hlavě pragolaktos. Kardinál a novinář, kauza Koněv potřetí. Přečetli jsme

Autor: Facebook

Popisek: Maršál pod plachtou

Kauza pomníku maršála Koněva na Praze 6 neutichá, vyjádřil se k tomu snad i Rumcajs v jičínském lese… I Krajské listy přinesly již dva články na toto téma – a měly za to, že tím to končí a budou se věnovat důležitějším problémům, které hýbou českou mediální scénou, třeba otázce, zda ženská příjmení přechylovat, anebo ne. Jenže v úterý se k neuralgickému bodu historie – byl maršál Koněv padouch, nebo hrdina – vyjádřili i dva muži, kteří mne poňoukli k článku třetímu, tentokráte již opravdu poslednímu… Začal český primas, kardinál Dominik Duka, na svém blogu na serveru Aktuálně.cz. A pokračoval novinář Ivan Brezina. Ten sice není hlavou českých katolíků, zato je špičkový publicista (mnohými milován, mnohými zatracován, z čehož si málo dělá), jehož uznávám kvůli jedné věci – faktům. Tvrdým faktům. On, pokud již něco napíše (pokud to tedy není humor černější než thér – je třeba též autorem dost drsného vtipu, kdy k poslední fotografii herce Jana Třísky, sedícímu na rantlu Karlova mostu, připsal poznámku ´Dycky Most!´), dá si tu práci a opatří svůj názor neprůstřelnými argumenty. Což žeru. Ty fóry taky, přiznávám.

„Když občas sleduji počínání našich obecních zastupitelstev a jejich bezradného přístupu k památníkům, nemohu se ubránit nerudovsky laděné otázce ´Kam s ním‘. Není tomu ani několik měsíců, jako spíše týdnů, co Prahou rezonovala otázka vztyčení Mariánského sloupu,“ poznamenal ve svém blogu na serveru Aktuálně.cz Dominik Duka.

„Nyní se nám tu vyrojilo téma pomníku maršála Koněva, velitele vojsk Rudé armády, která osvobodila většinu Československa od nacistické totality, hrdiny ČSSR, osvoboditele koncentračního tábora Osvětim, zachranitele Krakova. Válečného hrdiny, který se ale také podílel na perzekucích vůči kozáckému povstání, potlačení maďarského povstání v roce 1956, výstavbě Berlínské zdi a svůj podíl měl i na okupaci Československa v roce 1968. Kam s ním tedy, nabízí se logická otázka v rovině konkrétní i abstraktní,“ dodal Duka a uvedl, že je dalek toho, aby se pokoušel rozsoudit poměrně složitý spor, do něhož by spíše měli promluvit historici, váleční veteráni, ale také oběti komunistické totality. 

Jediná pravda v historii? 

„Přijde mi však pro naši zemi symptomatické, že si s pomníky a sochami příliš poradit neumíme. Jako malý kluk jsem byl přítomný odstraňování pomníku Tomáše Garrigue Masaryka v Hradci Králové. Dodnes mám v hlavě výjev fanatických svazáků, kteří nejprve ovázali sochu za krk lanem a pak ji za velikého jásotu povalili na zem. Pamětníci pak jejich počínání srovnávali s fanatismem typickým pro nacistické bojůvky na konci třicátých let. Nepočínáme si občas při pravidelně se opakujícím boření ´starých pořádků‘ obdobně?“ zeptal se závěrem, kdy dodal, že v historii je jen jedna pravda, která se udála, a tu nezměníme, i kdybychom předělali všechny pomníky, které na našem území stojí. 

Koněv zločinný systém spoluvytvářel

Na Facebooku Ivana Breziny vyšel text, který anoncuje jeho příspěvek ke kauze, jež vyjde v sobotní příloze MFDnes Víkend: „Naposledy ke Koněvovu pomníku. V sobotním Víkendu MFD vyjde text, ve kterém jsem s pomocí řady historických pramenů shrnul příběh přinejmenším velmi kontroverzního sovětského maršála. Jen v pár bodech to nejpodstatnější: Koněv nebyl jen voják, ale i jeden z vrcholných sovětských politiků (jen namátkou třeba kandidát ÚV KSSS). Neplnil tedy jen rozkazy, ale i sám spoluvytvářel zločinný systém, který má podle odhadů celosvětově na svědomí až 100 milionů lidských životů. Tedy asi čtyřikrát víc, než nacismus a fašismus dohromady,“ píše Brezina.

Čechům že nic neudělal?

A Brezina pokračuje: „„Koněv Čechům nic neudělal,“ prohlásila teď jeho dcera Natalja. Jenže právě na Koněvův přímý rozkaz sovětská letadla 9. května 1945 zasypala řadu českých měst bombami. Den po podepsání kapitulace tak zcela zbytečně zemřelo asi 1 300 českých civilistů. Jen pro srovnání – během Pražského povstání padlo 2 898 Čechů. Koněv má tedy na svědomí skoro polovinu jiných Čechů. Viz odkaz na studii Michala Plavce ZDE.

V letech 1955 – 1960 byl Koněv vrchním velitelem Varšavské smlouvy. Agresivní pakt komunistických zemí podle své nedávno odtajněné doktríny počítal s útokem na západní Evropu, při kterém měly být nasazeny jaderné zbraně. ČSSR chtěla Moskva jednoduše obětovat. Ztráty na našem území byly odhadovány na 1,2 milionu lidí, a to jen v prvních dnech konfliktu, který Varšavská smlouva plánovala. Opravdu tedy Koněv Čechům ´nic neudělal´? Viz třeba ZDE.

V květnu 1945 Koněvova vojska Prahu neosvobodila (viz známá klíčová role Vlasovců, kteří zásadním způsobem pomohli povstalcům a zachránili tak Prahu před zničením). Pomník byl navíc v Dejvicích postaven nikoli těsně po válce jako projev vděku, ale až za hluboké normalizace v roce 1980. Konkrétní historické postavy se proto vlastně netýká a Koněva nepřipomíná. Spíš si pomník představme jako symbolické vykolíkování prostoru: ´Tady je to komunistů, které u moci drží moskevské tanky.´ Více v sobotním Víkendu MFD. Do diskuse pod tímto postem se zapojovat nebudu, vše už bylo řečeno,“ končí stroze.

+

S kardinálem Dukou souhlasím, již jsem to napsala, já bych ´pomníky´ starých pořádků ponechala stát, na tom si trvám. Pomník je od slova pamatovat si. Kdo si nepamatuje svoji historii, je odsouzen prožít ji znovu, pravil americký filozof George Santayana.

-

Jinak ovšem naprosto souhlasím s Ivanem Brezinou, Koněv se čím dál více jeví spíše jako padouch, než hrdina, a socha? Ano, „symbolické vykolíkování prostoru“, to je dobrý příměr. I s ohledem na to, jak se Rusové z ambasády nyní chovají - jako by stále existoval SSSR a my byli jejich vazaly. Přesto vše navrhuji Koněva nechat, ať na sovětskou okupaci na ´věčné časy´, které trvaly 21 (respektive 41 let), nezapomeneme. Abychom ale Rusům jemně připomněli, že jsme suverénní stát, nějaký ten nadhled a humor bych k soše přeci jen přidala. Takže můj definitivní návrh zní takto: Pane starosto Koláři, co kdybyste oslovil sochaře Davida Černého, neměl by ten nějaký nápad, co s prostranstvím kolem sochy? Počítám, že určitě měl a též že to nebude laciné, Davidova díla jsou dost sofistikovaná (ale stojí zato, zrovna včera jsem šla kolem jeho Kafky za Quadriem a přestože tam stojí již pár let, vypadá pořád jak nový a stále ho obklopuje hejno fotících a selfíčkujících turistů, stejně jako první den). Co takhle vypsat sbírku na Hithitu? Já bych určitě přispěla…

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace