Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Maršál Koněv do sběru? Starosta má sochy dost. Jenže odstřel nic neřeší a válku o dějiny neukončí. Přečetli jsme

28.08.2019
Maršál Koněv do sběru? Starosta má sochy dost. Jenže odstřel nic neřeší a válku o dějiny neukončí. Přečetli jsme

Autor: Hans Štembera

Popisek: Socha maršála Koněva

Je to už takový folklór na Praze 6, kde mají, ke své smůle, sochu maršála Koněva. Letos, na srpnové výročí, byla - opět – polita rudou barvou a popsána. Následně ji lidé, kteří toto považují za vandalismus, vyčistili. To je jediná novinka, jinak jde o každoroční záležitost, kde se proti sobě následně postaví Koněvovi přívrženci i odpůrci. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář z topky celou letošní anabázi okomentoval pro server Lidovky.cz, kde uvedl, že kvůli soše chodí městské části jen obvinění a výhrůžky.

„Ne krvavému maršálovi, nezapomeneme,“ objevilo se v minulých dnech na soše. Radnice následně uvedla, že sochu, o kterou vlastně na svém území nestojí, čistit nebude. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář v rozhovoru pro Lidovky.cz uvedl, že nevidí důvod, proč by měl Rusům pořád dokola leštit generálské holínky. 

Koněva můžeme dát klidně do sběru

„Vnímáme to tak, že to je socha sovětského vojevůdce a Rusko je nástupnický stát Sovětského svazu. Proto s Rusy léta hovoříme o tom, že bychom sochu rádi přesunuli, případně kam. Oni se tomu brání a stěžují si. Neuvědomují si ale, že to je to jediné, co mohou dělat. Nám když dojde trpělivost, tak sochu můžeme klidně uklidit do sběru. V minulosti jsme jim přitom navrhovali, že bychom namísto Koněva mohli dát pomník všech osvoboditelů Prahy, kde by byla zastoupena i Rudá armáda. Oni to odmítali s tím, že to prostě musí být Koněv. A to i přesto, že Koněv je tam od roku 1980 a ve skutečnosti jde o normalizační pomník, který má symbolizovat něco jiného než osvobození Prahy. Tahle argumentace se jim ale nelíbí,“ poznamenal Kolář.

Vyčistili to Putinovi trollové 

Když se do čištění pustili dobrovolníci, kteří nápis ze sochy odstranili na své náklady, označil je Kolář za nějaké ruské trolly. „Jsem názoru, že věci je dobré pojmenovávat pravými jmény. A lidé by se neměli bát a stydět říkat pravdu. Když piedestal drhne člověk, který se netají svou proruskou orientací, otevřeně podporuje prezidenta Putina a šíří dezinformace, je to ruský nebo proruský troll,“ dodal Kolář pro Lidovky.cz, aniž by sdělil, jak to ví, že jde zrovna o dezinformátory a kteří to tedy jsou. Lidovky se na to nezeptaly…

 

+

´Padouch, nebo hrdina?´ Kdo všechno osvobodil v roce 1945 Prahu? Někdy před dvěma dny jsme u nás doma – díky Kolářovým poměrně ostrým výrokům – o tom dlouho mluvili. A ještě mnohem déle se nořili do Wikipedie, protože rádi diskutujeme na základě tvrdých faktů. A ty jsou, jako celé 20. století v našem geopolitickém prostoru, tragické, opakující se, někdy komické až k frašce, ambivalentní, složité, nejednoznačné… Aniž bych rezignovala na jasný názor, který mimochodem tak úplně nemám, nejlépe můj pocit vystihuje Jarek Nohavica – svým životním příběhem a geniální písní ´Těšínská´, v níž shrnul i ´moje dvacáté století´. Každý máme to své, má chuť, vůni i výrazný pach, poznáme ho po hmatu.

-

Lidovky konstatují: „Pomník připomíná osobu jednoho z osvoboditelů Československa v roce 1945, ale zároveň také muže, který řídil krvavé potlačení maďarského povstání v roce 1956, či se podílel se na sovětské okupaci v roce 1968, a radnice ho neodstranila, i když vyvolává kontroverze...“ Tak jak to je? Maršál Koněv byl podle Wikipedie za druhé války od května 1944, velitel vojsk 1. ukrajinského frontu, velel karpatsko - dukelské operaci sovětských a československých vojsk, která měla pomoci Slovenskému národnímu povstání, podílel se na osvobození jižního Polska, dobytí Slezska a Saska. 27. ledna 1945 osvobodil koncentrační tábor Osvětim. Jeho vojska se účastnila závěrečného útoku na Berlín. S maršálem Žukovem dne 8. května 1945 přijal německou bezpodmínečnou kapitulaci. Koněvova vojska poté vyrazila na pomoc Pražskému povstání, v průběhu pražské ofenzívy osvobodila severní, střední a východní Čechy a jako první spojenecká armáda se dostala v květnu 1945 do Prahy. Při bojích v Praze a v nejbližším okolí s německými jednotkami, především s Waffen-SS, včetně tankové divize SS ´Das Reich´, které pokračovaly v odporu a v masakrech civilistů, padlo 692 sovětských vojáků. Prokazatelně padlo a mnozí tak pomník vnímají spíše jako poctu jim.

Ivan Koněv: Padouch, nebo hrdina? Co takhle obojí?  

Jenže Ivan Koněv byl i před válkou a po válce… Wikipedie konstatuje, že unikl Stalinovým čistkám v armádě, byl ale odsunut do Mongolska. Během čistek prý práskal Stalinovi na jiné velitele Rudé armády. Každopádně nesouhlasil s Chruščovem a jeho kritikou Stalinova kultu osobnosti. Krvavému potlačení maďarského povstání 1956 opravdu velel. Zato s okupací Československa prý nesouhlasil, „podle českého historika Povolného byl Koněv od roku 1963 mimo službu a jeho role při invazi byla tedy nulová,“ stojí na wikině s tím, že Koněvova reakce na vpád do Československa nebyla příliš nadšená - v roce 1970 si nepřijel do Československa pro titul hrdiny ČSSR od Husákovy normalizační vlády…

Řeknu vám jedno. Koněv osvobodil Prahu. Možná, dokonce s velkou pravděpodobností, by ji osvobodil velký frajer generál Patton, jenže vítězné mocnosti se na Jaltě dohodly na rozdělení sfér vlivu a my, želbohu, spadli pod tu sovětskou. A ještě jedno dodám. Do ruských a sovětských archivů nemají západní historici přístup. A žít v éře Stalina muselo být hotové peklo, stejně jako padesátá léta v Československu, akorát ten Stalin byl mnohonásobně větší satan než Gottwald… Naprosto se neodvažuji – díky oběma uvedeným důvodům – soudit činy jednotlivců v takové době.

Naše ´divné´ století a válka o něj

Jedno ale vím. Že bych fakt nechtěla učit dějepis. Díky své povaze mám sklon zkoumat věci z mnoha pohledů, pokoušet se chápat obě – i všechny další – strany, nesoudit zbrkle, nenechat se oblafnout ´pravdou vítězů´. Což mne naučil můj židovský tatínek. A také vím, že když člověk dospěje, chce-li se stát opravdu dospělým, musí se přijmout celý, se vším všudy, se svými přednostmi, ale i chybami, trapasy a průsery, které během života napáchal a již je nechce opakovat - zametání pod tepich je zaručenou cestou právě k jejich opakování, moji milí. A proto bych nechala Koněva na svém místě, stejně jako Stalina, kdyby ho neodstřelili. Jsou to naše dějiny a jedna štátue ve sběrných surovostech nám je neodpáře.

Neodpáře hrdinství legionářů i těch, co bojovali za Rakousko Uhersko, zbabělost udavačů za protektorátu, a že jich nebylo málo, ani statečnost letců RAF i vojáků Svobodovy armády, sebrané ze sovětských gulagů. Nezbaví nás Milady Horákové, co šla na smrt ´s hlavou vztyčenou´, ani idealistických mladých komunistů, kteří bojovali za svět, kde nikdo nebude hladovět a kde se ´zítra bude tančit všude´. Nevezme nám tu úžasnou naději Pražského jara, ani trauma z tanků v srpnu ´68 a normalizaci, v níž většina chtěla jen co nejslušněji přežít, zatímco hrstka statečných podepsala Chartu 77. Naše dvacáté století.  

Je naše. Přijměme ho, konečně, se vším všudy. Vždyť už jsme velcí.   

P. S. A co třeba takto? Socha sovětského generála Koněva v parku na Praze 6 již dekády vzbuzuje mezi obyvateli Prahy silné a protichůdné reakce. Piráti z Prahy 6 proto chtějí, aby o jejím dalším osudu rozhodlo referendum mezi obyvateli na Praze 6. Pomník je součástí veřejného prostoru, Piráti věří, že je fér, aby o jeho setrvání rozhodli sami obyvatelé. „Na nadcházejícím zastupitelstvu Prahy 6 navrhneme, aby se k otázce budoucnosti sochy na náměstí Interbrigády vypsalo referendum. To považujeme v tomto případě za legitimní prostředek, kdy si občané Prahy 6 mohou sami zvolit, v jakém prostředí chtějí žít,“ říká Ondřej Chrást, předseda zastupitelského klubu Pirátů na Praze 6. 

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace