Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ve spleti paragrafů

Koronavirus ve spleti paragrafů

Společně s advokátní kanceláří Vodák, Jehne probíráme pandemii z hlediska práva

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pro herce je základní ´svatá trojice´; hlava, srdíčko a, jak to říct slušně, přirození, říká Martin Myšička z Ulice, který nechtěl být herecký žoldák a tak opustil Národní. Proč se stal násilníkem a kdo mu za to nadává?

25.08.2016
Pro herce je základní ´svatá trojice´; hlava, srdíčko a, jak to říct slušně, přirození, říká Martin Myšička z Ulice, který nechtěl být herecký žoldák a tak opustil Národní. Proč se stal násilníkem a kdo mu za to nadává?

Autor: Archiv

Popisek: Martin Myšička ve filmu Ztraceni v Mnichově

Tenhle čahoun už léta hraje v kultovním Dejvickém divadle, točí seriály a filmy, ale jeho jméno si možná nevybavíte. Jmenuje se Martin Myšička a hercem málem nebyl – vystudoval totiž subnukleární fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK a na DAMU se přihlásil, když už byl téměř v polovině studia. Dostudoval obě školy a nakonec zvítězilo divadlo. Vědecká racionalita s bohémskou rozervaností se v něm ale pere dodnes.

Prý mu tahle „dvojakost“ ale v herectví pomáhá. „Analytické myšlení a emotivní prožívání jsou protipóly. Myšlení vede k abstrakci, hledání obecných zákonitostí, kdežto herectví musí být naprosto konkrétní. Zkušení kolegové nám už na škole říkali, že pro herce je základní takzvaná „svatá trojice“: hlava, srdíčko a…, jak to říct slušně, přirození,“ říká Myšička v rozhovoru pro Právo. Přiznává ale, že ze začátku mu byl jeho vědecký background spíš na obtíž. Neuměl se prý odvázat. „Teď už se mi daří lépe vyvažovat, kdy zapojit hlavu a kdy ne. Je to, jako když dva tahají za pilu: když se hlava a srdce shodnou, pěkně to jde, když ne, tak se to kousne. Líbí se mi, když jsou v umění emoce a rozum vyvážené,“ vysvětluje.

První role? Prase!

K divadlu ho to ale táhlo už od dětství. „Hrál jsem pašíka v Kocouru Mikešovi, v rámci hodiny českého jazyka. Předtím jsem si dvakrát za sebou nešikovně zlomil ruku, takže jsem se začal bát lézt na stromy, utíkat a tak. A navíc babička, u níž jsem byl na prázdninách, pořád říkala: Martínku, jez, protože kdyby byla válka, tlustý budou hubený a hubený studený. Tak jsem pěkně papal a opravdu se neuvěřitelně vykrmil. Brzy mi to začalo vadit a přihlásil jsem se na házenou. A naše spontánní hraní pokračovalo scénkami inspirovanými Felixem Holzmannem a pány Šimkem a Sobotou,“ vzpomíná na své herecké začátky.

Logicky šel na matfyz, iracionálně na DAMU

Divadlo ale dlouho bral jen jako zábavu. „Jsem spíš stydlivý a introvertní – dodnes. Nejsem typ, který by se chtěl předvádět, na to jsem musel sám sebe hodně překročit. Zato o vědu jsem se zajímal vážně, velmi na mě zapůsobil pořad Okna vesmíru dokořán Jiřího Grygara, půjčoval jsem si odborné knížky a pokoušel se pozorovat hvězdy malým dalekohledem. Ta nekonečna a naopak mikrovesmíry mě velmi přitahovaly. Hlásil jsem se na matematické olympiády a po gymnáziu si logicky podal přihlášku na matfyz… A po dvou letech jsem zcela iracionálně přibral DAMU.“ A skončil v jednom z nejlepších divadelních souborů v zemi, v Dejvickém divadle.

Nechtěl být dobře obsazovaný žoldák

V Dejvickém divadle je už patnáct let, opustil kvůli němu hereckou metu – Zlatou kapličku. „Déle jsem nikde nebyl. Předtím jsem byl v angažmá v Národním divadle. Měl jsem podepsat smlouvu na další dva roky, když za mnou přišli Ivan Trojan s Lukášem Hlavicou, abych šel s nimi do Dejvického divadla. Řešil jsem dilema, zda být v prestižním prostředí a bojovat o své místo na slunci, aby se ze mne stal dobře obsazovaný herecký žoldák, nebo jít něco spoluvytvářet takzvaně na zelenou louku. Jsem rád, že jsem se takhle rozhodl,“ říká dnes Martin, i když ho sláva jeho kolegy Trojana pořád míjí.

Občas nevím, kdo jsem

Možná proto, že své postavy i sám sebe vnímá až moc intenzivně, tedy laicky řečeno, moc se řeší. „Je mi jasné, že musím neustále rozlišovat, co jsem jako Martin Myšička a co jsem jako postava, která žije jiným životem. Jeden den hraju vraha Raskolnikova, druhý namachrovaného pokerového hráče Frankyho, další kněze Aljošu,“ říká Myšička s tím, že mu někdy dělá problémy rozlišit, co ještě je on.

A když navíc s touhle snahou o dokonalost nastoupí do seriálu, je zaděláno na průšvih. Přesto hraje v Ulici, jeho postava je násilník, co mlátí svou ženu. Prý si chtěl vyzkoušet denní práci v seriálu, nezastírá ale, že šlo i o pravidelný příjem. „Důležitá byla také postava, kterou bych měl hrát. Předem jsme se domluvili na tom, že Eliáš bude mít jasný dramatický oblouk, že takzvaně bude co hrát. Nakonec se postava stala nositelem tématu domácího násilí. Dnes bohužel velmi aktuálního. Byli jsme se scenáristy a mojí hereckou partnerkou Zuzanou Vejvodovou v Bílém kruhu bezpečí, kde nás seznámili s realitou,“ vzpomíná na přípravu na seriál.

Soft verze domácího násilí

„Musím říct, že to, co tam hrajeme, je jen taková soft verze. I když fyzické násilí bývá jen špička ledovce, předchází mu omezování, manipulace, psychický útlak. A právě hlavně o tom, jak to postupně, zprvu i nenápadně vzniká, hrajeme. A za to jsem vděčný,“ říká. „Vzhledem k tomu, že představitelka mé partnerky Libušky Zuzana Vejvodová tehdy otěhotněla, museli jsme předtočit spoustu scén během jednoho měsíce. Ve výsledném střihu a se zvukem mnohé vypadalo hrozivěji, než jak to probíhalo ve studiu. Leccos jsem naštěstí mohl zahrát jen v náznaku, žádná Eliášova facka nebyla opravdová,“ dušuje se.

Divačky mi nadávají

Herec ale vnímá také úskalí seriálové hraní. „Samozřejmě je účast v takovém seriálu chůzí po tenkém ledě. Neustále si musím hlídat, abych nesklouzl k takovému tomu obecnému hraní: hlavně že všechno řeknu, ono to přece stačí. Také hrozí, že si mě diváci ztotožní s postavou Eliáše a zařadí si mě do škatulky hajzl, intrikán, násilník.“ I tak mu prý hlavně divačky píší nenávistné vzkazy.

Když už to dál nejde

Nápor hraní v divadle a natáčení seriálu v kombinaci s citlivější povahou nevydržel a před rokem si musel dát půlroční pauzu. Od všeho. Přihlásily se totiž těžké deprese, herec prý nezvládal ani základní fungování, natož hraní. K otázce své nemoci, díky které musel na čas odejít z divadla, se ale vyjadřovat nechce, vnímá ji ale prý jako znamení, že má zvolnit.

Holotropní dýchání a meditace

Je o něm známé, že velmi dbá na duševní hygienu, zabývá se meditací. „Přitahují mě otázky týkající se zkoumání mysli a různých stavů vědomí. A postupně jsem hledal cesty, jak se něco o tom dozvědět, ale nejen z knih, nýbrž přímo, prožitkově. Začalo to studiem herectví, pak jsem zkoušel holotropní dýchání a později jsem byl několikrát na čtrnáctidenním kurzu meditace vipassaná, tedy meditace vhledu,“ říká. K hledání spirituality se dostal paradoxně přes kvantovou fyziku. „Vyrůstal jsem pod vlivem materialismu, což nám bylo, ať už přímo, nebo nepřímo vštěpováno od dětství nejen ve škole. Ovšem sama věda, tedy fyzika, hlubším zkoumáním hmoty zjišťuje, že ta hmota není tak úplně hmotná, že energie a hmota jsou dvojí projev téhož. Musel jsem prostě připustit, že je něco mezi nebem a zemí…,“ cituje prince Hamleta.

Děti se mají šťourat v hlíně

Podporu pro své „jiné“ myšlení má i od manželky Báry. S tou vychovává dceru Marjánku a vychoval i Bářinu dnes dospělou dceru Veroniku. A i děti vychovává „jinak“. „Bára, moje žena, je výborná máma, vychovává holky skvěle. A taky obě chodí do waldorfské školy, což je prostředí, kde v zájmu komplexního rozvoje dětí výrazně nepodporují elektronická média. Malé dítě si musí nejdřív vytvořit vztah k reálnému světu, má se šťourat v hlíně, a ne koukat, jak vypadá hlína v televizi,“ popisuje herec výchovu svých dětí.

Ze dne na den tátou

Před patnácti lety se přes noc stal tátou osmileté holčičky. Bylo to snadné? „Z dnešního pohledu musím říct, že vlastně ano, bylo to, jak se říká, po srsti. Náročné bylo hlavně zvažování, jestli na to mám. Nechtěl jsem do něčeho vstupovat, abych vzápětí zase couval. Ale už jsme s Bárou skoro patnáct let a dnes už dospělá Veronika je skvělá, přijala mě báječně, nikdy se vůči mně nestavěla na zadní. A svého biologického otce zná, když chce, vídá se s ním. Vše je tak normálně v pohodě,“ říká Myšička.

Je mu pětačtyřicet, takže je čas bilancovat. „Děti odrůstají a věci se začínají měnit v tom smyslu, že dřív byla všechno velká honička a teď jde o to, aby to mělo i kvalitu. Čímž nechci říct, že dosavadní život ji neměl. Ale stále víc si uvědomuju, že jsem jako bytost omezený fyzicky a měl bych už svou energii umět dávkovat. Že už nemohu přecházet nemoci a neposlouchat volání svého nitra, nebo se mi to vymstí. Což se stalo vloni, ale o tom nechci mluvit,“ končí Myšička. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Dáša Vrchotová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace