Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton(ky) Jiřího Macků

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Týden v kultuře

Týden v kultuře

Nejen knížky, i ´živá´ kultura nás zajímá. Aneb Pavel Přeučil každé pondělí

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

S poutníkem za Bílou paní

S poutníkem za Bílou paní

Strašidla pro víkendy i všední den. Kde? No přeci na hradech a zámcích

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dát všem najevo, že k sobě patříme, v dobrém i zlém, okomentoval poprvé oficiálně svatbu s Adamovskou Petr Štěpánek. Dlouho totiž svůj vztah tajili; měli k tomu závažný důvod

09.08.2016
Dát všem najevo, že k sobě patříme, v dobrém i zlém, okomentoval poprvé oficiálně svatbu s Adamovskou Petr Štěpánek. Dlouho totiž svůj vztah tajili; měli k tomu závažný důvod

Autor: MDP / Alena Hrbková

Popisek: Petr Štěpánek objektivem Aleny Hrbkové

Nejsou už nejmladší, pro oba je jejich manželství už třetím v pořadí - a přesto je to, zdá se, láska jako trám. Herecká dvojice se sblížila během natáčení nováckého seriálu Ordinace v růžové zahradě. Petr Štěpánek pro Novinky.cz hovořil o tom, jak v sedmdesáti začít znovu.

Petr Štěpánek pochází z herecké dynastie. Hercem byl jeho otec Zdeněk, bratr Martin, který spáchal sebevraždu, a herečkou je také jeho sestra Jana. Další sestra Kristýna Taberyová je režisérkou. Štěpánek je známý jako princ Jiřík z pohádky Zlatovláska. Také je dabingovým hercem, momentálně je asi nejznámější právě díky Ordinaci. Ženatý je potřetí. Jeho první manželkou byla herečka Regina Rázlová, kovaná komunistka.  Během natáčení Zlatovlásky se zamiloval do scenáristky a režisérky Vlasty Janečkové, která zemřela v únoru 2012. Janečková měla krom Zlatovlásky na svědomí i populární seriál Kamarádi, kde v roli Válečka exceloval Marek Eben. Její smrt Štěpánka těžce zasáhla – anebo že by to bylo jinak?

Se Zlatou randil, když jeho žena umírala

V době, kdy jeho o třináct let starší manželka Vlasta umírala, už byl totiž vídán s jinou ženou. Tou byla herečka Zlata Adamovská. Tahle populární herečka, kterou kdysi proslavil seriál Sanitka, byla také dvakrát vdaná. Její první manželství s hudebníkem a skladatelem Vadimem Petrovem se rozpadlo už v jejích 23 letech. S druhým manželem Radkem Johnem se po 26 letech v roce 2010 rozvedli. Mají spolu dvě děti, Barbaru a Petra. Manželství skončilo kvůli Johnově nevěře.

Problémy s alkoholem a sebevražda?

O vztahu Štěpánka a Adamovské se psalo právě už v době, kdy byla hercova legitimní manželka naživu. Na veřejnosti se spolu oficiálně začali objevovat krátce poté, co Štěpánek ovdověl, na pohřbu prý přitom srdceryvně vzlykal. Manželství nebyla žádná procházka rozkvetlým sadem, výrazně starší Janečková měla problémy s alkoholem, dokonce byla kvůli tomu i hospitalizována. Po její smrti kolovaly fámy, že spáchala sebevraždu, protože neunesla manželův úlet.

Žena jeho života? Maminka!

Ten ale nakonec pouhým úletem rozhodně není. Do třetice dobrého a zlého si Štěpánek našel ženu od kumštu a tentokrát mu to snad vyšlo. Nehledal celý život stejnou ženu, že vždycky skončil u umělkyně? „Ne, to vůbec. Každá byla jiná osobnost. Sice se říká, že muži hledají vždycky ten jeden stejný typ, ale to se mi opravdu nezdá. Alespoň mně se to nestalo.“ Jeho vzorem ženství byla totiž maminka. „Máma byla krásná, inteligentní žena. Podle mě měla mít svatozář, protože mít doma nejen umělce, ale i rychle po sobě tolik dětí a ještě k tomu mě, hyperaktivního kluka, vyžadovalo velkou dávku trpělivosti a síly. Že to přežila, musel být zázrak. Byla skvělá, byla to prostě rodinná kotva nás všech. Samozřejmě že byla laskavá, ale i vychovávala, přesně v takovém poměru, jak to u maminky má být,“ vzpomíná s láskou.

Svatba, to je slušnost

A proč si Adamovskou bral? Prý proto, že je slušně vychovaný. „Stručně řečeno, protože jsem chtěl. Byl jsem tak vychován a takhle se stavím k životu. Je to vstřícný krok především k partnerovi, to na prvním místě. Mně připadá správné uzákonit svůj vztah. Dát všem najevo, že k sobě patříme. V dobrém i zlém. Kdybych to tak nechtěl nebo měl nějaké pochyby, tak bych to neudělal,“ říká herec.

Fárat nehodlám, říká herec

S novým vztahem přišlo i stěhování z Prahy 1, kde prožil většinu života. „Na Malé Straně jsme bydleli padesát let! Za padesát let života se člověk například obklopí různými věcmi. Při stěhování pak zjistí, že spoustu z nich vůbec nepotřebuje, a taky si uvědomí, kolik zbytečností za tu dlouhou dobu nashromáždil,“ vykládá a uvádí příklad. „Kupříkladu kdysi mi dali někde na Ostravsku kahan. Svítil, tak jsem si ho schoval. Ale já ho přece nepotřebuju! Fárat nehodlám. Myslel jsem si, že budu sentimentální, že se budu vracet na Malou Stranu a nostalgicky se procházet ulicemi. Opak je pravdou! Jsem šťastný, že jsem ten krok dokázal udělat. Spousta mých kamarádů mi tohle moje rozhodnutí schválila, sami přemýšlejí o tom, že je ještě čas něco takového v životě udělat. Nějakou zásadní změnu,“ mudruje Štěpánek.

Skanzen pro turisty už nebyl k bydlení

Malá Strana se navíc změnila. „Dříve bývala Malá Strana nerudovská. Dnes je to skanzen. Jen obchody pro turisty, žádné služby pro lidi, kteří tam žijí ve velmi omezeném počtu. Každému doporučuju, aby se večer prošel po Malé Straně a díval se nejen do přízemí, kde bývají hospody, ale i do vyšších pater. A tam uvidíte buď zářivky, to jsou kanceláře, nebo tmu. To je dnes Malá Strana. A dávám k lepšímu, že při minulých volbách k nám na Praze 1 přidali administrativně jinou část Prahy, abychom vůbec mohli volit. Tak málo nás bylo. O tom se moc nemluví. A taky nechápu, proč sídlo parlamentu musí být na nejlukrativnějším místě Prahy. I spousta dalších úřadů by mohla sídlit mimo centrum,“ říká herec.

Návrat na místo činu

Momentálně žije s Adamovskou v Dejvicích, kde se mu líbí podstatně víc. „Tam se mluví hlavně česky, na rozdíl od centra, kde víc slyšíte angličtinu nebo ruštinu. A lidé se zdraví. Často se i znají. Víte, že já jsem se tam dokonce narodil? V Rooseveltově ulici byla slavná porodnice z první republiky. A tam jsem přišel na svět. Takže jsem se vlastně vrátil, jak se říká, na místo činu,“ vzpomíná herec. „Jsem rodilý Pražák a jsem na to pyšný. Život v Praze dnes obnáší spíš nevýhody než výhody. Placené parkování před vlastním domem, vyšší daně, a tak dále.“

Vztah s Adamovskou? Absolutně skvělý!

Co přinesl vztah s herečkou? „Toleranci. Máme tu výhodu, že oba víme, co naše povolání obnáší, a navíc jsme oba pracovně doopravdy velmi časově vytížení, takže společný čas je vzácný. Ten už si v podstatě musíme plánovat dopředu, plánujeme dovolené běžně s půlročním, i ročním předstihem. Jinak by se nám volné časové skuliny rychle zaplnily prací.“ A co dělají, najde-li se mezera v diáři? „Jsem v tomto ohledu opravdu skromný. Nepotřebuju velké věci. Když se nám podaří někam si zajít na večeři, to je skvělé. Ale mě potěší i to, když si máme možnost po představení popovídat. Oceňuju, že si máme pořád co říct a názory toho druhého nás stále zajímají. To je absolutně skvělé,“ říká zamilovaně.

Za restart je tedy více než vděčný. „Přiznám se, že jsem moc rád, že jsem našel sílu ho udělat. Najednou totiž člověk uvažuje jinak, možná se i trochu jinak chová. Jsem rád, že jsem se dokázal oprostit od minulosti. Teď žiju jinak a jsem tomu moc rád.“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Lucie Kolouchová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace