Všichni si mysleli, že jsou s Milanem Chladilem milenci. Její život ale ovlivnili jiní muži. Kdo udělal z nesmělé holčičky elegantní Yvettu Simonovou a kvůli čemu její vztahy krachovaly? Tajnosti slavných
07.01.2016
Foto: archiv
Popisek: „Nejtvrdší manažer ve střední Evropě byl Milan Chladil. To se dělalo ve dne v noci,“ prozradila Yvetta Simonová
Zpívá už neuvěřitelných sedmdesát let, za mimořádně úspěšnou kariéru ale tvrdě platila karamboly v soukromí. Proč všichni muži žárlili na jejího pěveckého partnera a kdo vychoval jejího jediného syna?
Její sametový hlas, úsměv a hlavně písničky, které jdou jakoby mimo trendy, si pamatuje již několik generací. Je legendou české populární hudby a zásluhu na tom mají nejen krása jejího hlasu a dobrá pěvecká technika, ale také kvalita skladatelů a textařů, kteří pro ni tvořili. Měla tři životní partnery, kteří byli ve svých oborech respektovanými osobnostmi. Zpívala roli krásné, stále zamilované ženy, dělala to velmi přesvědčivě a sklízela za to obdiv a lásku publika. Na pozici skutečné pěvecké hvězdy aspirovala sice jen velmi krátce – v prvním ročníku ankety Zlatý slavík v roce 1962 skončila nejvýš mezi zpěvačkami a celkově se umístila druhá. V té době ale měla anketa jen jednu společnou kategorii pro zpěváky i zpěvačky, a tak Zlatého slavíka nedostala. Toto ocenění převzala po zásluze až v prosinci 2010, kdy jí před televizními kamerami tleskala vstoje celá Státní opera.
V roce 2011 zvítězila Yvetta Simonová v anketě Českého rozhlasu Šarmantní osobnost roku
V historii české populární hudby patří paní Yvettě Simonové významné místo, v povědomí posluchačů zůstává především díky spojení s kolegou Milanem Chladilem, s nímž v 60. až 80. letech nahrála desítky duetů a vystupovali spolu až do jeho předčasné smrti v roce 1984. V osobním životě ale za úspěšnou kariéru zaplatila nemalou daň. „Můj život se točí pořád hodně kolem zpívání, já bez publika nevydržím. Jeden kamarád to před lety vystihl slovy: Už vím, jak to s tebou je – ty ses vdala za publikum. A měl pravdu. Nejdřív u mě bylo vždycky představení, a pak teprve soukromý život. Dělala jsem to špatně – ale už se stalo,“ přiznala před časem v rozhovoru pro deník Právo legenda populární hudby, bez níž se po desetiletí neobešel žádný hudební televizní pořad.
Pro balet byla příliš statná
Skromná, laskavá, pracovitá, důkladná, vždy dobře naladěná, nekonfliktní, kolegy napříč žánry oblíbená… Ať se na ni zeptáte kohokoli, sotva přijde s komentářem, který by nevyzněl kladně. Narodila se 4. listopadu 1928 v Českém Brodě a křestní jméno Yvetta dostala díky maminčině náklonnosti k aristokracii, žijící na nedalekém zámku Bylany. Dětství prožívala v areálu pražské podolské nemocnice, v níž tatínek získal práci i služební byt. „Jsem z muzikantské rodiny. Dědeček Šedivý byl sice známý vídeňský mistr štukatér, ale k tomu založil kapelu, učil na housle a všechny jeho děti zpívaly,“ prozradila. Tóny klavíru a skladeb Edvarda Griega, linoucí se ze sousedního bytu, v ní brzy probudily touhu po vlastním klavíru, což se jí v devíti letech splnilo.
První angažmá získala v Bratislavě
Nejdřív chtěla být tanečnicí, pak učitelkou klavíru a operní zpěvačkou. „Maminka mě brala často do Národního divadla a poctivě odseděla i moje hodiny baletu, znala kroky a zkoušela mě z nich jako z násobilky. Dokud jsem stála u tyče, šlo to, ale jak přišly špičky a měla jsem přecupitat sál, bolely mě strašně palce. Učitelka říkala: Dívenka je šikovná, ale je moc statná. Prostě jsem se při své výšce neunesla,“ zavzpomínala.
Poprvé zazářila v kostele
Byla prý z toho velmi smutná, učitelka ji ale utěšila tím, že by mohla zpívat, a tak začala studovat zpěv na konzervatoři. „Jenže pak konzervatoř zavřeli a já to doháněla v soukromí,“ dodala. V seznamu jejích učitelů najdeme tak zvučná jména, jako byla Marie Friedlová, Jan Hilbert Vávra, Robert Rosner či Fernando Carpi. Tatínek si ale přál, aby se stala něčím pořádným, a tak nakonec vystudovala také obchodní akademii v Karlíně. Své první veřejné vystoupení absolvovala v českobrodském kostele, kde zpívala píseň Edvarda Griega Tys láska má a slavnou skladbu Ave Maria Franze Schuberta.
Yvettin první manžel František Spurný (vpravo) dokonce dokázal zařídit v roce 1965
vystoupení legendárního Louise Armstronga v pražské Lucerně
Po studiích a tatínkově tragické smrti na sklonku války odjela s maminkou v roce 1945 do Bratislavy, kde získala na Malé scéně bratislavského Národního divadla od režiséra Štefana Munka první hereckou příležitost – roli Agafji ve zhudebněné Gogolově Ženitbě. V Bratislavě se také seznámila se svým budoucím manželem Františkem Spurným, prvotřídním managerem, navazujícím na rodinné tradice, a ředitelem pražské Lucerny. Po třech letech se vrátila do Prahy, kde nejprve krátce vystupovala s orchestrem Jiřího Procházky, pak sedm let s orchestrem Zdeňka Bartáka a od roku 1960 s legendárním Karlem Vlachem.
Pseudonym jí navrhl Werich
V roce 1949 porodila syna Tomáše. Pak Karel Vlach a Vladimír Dvořák dostali geniální nápad, který slavil úspěchy dlouhá léta – vytvořit pěveckou dvojici z Yvetty a Milana Chladila. Legendární Jan Werich to ale komentoval, že s příjmením Spurná žádnou díru do světa populární hudby neudělá, a nabídl jí řadu možností s použitím iniciál Y.S., protože monogram musel být kvůli manželovi zachován. A Simonová se nejvíc líbila jak samotné zpěvačce, tak i jejím nejbližším spolupracovníkům. Nápad byl nakonec mimořádně úspěšný, bývalý swingař Chladil a Simonová s operetní průpravou vytvořili jeden z nejstabilnějších pěveckých párů v historii české populární hudby.
Pár Simonová-Chladil se stal legendou
Od té doby paní Yvetta nevěděla, kam dřív skočit. Vystupovala s orchestrem, kromě toho ale dostávala stále častěji nabídky i z pražských hudebních divadel v Karlíně a Nuslích. Její popularita i pracovní nasazení neustále stoupaly, takže jí pro rodinu zbývalo jenom minimum času. O syna Tomáše tudíž pečovaly po většinu dětství a dospívání babičky. Spokojený nebyl ani manžel, který prý na ni velmi žárlil, a nakonec se jejich manželství rozpadlo.
Čtěte také:
Všichni chlapi ji dirigovali
Podruhé se vdala za hudebního skladatele a autora mnoha populárních písniček Jaromíra Vomáčku, který pro ni napsal mimo jiné hity Dříve než na louce rozkvete voňavé kvítí, Já jsem zamilovaná či Zhasněte lampiony. Nápor koncertních šňůr a hvězdnosti dua Simonová-Chladil ale nakonec neustál ani on. V té době už byla paní Yvetta několik let stálicí orchestru Karla Vlacha, se kterým natočila více než šest stovek snímků.
Hudebník a skladatel Jaromír Vomáčka
Legendární dirigent se stal po rozchodu s Vomáčkou jejím životním partnerem. Žila s ním až do jeho smrti v roce 1986 a prožila s ním podle svých slov své nejklidnější období. Ani s jedním mužem to ale neměla snadné. „Když jsme s Pavlem Vrbou psali moji knihu, zjistili jsme, že se mí muži většinou narodili v říjnu! Byli Váhy, úplně něco hrozného, proto to sice vycházelo, ale bylo to vždycky na vahách. Kdybych to tenkrát věděla, nešla bych do toho,“ konstatovala v rozhovoru pro deník Aha!.
Prokletí jménem Chladil
Navíc se ji všichni muži snažili neustále vést. „Muži mě pořád dirigovali. František Spurný – manažer, Jaromír Vomáčka – skladatel, Karel Vlach – dirigent. Bylo to všechno z jednoho soudku. A nejtvrdší manažer ve střední Evropě byl Milan Chladil. To se dělalo ve dne v noci. Proto ta manželství opravdu nevydržela, to nešlo,“ povzdychla si. Hlavní problém jejích vztahů měl konkrétní jméno – Milan Chladil. A všichni muži prý na něj strašně žárlili. „Vlastně jsem nikdy neměla chlapa, který by se o mě staral, musela jsem hodně spoléhat na sebe. Všichni moji partneři byli osobnosti, ale ti první dva neunesli, že nestojím v jejich stínu,“ konstatovala s odstupem let.
Legendárnímu dirigentovi Karlu Vlachovi muzikanti přezdívali kaučukový dědek
„Milan dělal to, že při zpívání na mě zaujatě hleděl. To nebyl ale zamilovaný pohled, jak si všichni mysleli, on mi odezíral ze rtů, protože neuměl texty,“ vysvětlila zpěvačka. „Milan byl moc hezký chlap, bodrý Moravák, příjemný, vtipný. Rozuměli jsme si jako přátelé i jako zpěváci a prožili jsme spolu víc času než s vlastními rodinami… Dokonce jsme v Praze bydleli ve stejném domě,“ zavzpomínala. A tak i když byl šťastně ženatý a měl krásnou rodinu, lidé si zpravidla mysleli, že jsou pár. Občas prý fanoušci dokonce Yvettu oslovovali paní Chladilová. „No, to byl konec,“ dodala.
Spokojená prababička
V roce 1984 dostala paní Yvetta titul Zasloužilá umělkyně a po smrti Milana Chladila a Karla Vlacha začala spolupracovat s Karlem Hálou nebo Milanem Drobným. Občas pořizovala i další studiové nahrávky a počátkem 90. let začala různá vydavatelství znovu zveřejňovat její starší alba. V současné době žije na Evropské třídě v pražských Dejvicích. Ráda čte, stále důsledně dbá na dostatek pohybu a spánku, který odjakživa považuje za základ své skvělé kondice. A má jednu velkou vášeň – neustále ve svém bytě přestavuje nábytek. I když už je prababička, na kariéru nerezignovala a příležitostně se objevuje jako host v televizních pořadech nebo v rozhlase.
Paní Yvetta se synem Tomášem
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská