V dětství byl svědkem vraždy vlastní babičky, živil se jako gigolo… Krvavá dramata jako z thrilleru zažil známý komik a mim na vlastní kůži. Tajnosti slavných

Foto: ČT, repro

Popisek: Václav Upír Krejčí je opravdový unikát a ani chvilka s ním se neobejde bez nějaké té pitominky. Sotva by někdo uvěřil, že v duši skrývá spoustu trápení a přestálých útrap.

Známý bavič vyrůstal v rodině bez lásky a pochopení, zažil extrémní domácí násilí, které dokonce vyvrcholilo vraždou. Přesto na něm přestálé utrpení sotva někdo pozná. Neustále se pitvoří a rozdává radost na všechny strany.

Komik, herec, mim, spisovatel, spíkr, dramaturg, scenárista, textař, zpěvák, fotograf… navíc rozhodně svérázná ‘figurka‘ a tak trochu renesanční člověk. Dokáže prý napsat na jakékoliv téma jakoukoliv báseň či scénář ve verších, píše i básně na výrobky. Je autorem mnoha mott a parafrází. Navíc je šťastně ženatý a s manželkou Zuzanou má dvě dcery, Kláru a Kristianu. Jenom na své dětství, které se spíš podobalo hororu, by nejraději zapomněl a nepřál by ho ani tomu nejhoršímu nepříteli.

S celoživotním parťákem Michalem Nesvadbou

Bit byl hlava nehlava

Populární bavič Václav Upír Krejčí se narodil 13. října 1955 v Rakovníku, jeho dětství však mělo k rodinné idyle na míle daleko. Zažil týrání od vlastních rodičů, mnohdy býval bezdůvodně bit a odstrkován. Matka ho nechránila, protože se nejspíš sama bála, a přísný otec, který mu mimo jiné i zakazoval hrát divadlo, si na něm vybíjel nespokojenost z nevydařeného vztahu. „Táta mě strašně mlátil a dodnes nevím za co. Možná to bylo tou pubertou, ale bylo to řezání hlava nehlava. Až takový, že jsem měl pocit, že mi něco zlomil nebo urazil hlavu,“ prozradil v dokumentu České televize 13. komnata. Maminka zase zakazovala jemu i sestře hrát si doma, protože byla posedlá uklízením. „Brala na to nějaké prášky, pak se zjistilo, že jich bere moc, byla závislá,“ popsal herec.

Jeho pitominky zbožňují malí i velcí

Drama jako z akčního thrilleru

Kromě nelásky rodičů zažíval domácí násilí a teror i u prarodičů, které často navštěvoval. Jeho dědeček byl považován za geniálního muže a vizionáře. Postavil prý první obchodní dům ve střední Evropě. Byl však duševně narušený a týral svou ženu. V jejich domácnosti býval Václav svědkem vypjatých situací, které babička nakonec zaplatila životem. „Nejezdil jsem tam rád, protože to byl děda tyran. Takový gestapáček, i měl takového knírka a pořád nosil nějakou čepici a těžkou lopatku na uhlí, kterou si nechal udělat, a tím všechno bouchal a mlátil,“ prozradil o svém dědečkovi. Jako malý nechápal, jak moc je nebezpečný. Měl se o tom ale přesvědčit na vlastní oči. „Byl jsem svědkem toho, kdy se naštval na babičku tak, že ji párkrát praštil tou lopatkou, a pak se zjistilo, že je mrtvá. Ale dědu nezavřeli, protože zjistili, že je blázen, tak ho zavřeli do blázince,“ zavzpomínal na největší drama svého života.

V představení Františka Ringo Čecha Dívčí válka

Muž devatera řemesel

Vystudoval Ježkovu konzervatoř, obor pantomima, výrazové divadlo. Jeho kariéra komika začala stoupat, když v roce 1979 vyhrál hlavní cenu na festivalu pantomimy v Litvínově. Od tohoto roku také stále funguje skupina Mimtrio, i když nyní už pouze ve dvojici s Michalem Nesvadbou. Spolupracoval také s Divadlem Františka Ringo Čecha, zájezdovou show Ivana Mládka, divadlem Semafor a pracoval i jako dramaturg pro TV Nova. Na Děčínské Kotvě vyhrál s písní Ošklivý ženský nejsou cenu diváků. Obsadil tam i třetí místo, ale na protest kolegů zpěváků, že je komik a nikoli zpěvák, mu byla cena nakonec odebrána. I přesto odehrál osm let v různých hudebních skupinách na bicí. Napsal několik divadelních her, například Nočník, Bavič, Cirkus Up a Picasso je nám ukradený, a je spoluautorem třiceti grotesek pro britskou televizi BBC. V televizi vystupoval ve více než devíti stovkách pořadů, na řadě z nich se podílel i autorsky. Nezanedbává ale ani svoji původní hereckou profesi, a tak má ve filmografii řádku malých, ale přesto výrazných rolí ve filmech.

S manželkou a dcerami

Užíval si svobody

Zkušenosti z dětství ho od zakládání rodiny nadlouho odradily, to však neznamená, že by si dámskou společnost odpíral. Dokonce prožil pohodlných pět let, kdy nemusel hnout ani prstem. Koncem 70. let totiž poznal ve Francii Finku, která ochotně převzala na svá bedra veškeré ekonomické starosti. „Měla krásný obličej a divný tělo. Ale to mi bylo jedno, protože mě živila, dávala mi prachy a koupila mi auto. Vlastně jsem byl takový gigolo,“ přiznal v pořadu Intim Night. Po rozchodu se jeho finanční situace okamžitě zhoršila, Václav ale na to opět dokázal vyzrát. „Kdysi jsem měl takovou taktiku, že když jsem pozval ženu na večeři, zeptal jsem se nejdřív, jestli mi dá. Pokud řekla, že mi dá, tak jsem byl ochotný za ni utratit klidně i tři tisíce korun,“ vysvětlil svůj sofistikovaný ‘výběr‘. Takzvaně se usadil až po čtyřicítce a o osmnáct let mladší manželka mu porodila první dceru Kláru, když mu bylo téměř pětačtyřicet. A konečně se ujistil, že i soužití v rodině může vypadat úplně jinak, než na co býval z domova zvyklý.

Ve svém království v pražských Řepích

Bláznivé nápady, které jsou stále „in“

V roce 1996 vymyslel Václav Mezinárodní den smíchu, který na Letenské pláni navštívilo neuvěřitelných 70 000 lidí. S Petrem Urbanem založil Nadnárodní divadlo Rudyho Pivrnce, je zakladatelem spolku Něžná brutální poezie a má v plánu prosadit v Praze Ulici Legrace. Upír zkrátka nevydrží chvíli v klidu. Dělá legrácky a pitvoří se, fotografuje, píše, vydává knihy a hudební nosiče, vystupuje s hereckými kolegy, vymýšlí gagy pro děti, kampaně a projekty pro firmy. Jediné, co prý neumí, je malovat. Těžké zážitky z dětství ho naučily brát život s humorem a bavit druhé a nevlídné rodinné zázemí v původní rodině si vynahradil tím, že založil vlastní, ve které panují hezké vztahy.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská