Kalousek? To je piškuntál, který dobře ví, jak Babiše vytočit. Martin Komárek také prozrazuje, co se děje, když se kamery nedívají
09.05.2015
Foto: Facebook
Popisek: Martin Komárek
ROZHOVOR Martin Komárek získal za necelé dva roky působení v Poslanecké sněmovně pověst jednoho z nejoddanějších poslanců Andreje Babiše. Někdejší novinářská hvězda prý ale rozhodně nemá problém svému šéfovi říct, co si myslí. Dovede jej však vytočit, když Miroslav Kalousek, pro kterého začal razit označení „piškuntál“, svého soka podle provokuje, jak prozradil Luboši Xaveru Veselému.
Pane Komárku, když teď sledujeme v přímém přenosu to, co se děje kolem hnutí Úsvit, za vzpomínáte na to, jak to všechno probíhalo kolem Věcí veřejných? Nemáte v tomto ohledu strach o hnutí ANO?
Absolutně ne, náš klub je kompaktní, my máme to štěstí, že voliči nám dali dostatečnou důvěru, že jsme se tam dostali ve velkém počtu 47 lidí a je to báječný klub, je tam deset doktorů, pět lidí z médií, manažeři, tři profesoři, prostě jsou to lidé, kteří se z nepolitiků stali politiky a mají elementární smysl pro fair play. My se dokážeme na klubu pohádat, já konkrétní hádky nebudu tady prozrazovat, ale někdy jsou dost drsné, já jsem jednu předevčírem absolvoval, ale my si pak druhý den podáme ruce a víme, že jsme jeden tým.
To, že je tam hodně lidí, je výhoda podle vás?
No jasně, protože ty malé kluby jsou nesebevědomé. Kalousek je sice pěkný piškuntál a zatrolenec, ale politický hráč je to velký, takže ty slapové síly jsou tam veliké a velmi snadno ti velcí hráči ty malé kluby rozervou. Nehledě na to, že v Úsvitu asi skutečně měli velkou starost spíše o ty miliony. My máme spíš starost, jak dělat politiku.
Vrací se vám někdy ten váš boj nebo ta vaše obhajoba za každých okolností Andreje Babiše?
Já neobhajuji Andreje Babiše za každých okolností. Já například říkám, že si myslím, že je nevhodné, když se politici vyjadřují k obsahu televizního zpravodajství. Jistě chápete, že to není obhajoba Andreje Babiše. Já jsem ho obhajoval poslední dobou zejména v případech, kdy byl podle, a já říkám i mrzce, napadán Kalouskem, protože si vzal dovolenou. To bylo absolutně nefér.
On neměl ve Sněmovně žádné důležité body, jak lhal Kalousek. Prostě vytížený ministr si vzal ve Sněmovně dovolenou a Kalousek to zneužil. Navíc sám Kalousek si vzal dovolenou jako prostý poslanec, když se projednával zákon o státní službě, takže je to od něj nefér dvakrát. A mě to prostě naštvalo. Takové podlé jednání by mě naštvalo, kdyby se týkalo kohokoliv jiného, třeba samotného Kalouska.
Na druhou stranu pan Babiš taky pana Kalouska moc nešetřil. Jeho známý výrok, možná tři týdny zpátky, o tom, jak se pánové častovali, označovali se za prospěcháře a zloděje, tam to pane poslanče skoro vypadalo, že je to padesát na padesát.
Andrej Babiš je člověk velmi trpělivý, ale už jsem ho poznal, že dokáže taky vzplanout. To není člověk čistě chladného kalkulu, byť je velký manažer, a Kalousek je poměrně chytrý piškuntál, takže využívá toho…
Teď přemýšlím, co je to přesně ten piškuntál?
Piškuntál, to je takové hezké české slovo, které vyjadřuje přesně Kalouska.
Podívám se do Wikipedie.
Kalousek ví, že Babiše postupně vytáčí, když tam musí sedět. On nerad poslouchá tu demagogii, co zaznívá někdy ve Sněmovně, ale není pravda, že Andrej Babiš nemá rád parlamentarismus, on ho má rád, on nemá rád plané žvanění a toho tam bohužel vedeme hodně. No a Kalousek ještě označil Andreje Babiše za zloděje, to si žádný muž nechce nechat líbit, tak se Andrej Babiš vytočil a řekl Kalouskovi, co si o něm myslí. Já být na jeho místě, tak bych možná nepoužil ty výrazy, na druhou stranu je třeba vědět, že Kalousek tam zcela mimo program Sněmovny Babišovi nadával, na což Andrej Babiš už nezareagoval. Nechápu, proč tohle televize nezabíraly.
Je z jistého pohledu pan Babiš také piškuntál?
V žádném případě.
To říkám z neznalosti věci…
Ono je na to také jiné hezké české slovo, ale to není slušné a já veřejně neslušná slova nepoužívám.
Jo takhle, takže ono je to slovo přísně pejorativní, ten piškuntál, to je ve zlém.
Není, ono to slovo, které používám, se týká určité tělesné činnosti. Znamená, že ten člověk je chytrý a dokáže si přihrávat sobě. Máme to slovo ve dvou dalších synonymech, však ho najdete.
Najdu. Máte někdy o pana Babiše strach?
Ne, Andrej Babiš není malé dítě, on se umí o sebe postarat.
I pod tím tlakem, pod jakým je?
On je pod enormním tlakem, ale je to chlap, jak by řekl Mirek Topolánek, chlap z gulami. On to ustojí.
Dělá podle vás chyby?
Všichni děláme spoustu chyb, Andrej Babiš taky.
A udělal nějakou fatální chybu?
Kdyby udělal fatální chybu, tak už tam není.
Tak tedy jaká jeho chyba vás nejvíc zamrzela?
Já už jsem to naznačil. Poslední dobou mně přišlo nevhodné, když se vyjadřuje k obsahu médií. Je to zbytečné. Podle mě je to bitva, co se nedá vyhrát, a nepůsobí to dobře.
Vy jste ve všech rozhovorech, když jsme spolu hovořili, s úctou a džentlmensky mluvil o své paní, o své rodině. Kdyby se teoreticky stalo, že by se vaše paní dopustila nějaké chyby, třeba neproclila kabelku, byl byste ten chlap, který by do médií řekl: Udělala to špatně, doma jsem jí vynadal, nebo byste se zachoval jako chlap a zastal byste se jí, podržel ji?
Já samozřejmě vím, na co se ptáte. To, že udělala chybu, bych v takovém případě samozřejmě uznat musel. Já bych si to možná také nepamatoval, protože my cestujeme zásadně po Evropě a už jsme si zvykli na tu úžasnou vymoženost. Už jsme zapomněli na to filcování na hranici s východním Německem, když člověk dal někam jablko, tak celníci ho tam tři hodiny drželi. Kdo si to pamatuje, ví, o čem mluvím. My jsme si ale už zvykli na to, že neclíme, procházíme ty hranice mírnyx týrnyx, že nás nikdo nekontroluje. Předpokládám, že by to paní Babišovou napadlo, kdyby si dovážela třeba jachtu, ale když si koupila relativně drobné předměty, tak se přiznám, že by mě to taky nenapadlo.
Ale na to se neptám, já se ptám na to, jak se má zachovat v takové situaci chlap. Já totiž nevěřím tomu, že vy, pane Komárku, byste šel do médií a řekl jim, že jste manželku tak vykřičel, že tři dny brečela.
To bylo samozřejmě v obrovské nadsázce. Ale na Andreje Babiše jsou jiné nároky než na ostatní. Kalousek třeba řekl včera ve Sněmovně naprosto ubohý vtip, že když se vyjádřil Japonec, tak by se měl vyjádřit i černoch. To je vtip nehodný i studenta pomocné školy. Ale když Babiš řekne nějaký vtip nebo nadsázku, tak vy to hned berete vážně. Samozřejmě to byla nadsázka.
Takže to, že paní plakala, jestli to byl vtip, tak to beru zpátky.
Já jsem u Babišů nebyl, nevím, jak to u nich vypadalo. Nechci zpochybňovat, co řekl Andrej Babiš, říkám, že je to nadsázka. Ale já bych na jeho místě určitě řekl, že Petra udělala chybu, kdyby se to stalo, a asi bych přiznal i to, že jsem se na té chybě spolupodílel, že jsem jí na to neupozornil.
V jaké kondici je podle vás Česká televize?
Já myslím, že ve velice slušné.
Ano? Protože jste měl také řadu výhrad, když jsem sledoval slyšení kandidátů do rady před vaším sněmovním výborem.
Myslím, že to je omyl, a možná to vychází z toho, že se ne zcela přesně vyjadřuji. Já tvrdím, že Česká televize je netransparentní a že nevím, jestli jsou veřejné prostředky vynakládány efektivně. To není kritika, to je prostě fakt. My nemáme možnost nahlédnout do desetimilionových a stamilionových smluv se soukromými produkcemi. Nikdo do nich nevidí, ani Rada České televize.
Co kritizuji, je práce Rady České televize, a myslím, že ona nedostatečně využívá svých kontrolních pravomocí vůči generálnímu řediteli. To kritizuji. Kritizuji navíc ještě špatný zákon o České televizi, který dává příliš velkou pravomoc generálnímu řediteli a radě dává malou moc. Rada předkládá Sněmovně absolutně absurdní zprávy, jednu o činnosti a jednu o hospodaření a ještě půl roku od sebe. To se absolutně nedá zkontrolovat.
Protože teď se změní Rada České televize, alespoň částečně, tuším 19. května, co bude novým úkolem té nové rady?
Tato rada musí rozhodovat ve shodě. Ne všichni poslanci si myslí to samé co já a já jim to vůbec nezazlívám, myslím, že je správné mít různé názory na televizi. Nevím, jestli ostatní kolegové ve výboru, který vedu, mi to odhlasují, ale budu žádat, aby využívala více kontrolní pravomoci, dávala více úkolů dozorčí komisi, která může hledět do hospodaření České televize, aby byla asertivnější vůči generálnímu řediteli. Rada mě nemusí poslechnout, je to nezávislý orgán, a já jsem strašně rád, že politici nemají co mluvit do televize. A v životě bych to nedělal.
Máte pocit, že se do té rady dostávají teď lidé, kteří mají co dát České televizi, kteří tomu rozumějí?
V té minulé volbě jsme, myslím, byli úspěšní tak ze dvou třetin. Dostali se tam lidi jako pan Hindls, Bednář, Beniak, to jsou lidé, kteří rozumějí své práci. Jak říkám, ne úplně všichni jsou takoví. A podobné je to se současným složením rady. Jsou tam úžasná jména, pan Dědič se například uchází znovu o znovuzvolení. On má ve svém životopise určitou politickou epizodu s panem Sobotkou, ale já myslím, že hledí na televizi nezávisle a rozumí jí. A je jich tam víc, třeba pan režisér Krejčí. Ale tím nechci ty ostatní, které jsem jmenoval, zatracovat. V radě jsou velké osobnosti, jak říkám.
Koho byste tedy rád viděl z těch nových osobností?
Já vám to teď prozrazovat nebudu, to se nezlobte.
Ale máte už jasno?
Ano, mám jasno, mám svou představu, jak by to mělo vypadat, ale opravdu ctím pravidla a před volbou to neřeknu.
Rozumím. A pane poslanče, taková ta úvaha, která ve světě leckde funguje, dokonce už v Čechách také zazněla, že by pro nás všechny bylo dobré, aby se spojily veřejnoprávní rádio a televize. Co myslíte o tomto kroku, je to na programu dne? Dojde na to v nejbližších letech?
Na programu dne to absolutně není, to je úvaha, kterou nemá smysl se v tomto volebním období zabývat. Já budu rád, když se podaří přijmout novou mediální legislativu, zpozdilo se to teď už skoro o rok, a obávám se, že i teď už to bude těžká věc. Větší reforma nepřichází v úvahu, natolik jsem už realista, abych to věděl.
Ale tím neříkáte, že by se vám to tedy nelíbilo, já bych rád váš názor, jestli máte pocit, že ten model je životaschopný…
Ale tam není o čem mluvit, ten model je životaschopný, my jsme byli vloni v ARD, tam bylo vidět, jak to hezky funguje. Ono je i logičtější mít jednu radu pro obě veřejnoprávní média a ne dvě rady, tři rady nebo pět rad. Je to logické, funguje to, ale otázka je, že ne všechno, co je logické a funguje, je dosažitelné. U nás jsou prostě dvě oddělené organizace historicky a museli bychom zvážit, jestli by násilné slučování nebolelo více, než když zůstanou takhle oddělené.
Ale to není otázka na jednoho politika. Pokud bude odpovědná politická reprezentace, tak na toto potřebuje nezávislé analýzy, audity, konzultace s odbornou veřejností, samozřejmě konzultace se všemi zúčastněnými. My nemůžeme prostě říct lidem z rozhlasu a televize teď vás sestěhujeme do jednoho věžáku a půlku z vás vyházíme, to se v civilizované společnosti nedělá. Byl by to proces na dlouhá léta, a bez analýzy bych nikdy neříkal udělejme to. Ale ano, je to model, který funguje v řadě zemí výborně, v Německu se mi to velmi líbilo.
Na závěr mi zkuste vysvětlit jako zkušený novinářský matador a dnes člověk, který to vidí z druhé strany barikády, v okamžiku, kdy zesnul Stanislav Gross, měl jsem pocit, že 90 % lidí se o něm vyjadřuje jinak než do té chvíle, co byl na světě. To se změní v okamžiku, kdy ten člověk zemře, ten pohled lidí, nebo je to třeba jen můj dojem?
Ne, to je skutečně tak, ale to je otázka filozofická. Smrt kohokoliv nás zasahuje, pokud to není lump Hitlerova nebo Stalinova typu. Měl jsem možnost vidět úžasně nadanou dceru Stanislava Grosse v jednom muzikálu a samozřejmě znám i paní Grossovou. Protože sám jsem otec a sám mám podobně starou dceru, tak se do toho dovedu vcítit a myslím, že ostatní lidé také. V tu chvíli ten moment lidské tragédie přebíjí to, že Stanislav Gross nebude zapsán v našich dějinách velkými písmeny. Ve chvíli lidské tragédie tohle nehraje roli.
Bude, myslíte, patřit mezi ty, kteří nám to podle názvu vaší knihy „zvorali“?
Bohužel ano.
Mimochodem, jak se knížka prodává?
Děkuji za optání.
Abychom to řekli přesně, mluvíme tu o knížce, která nese název, abych vám to nepopletl, Moc nemocných a 25 příběhů těch, kteří nám to zvorali.
Mě mile překvapilo, že se od listopadu, kdy vyšla k 25. výročí Listopadu, se do Vánoc všechny výtisky prodaly, takže pan nakladatel Vopěnka z nakladatelství Práh udělal dotisk. Přiznávám se, že ještě nemám čísla, v jakém nákladu se ten dotisk vydával.
Budete nervózní v okamžiku, kdy Miloš Zeman 9. května poletí do Moskvy, nebo je vám to jedno?
Několikrát jsem řekl, že nesouhlasím s tím, aby se Miloš Zeman účastnil té parády po boku pana Putina, kterého považuji za agresora. Ale když pan Zeman nepůjde na tu parádu, myslím, že je to jeho soukromá věc. Znám Miloše Zemana, on nepoletí do Ruska jen tak, on se tam bude snažit prorážet cestu našim výrobkům a obchodu, a pokud bude úspěšný, tak nám to jedině pomůže.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Anička Vančová