Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Člověk člověku… člověkem, přimlouvá se místostarosta Lachnit z ANO

22.08.2014
Člověk člověku… člověkem, přimlouvá se místostarosta Lachnit z ANO

Autor: Archiv

Popisek: JUDr. Petr Lachnit, místostarosta Prahy 5

„Rádi se oháníme morálkou. Bohužel se zdá, že zůstalo jen slovo jako nálepka. Obsah se jaksi vytratil,“ začíná svou dnešní úvahu JUDr. Petr Lachnit, 1. zástupce starosty městské části Praha 5. A pokračuje…

Nemám samozřejmě na mysli měšťáckou pseudomorálku, která bedlivě hodnotí, jak se kdo obléká, kdo a proč se s kým stýká a ráda odsoudí jakýkoli odklon od standardního chování jako nepřátelské gesto vůči ustáleným pravidlům.

Jde mi o vyšší zásady. Řekněme klidně mravní principy. Dobře. Nemá se lhát, ale platí to vždycky? Známe třeba milosrdnou lež. I laskavou. To, co nesnášíme, je podlá lež. Lež, která sleduje jen vlastní prospěch.

Vypadá to, jako bychom žili ve společnosti, kde je většina frustrovaná nějakou křivdou, která by jí dávala právo k odplatě stejnou mincí. Právo k nerespektování jakýchkoli pravidel. Nesouhlasím s tvrzením, že to je převážně záležitost mladé generace. Vždycky se kritizovala nastupující generace. Jen se podívejte do starých knížek. Stále stejné povzdechy nad mladými, jak se střídaly generace za sebou. 

Neexistuje bohužel žádný výpis z morálního rejstříku

Krást se nemá. Jenomže vždycky se kradlo. Je špatné, když se krádež stane běžnou normou chování. Otřesné ale je, pokud jsou okrádáni staří, bezmocní. Jeden z mravních principů je chránit slabší. Děláme to? Ne příliš. Raději poklonkujeme silným – třeba budou v dobrém rozmaru a něčím nás odmění.

Vyhrožování, vydírání, pronásledování. Od maličkostí, až po chování naplňující znaky trestného činu, naprosto běžná záležitost. Nejhorší je, když se takových praktik dopouštějí významné a velké firmy. Proti nim má občan jen minimální naději na úspěch. Disponují právníky prestižních kanceláří. Mohou si to při svých ziscích dovolit. O stavu naší morálky ale především svědčí skutečnost, že takové firmy nemají vůbec žádné problémy s náborem pracovníků, kteří si jejich nemilosrdné praktiky bleskurychle osvojí.  

Všude musíte předkládat výpis z trestního rejstříku. Neexistuje ovšem žádný výpis z morálního rejstříku. Máme tedy na požadavek morálky rezignovat? Vždyť nemá žádný praktický význam. Zaměstnání nemůže dostat především ten, kdo je tak nešikovný, že ho dopadli. Špatný morální profil zdaleka takové důsledky nemá.  

Nechci bolestínsky vzdychat...

Často se opakují stejná klišé: Jsou to důsledky obnovy kapitalismu, který povýšil osobní úspěch na modlu. Nebo: Je to důsledek socialistického režimu, který rozvrátil morálku. Vynechejme polemiku, zda lze rozvrátit morálku, pokud je lidem a společnosti vlastní. Spíš se pokusme podívat více dozadu. V české národní opeře se Jeníček dopustí naprosto jasného podvodu, a když je tento podvod odhalen, zpívá: To není podvod, toť pouhá lest! Od premiéry dodnes publikum souhlasně pokyvuje hlavou. Jeníček je kladný hrdina. Premiéra byla dávno za Rakouska, kdy o socialismu mluvilo jenom pár snílků a kapitalismus nosil ještě krátké kalhoty.

Nechci bolestínsky vzdychat. To ještě nikdy nic nenapravilo. Premisa, že každý musí začít od sebe, není víc než alibistická výmluva. Měli bychom spíš vyžadovat morálku od svých přátel, známých. Nestýkat se s těmi, kteří se podle nás nechovají morálně. A hlavně je netolerovat!

Všichni vědí, že se bulvár dostává k informacím nepoctivě, že záměrně vyrábí skandály i tam, kde vůbec nejsou. Přesto se lidé nestydí ho kupovat. A číst. Zdá se vám to jako maličkost? Není to maličkost. Je to ukázka občanského postoje.

Pro začátek bude stačit, když nebudeme mlčky přihlížet

Je nějaká cesta k morální obnově společnosti? Určitě je. Pro začátek bude stačit, když nebudeme mlčky přihlížet. Když nebudeme dělat, že jsme si nevšimli, když se ubližuje slabším, když nebudeme tolerovat špatnosti, podlosti. Pomluvy. Když nebudeme místo odsouzení takových praktik opakovat to pitomé: Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Když si na někoho vymyslím úplně nesmyslnou pomluvu, podle tohoto přísloví bude zřejmě částečně pravdivá. Nechci po nikom hrdinství. Jenom prosím o méně zbabělosti. Je to tak odvážné, zastat se někoho, koho jiní zcela falešně pomlouvají?

Morálky se nemůžeme dovolávat, jenom když je to pro nás výhodné. Musíme ji respektovat, i když je to v náš neprospěch.

Nechtějme po slušných lidech, aby v zájmu přežití svých dětí byli nuceni je v rodinách otužovat, aby obstály v amorálním světě. A hlavně neříkejme, že to tak vždycky bylo a že s tím nikdo nic nesvede. Tento přístup je totiž naprosto jistě cestou k postupnému rozkladu společenských vztahů. Je cestou do záhuby. Nebylo by té země a lidí škoda?

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová

Tagy
Lachnit,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace