Unikátní osada Buďánka: Komunisté tam málem postavili panelák, současné vedení Prahy prokazuje opět totální neschopnost
02.06.2014
Autor: Místa u nás
Popisek: Buďánka snad dříve spadnou, než se úředníci nějak domluví.
Bývalá dělnická kolonie Buďánka v Praze 5. Neexistuje snad v Praze lepší doklad neschopnosti pražských úředníků domluvit se na řešení nové podoby relativně malého území našeho hlavního města. Téměř čtvrt století trvající nikam nevedoucí jednání mají od minulého týdne nová dějství. Povedou ale někam? Dočkají se už Buďánka konečně nové podoby? Za komunistického režimu tam málem vyrostl patnáctipatrový panelák, teď se na nové podobě nemůžeme domluvit.
Po dlouhých měsících mlčení se o osadě Buďánka opět začalo mluvit. Nejdříve magistrát pohrozil ve svém usnesení Praze 5 – upravte Buďánka, nebo vám je vezmeme, a hned následně Praha 5 ostře protestovala proti tomuto usnesení Rady hlavního města.
Osud Buďánek už prý řeší. Rozhodnutí vedení města pak označila za politizaci obnovy osady. „Praha 5 již od loňského roku prezentuje veřejnosti projekt Buďánka pro Prahu, sehnala finanční podporu pět milionů od ČSOB, vyčlenila peníze ve schváleném rozpočtu a spolupracuje na projektu s místním občanským sdružením pro záchranu Buďánek. Je téměř ironií, že ve stejný den, kdy radní hlavního města vyzývají městskou část ke konání, jsme schválili již konkrétní záměr revitalizace," uvedl radní Prahy 5 Jiří Vejmelka.
Populistický magistrát
Podobných proklamací kolem úprav této části Prahy 5 bylo ale již mnoho a Buďánka dál padají nejen na hlavu Koukala, bývalého primátora, jak v devadesátých letech hlásal nápis na střeše jednoho domku. Podle znalců se hned tak ale něco nezmění.
Mírně skeptický je i zastupitel za Prahu 5 Lukáš Herold. Vyjádření magistrátu je podle něj značně populistické a nelze s ním souhlasit! „My jsme za těch dvacet let několikrát žádali magistrát, aby si osadu převzal a neměl o to zájem! Já bych chápal, kdyby magistrát přišel s konkrétním řešením, jak se o Buďánka postarat. A těch problémů je mnoho. Například majetkoprávní, neboť je tam stále jeden dům obýván, přes problematiku „zatrubnění“ motolského potoka, který tudy neregulovaně protéká a hrozí posuny celého svahu. Přijde-li magistrát s vynikajícím řešením, není žádný problém, aby si Buďánka vzal! Nedaleko od Buďánek je chátrající Malostranský hřbitov, což je velmi významná památka ve správě hlavního města Prahy. Dlouhodobě se tam nic neděje a já bych proto doporučil Praze, aby se nejdříve postarala o něj a pak vyhrožovala převzetím osady Buďánka. Malostranský hřbitov považuji za jednu z velkých ostud Prahy,“ kritizuje rozhodnutí magistrátu zastupitel Prahy 5 Lukáš Herold.
Začalo to již za komunistů
Problém Buďánka začal v roce 1988. Tehdy bylo rozhodnuto, že na místě kolonie vyroste výšková panelová stavba určená pro zaměstnance Ministerstva vnitra. Odbor výstavby hlavního města Prahy začal k tomuto účelu objekty spolu s parcelami od soukromých vlastníků vykupovat. Většina starousedlíků nakonec pod pohrůžkami vyvlastnění osadu opustila.
V roce 1991 byla osada Buďánka vyhlášena Magistrátem hl. m. Prahy městskou památkovou zónou. Stalo se tak na doporučení tehdejšího Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. O pět let později osada přešla pod správu Městské části Praha 5. V kolonii v té době stále ještě nebyly dořešeny majetkové poměry především díky vzneseným restitučním nárokům.
Postupně bylo předkládáno velké množství projektů, jak tento prostor využít. Předkladatelé většinou narazili na nesouhlasné protesty různých aktivistických skupin. Opadl např. i zájem skupiny drobných řemeslníků a výtvarníků, kteří si zde chtěli vytvořit ateliéry a dílny.
Klacky pod nohy
„Až Projekt Geosanu dospěl do fáze všech povolení, což bylo skoro nadlidský výkon, včetně souhlasu památkářů! Bylo schváleno, že Geosan zde může svůj projekt realizovat,“ vzpomíná na jedno řešení, které bylo k realizaci nejblíže zastupitel Prahy 5 Lukáš Herold. „Pak se však na radnici Prahy 5 změnila rétorika a všichni skuteční odpůrci tohoto projektu, ve chvíli, kdy Geosan už měl ta razítka, otočili a začali říkat, že je to sice dobrý projekt, ale proč už se nezačalo stavět. Ve skutečnosti jim všemožně začali házet klacky pod nohy, aby se stavět vůbec nezačalo! Následně zastupitelstvo významnou většinou odsouhlasilo zrušení tohoto projektu. Skončí to zřejmě soudním sporem, skutečností však zůstalo, že Buďánka chátrají dál,“ připomíná jediný schválený projekt na záchranu osady Buďánka Lukáš Herold.
Původně stál v místech ulice Pod Buďánkou viniční dům, drobná obdélná stavba zvaná Buďánka. Není bohužel známo, jak přišla k tomuto jménu. Tento objekt však zanikl. V polovině 19. století zde vyrostla kolonie 15 domků pro dělníky zvaná Buďánka.
Unikátní dělnická kolonie
Bývalá dělnická kolonie Buďánka pochází z 1. poloviny 19. století. a je jedním z posledních dochovaných příkladů dobového urbanistického souboru.
Kolonie 15 domků se rozkládala na západním okraji původní obce Košíře při staré silnici vedoucí z Prahy na západ v blízkosti Motolského potoka. V té době bylo území jen řídce osídleno; mezi malými obcemi byly roztroušeny jednotlivé usedlosti obklopené polnostmi a vinicemi. Obyvateli Buďánek v té době byli drobní řemeslníci, nádeníci z okolních vinic, dělníci z blízkého pískovcového lomu i košířská galerka.
Ve 2. polovině 19. století se charakter této části dnes Prahy 5 díky rozvoji průmyslu a s tím související rychlou urbanizací oblasti značně proměnil. V Buďánkách tehdy bydleli dělníci a řemeslníci z průmyslově se rozvíjejícího Smíchova.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Anička Vančová