Stará paní ztratila v autobusu kabelku. Řidič jí vrátil nedotčenou, i se čtyřmi tisíci v hotovosti! V pražském DP jsou dobří lidé, alespoň ti „dole“
06.03.2014
Foto: Anna Vančová
Popisek: Otakar Habada
SKUTEČNÝ PŘÍBĚH Byl čtvrtek odpoledne a pětaosmdesátiletá paní Olga, křepká stará dáma, která by svou energií strčila do kapsy leckterého padesátníka, měla za sebou dlouhý den. Vracela se z práce v pražské Národní galerii a už jí zbýval poslední úsek cesty domů, dvě stanice autobusem číslo 137.
Nastoupila a dvě tašky si položila na zadní sedadlo. „Sehnala jsem v knihovně knížku o Čapkovi a byla jsem tak ráda, že mi celý den přišel velmi vydařený,“ prozradila paní Olga, která ony dvě stanice dumala o milovaném Čapkovi. Sotva vystoupila na stanici Na Václavce v Praze 5, měla najednou pocit, že má nějak lehké rameno.
Opravdu, jedna taška, se všemi doklady, penězi i notesem s adresami a telefony, byla pryč. „Nadávala jsem si, ty krávo pitomá, myslíš na bůhví co a tašku necháš ležet v autobusu,“ prozradila paní Olga s tím, že nejvíce jí mrzela ztráta notesu. Paní Olga je totiž „stará škola“ a všechny důležité údaje, adresy a telefony přátel, i třeba data, kdy je objednána k lékaři, si píše do notýsku, chytré telefony nejsou zkrátka její kamarád.
Běžela tedy hned zase dolů, na dispečink Na Knížecí, kde se dozvěděla, že tašku prý vzal k sobě nějaký pán. A opravdu, už v pátek ráno dostala zprávu, že její taška je k vyzvednutí na dispečinku v Řepích. Paní Olga byla nadšená. S penězi nepočítala, ale doklady a notes, v něž doufala, jí bohatě postačily ke štěstí.
Takové peníze by mě netěšily
Jaké bylo její překvapení, když kabelu dostala zpět a zjistila, že v ní nechybí vůbec nic. Tedy ani peníze, řekněme rovnou - dost peněz, a to jak pro paní Olgu, tak pro nálezce, z něhož se po menším pátrání vyklubal pan Otakar Habada, příjemný padesátník, který při osobním setkání o sobě prozradil, že v Dopravním podniku hlavního města Prahy jezdí jako řidič autobusu noční služby už půldruhého roku.
„Když jsem tu tašku uviděl a nahlédl do ní, podíval se na občanku, řekl jsem si, chudák stará paní, bude běhat po dokladech… Že bych si nechal ty peníze, to mě ani nenapadlo, takové peníze by mě netěšily,“ vyprávěl pan Habada, když se s paní Olgou na její žádost sešel. Její díky odmítal s tím, že je hlavně rád, že jí udělal takovou radost. Prozradil, že je vyučený řezník a svou práci by dělal dále, kdyby v Česku nepanovala praxe zaměstnávání na „švarc systém“ a on potřebuje pro uznání penze legální příjem. Jediné, co ho prý mrzí, je, že má v Dopravním podniku smlouvu na dobu určitou, rád by měl jistotu stálého zaměstnání. Snad se pražský dopravce tak poctivého řidiče nezbaví…
Anna Vančová
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Anička Vančová