Malostranský hřbitov pozval na Dušičky k návštěvě

Foto: Se svolením Petra Lachnita

Popisek: Malostranský hřbitov

Ani vytrvalý déšť neodradil několik desítek zájemců vydat se v neděli u příležitosti Památky zesnulých na tradiční Dušičkovou slavnost do areálu malebného Malostranského hřbitova na rozhraní Smíchova a Košíř.

Od Gabriely Kalinové ze Spolku Malostranský hřbitov se například dozvěděli, že náhrobek posledního pasovského knížete-biskupa Leopolda Leonharda Thun-Hohensteina (1748 – 1826), majitele nedaleké usedlosti Cibulka, patří mezi nejvýznamnější svého druhu.

Autorem monumentálního pomníku, který stojí nedaleko hlavního vchodu, je sochař Václav Prachner. Kovové části byly odlity v roce 1835 u Dominika Zafouka. Skulptura znázorňuje klečícího biskupa s rukama spojenýma k modlitbě. Před ním se nachází otevřená kniha, na níž spočívají biskupovy ruce.

V areálu najdeme také nejstarší český nápis na náhrobní desce. Pochází z roku 1795 a uvádí: Usnula v Pánu paní Dorota Hámová roku 1795 dne 25. marci vjeku svého majitce 66 let. Dej ji Buch lechke spočinuti. Amen

Dušičková slavnost na Malostranském hřbitově. Foto se svolením Petra Lachnita

Hřbitov sevřený dvěma dopravními tepnami zůstával dlouho zavřený. Veřejnost se do něj každý den může podívat od roku 2016. Zasloužili se o to i členové Spolku Malostranský hřbitov. Vznikl roku 2010 s cílem zpustlý areál, zelenou oázu uprostřed rušného města, zachránit.

„Jezdila jsem kolem do práce, a protože miluju Mozarta, věděla jsem, že je tu pohřbena mozartovská generace, manželi Duškovými počínaje,“ vyprávěla předsedkyně spolku Alena Lehnerová, co ji do něj přivedlo.

Na obnovu hřbitova se před lety podařilo získat evropské dotace. „Zlikvidoval se břečťan, který rostl všude, opravily se cesty, vznikl bezbariérový přístup, zázemí pro vrátného. V noci areál hlídá bezpečnostní služba,“ vyjmenovala některé úpravy. Činili se samozřejmě i odborníci na stromy. V současné době pokračuje restaurace historicky cenných náhrobků.

Praha 5 již mnoho let pomáhá spolku zejména finančními příspěvky popularizovat jeho činnost, Malostranský hřbitov a také publikace, které vydává. „Pomáhají zvýšit osvětu a znalost o tom, jaký hřbitov je,“ uvedl místostarosta Petr Lachnit, který areál s nezaměnitelným genius loci vnímá jako zajímavý, přátelský, skromný.

Místostarosta Petr Lachnit na Dušičkové slavnosti. Foto se svolením Petra Lachnita

Publikace, která se právě rodí, se bude tentokrát věnovat umělcům a umění. Spolek chystá i reedici první publikace o hudebnících mozartovské generace.

Malostranský hřbitov patří k unikátním památkám v Česku. Ve stínu starých stromů zde odpočívají význační představitelé osvícenství a národního obrození, význační architekti, sochaři a malíři jako Dietzenhoferové, Platzerové, Antonín a Václav Mánesovi, či generace přátel a ctitelů díla W. A. Mozarta: František X. Dušek a Josefína Dušková, Jan Vitásek či Václav Jan Tomášek.

Na místě se začalo pohřbívat v době moru v roce 1680, využíván byl i při dalších epidemiích v letech 1713-4. V roce 1786 byl založen hřbitov nový určený pro Malou Stranu, Hradčany, Smíchov a Košíře. Odtud tedy název Malostranský hřbitov. Ovšem kvůli výstavbě bytových domů v okolí pohřbívání po necelých sto letech ustalo. V roce 1958 byl areál prohlášen nemovitou kulturní památkou. Jenže chátral, stal se terčem vandalů. Nakonec byl po revoluci uzavřen.

Kostel Nejsvětější Trojice byl vysvěcen v říjnu 1837.

Vložil: Markéta Vančová