Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Petr Lachnit: Rajchl fenomén, Rajchl syndrom?

04.05.2023
Petr Lachnit: Rajchl fenomén, Rajchl syndrom?

Foto: Se svolením Petra Lachnita

Popisek: JUDr. Petr Lachnit

„Skutečnost, že okolo různých manifestací na Václavském náměstí a jednoho z vystupujících pana Rajchla bude veselo a možná i trochu dusno, se dala jistě předpokládat. Jednak to tak nějak ke koloritu naší politiky patří a jednak se jedná opravdu o jedny z největších shromáždění nespokojených občanů. Nespokojených z různých důvodů. Je řada pohledů na tato shromáždění,“ píše zastupitel MČ Praha 5 JUDr. Petr Lachnit. A pokračuje…

Z vnějšku to někdy může vypadat i jako zajímavé divadelní představení. Každé divadlo, je-li povedeným kusem, by možná i lidé dokázali svým způsobem s nadsázkou ocenit. Zejména pokud jsou naši občané zvyklí na představení opravdu těžkého a závažného kalibru – všechny korupční aféry, fatální pochybení zodpovědných a jiné hrůzy nakonec ani není nutné vyjmenovávat. V porovnání s tím, co se v naší zemi běžně děje, je současná otázka protestního dění na Václavském náměstí v podstatě oddechovým žánrem. Nicméně nebyli bychom snad ani v Čechách, abychom i tomu nejnevinnějšímu nedokázali dodat příchuť pelyňku a punc něčeho umolousaného.

Za normálních okolností bych se ani nechtěl přidávat do řady velkého množství všech možných komentářů z posledních dnů, ale celá věc má několik momentů, o kterých by jistě bylo vhodné trošku popřemýšlet. Co se vlastně stalo?

Protestující občané objevili jméno pana Rajchla. Jakkoli nepochybuji o ctižádosti a ambicích tohoto mladého představitele určité podnikatelské sféry, troufám si tvrdit, že v tomto případě se stal obětí a následně lovnou zvěří. Zčásti kvůli své vlastní aktivitě vyjadřovat se veřejně takřka v jakékoli intenzitě na jakékoli společenské i méně společenské téma a zčásti kvůli samotnému klimatu dané situace. Ať už byly dříve pohnutky pana Rajchla k zapojování se do veřejného dění (byť zřejmě zatím jen slovní) jakékoli, a jejich legitimitu absolutně nezpochybňuji, v tomto okamžiku celá situace akcelerovala do podoby skoro nezáviděníhodné.

Ten, kdo je hodně vidět, se totiž nejlépe stává terčem. A jak už jsem napsal, jsme v Čechách, takže pozornost všech, a zejména těch nervózních, se nyní od začala vztahovat k osobě pana Rajchla.

Pan Rajchl sám nepochybně není slaboduchý a už vzhledem ke své dosavadní profesní kariéře velmi dobře ví, že chce-li člověk něco dělat, nestačí přijít, stoupnout si a říct „toto teď chci dělat“ a také to hned začít dělat. Jak už se od sebe politika a podnikatelský sektor liší a fungují na zcela odlišných principech, toto platí všude. Než můžete zodpovědně a kvalifikovaně zastávat určitou funkci, musíte v dané oblasti něco odžít a pokud možno i odvést. Tak jako generální ředitel se zkušeností řídit koncerny, zaměstnávající tisíce lidí, nemůže být zčista jasna například předsedou politické strany, stejně nemůže politik, byť schopný a úspěšný, dostat na starost fabriku se vším všudy, pokud takovou zkušenost nemá z dřívějška. Bez ohledu na to, jak máte „zmáknutou“ teorii a špičkové myšlenky a nápady a křišťálově čisté úmysly, zkušenost je zkrátka pořád to, co rozhoduje nebo by mělo rozhodovat.

Mě však zaráží ta síla a monstróznost všech debat okolo pana Rajchla. Najednou jako by konkrétně on byl zdrojem všeho špatného v této věci. Ale on přeci jen sklízí plody nynější atmosféry v naší společnosti.

O čem vypovídají výsledky různých průzkumů a podobných anket? A o čem vlastně vypovídají i výsledky posledních parlamentních voleb? O tom, že lidé stále nevěří naší politické reprezentaci, o tom, že i když právě po zkušenosti z roku 2021, kdy se prvotní opojení z falešného přízraku změn k lepšímu proměnilo v bolestivou kocovinu, tak i za tuto cenu stále a pořád chtějí ZMĚNU! Jakoukoli změnu, která je zrovna k dispozici a nabízí se! A chtějí ji evidentně proto, že podle jejich názoru stále nenastala.

Ono nakonec není tak moc těžké uvěřit, že i pan Rajchl a řada jiných doposud v politice nepříliš známých lidí by byli mnohem důstojnějšími představiteli státu než někteří politicky nominovaní představitelé.

Obávám se, a to velmi, že takovéto uvažování části obyvatel (i po odečtení hlasů recesistů i několika úplných bláznů) je výsledkem personální vyprázdněnosti politických stran a možná i vyprázdněnosti politiky jako takové.

Pan Rajchl může být nyní z jednoho úhlu pohledu spokojený. Má zadarmo takovou reklamu a prostor, že se mu o tom asi ani nesnilo, jakkoli někdo, kdo byl již dříve v novinách skoro denně, žádnou reklamu nepotřebuje. Stal se, ať už chtěně či nechtěně, fenoménem současných dní a já bych si jen přál, aby bez ohledu na to, že jde konkrétně o pana Rajchla, se postupem času nestal syndromem. Syndromem, který bude v případě jakéhokoli jména znamenat především nezvládnutou politickou odpovědnost těch, kdo právě mají za tuto zemi zodpovědnost, a v horším případě těch, kdo nezvládají ani svoje vlastní ego.

Vložil: Markéta Vančová